Ohřát, srazit, namnožit. České vědkyně prohledávají vzorky odpadní vody, hledají v ní koronavirus

Vzorky odpadních vod kvůli novému typu koronaviru analyzuje čtveřice vědkyň na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Inspirovaly se v zahraničí, kde podobné výzkumy můžou pomáhat s vytipováváním dalších ohnisek nákazy. Vzorky s odpadní vodou teď do pražských laboratoří putují z celé metropole i dalších českých měst.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První výsledky by na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze mohli mít v následujících měsících (ilustrační foto)

První výsledky by na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze mohli mít v následujících měsících (ilustrační foto) | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Český rozhlas

Dana Vejmelková má na rukách modré ochranné rukavice, když vytahuje z mrazáku asi půllitrové plastové lahve s odpadní vodou. Analyzovat tu ale mohou jen mikrolitry, takže zásadním úkolem je zmenšit objem vzorků na minimum.

„Zmenšíme ho tím, že do té směsi přidáme PEG a chlorid sodný. Tím docílíme toho, že se nám na ten polymer nalepí jak virové částice, tak DNA, nukleové kyseliny a podobně,“ popisuje pro Radiožurnál její kolegyně Alžběta Dostálková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ohřát, srazit, namnožit. To všechno dělají vědci se vzorky odpadní vody, aby v nich našli koronavirus. K čemu je to důležité, zjišťoval Matěj Skalický

Následně vědkyně vzorek vloží do centrifugy, kde se odstředivou silou jako na pouťovém kolotoči všechno důležité usadí pohromadě na dně.

„Tím, jak se točí, se nám oddělí jednotlivé fáze ve vzorku. Můžete si to představit, jako kdybyste vzorek nechali stát na stole třeba den, postupně vám těžké věci klesnou dolů. To se nám v centrifuze stane během 10 minut,“ ukazuje Eliška Čermáková.

Zmiňované „těžké věci“ jsou usazeninou, která odtud putuje do jiné laboratoře, kde izolují virovou RNA. Následně vzorek zamíří na testy PCR.

V mrazáku jsou asi půllitrové plastové lahve s odpadní vodou | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Český rozhlas

V molekulárně-biologické laboratoři mají vzorky v mikrozkumavkách uložené u ledu. „Je to proto, že dochází k poměrně rychlé degradaci RNA. V prostředí jsou všude přítomné RNázy, to jsou enzymy, které RNA rozkládají. Proto ji chráníme. Enzymy mají určitou teplotu, při které fungují lépe a při které hůře. A při nízké fungují hůře,“ říká Kamila Zdeňková.

Hledáme koronavirus v odpadní vodě, říká česká expertka. Cílem je předpovědět další vlnu nákazy

Číst článek

Pak už jen stačí namíchat reakční směs, přidá se vzorek a kontrolní RNA. Veškerou práci pak už odvede PCR stroj, který dokáže určité úseky vzorku namnožit a zjistit, zda v něm vir je a případně kolik ho tam zbylo.

„My jsme schopní detekovat určité množství kopií RNA, té genomové informace, nicméně pořád to jsou určité úseky RNA. Vůbec nemůžeme říct, zda jsou v odpadní vodě celé virové částice nebo už je nějakým způsobem narušená a už není schopná infikovat další buňky,“ dodává Dostálková.

Pokud by vědkyně našly stopy koronaviru ve vzorcích odpadních vod, mohly by – tak jako například v Nizozemsku – vědět o ohnisku nákazy dřív, než se zaplní nemocnice. První výsledky by na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze mohly mít v následujících měsících.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme