Čarodějnické ohně na dohled vesmírných družic. Satelitní snímky ukazují lokaci i rozšíření v Evropě

Až z vesmíru jsou za jasného počasí vidět ohně při pálení čarodějnic. Kvalitu ovzduší ale podle Českého hydrometeorologického ústavu významně neovlivňují. Satelitní data zároveň ukazují, že pálení čarodějnic je především český zvyk.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pálení čarodějnic (ilustrační foto)

Družice rozpoznají čarodějnické ohně díky zvýšené teplotě | Foto: Fotobanka Profimedia

„Můžeme vidět lokalizaci, ale není vidět rozsah ohně. Na to má družice špatné rozlišení,“ popisuje vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Jindřich Šťástka družicový snímek z loňské poslední dubnové noci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Evy Kézrové

Snímek udělala polární družice, která z výšky 800 kilometrů velmi dobře vidí i pálení čarodějnic.

„Co je pro detekci ohňů zajímavé, je takový pás světle fialové, možná až růžové oblasti, kde je bezoblačný povrch a na něm jsou vidět drobné bezoblačné tečky,“ vysvětluje Šťástka.

Na snímku jsou vidět převážně ve středních Čechách, potom částečně na Vysočině a ve východních Čechách.

„Ve zbytku republiky je zakrývá jiný druh oblačnosti, vyšší, která se zobrazuje tmavší růžovou barvou. Přes ni nelze úplně dobře detekovat jednotlivé tečky, i když jsou i pod ní trochu vidět,“ dodává Šťástka.

Čarodějnice v Evropě

Na snímku lze pozorovat také to, jak se pálení čarodějnic slaví v dalších zemích Evropy.

‚Výhledu nebrání jediný strom.‘ Po požáru v Českém Švýcarsku lze Pravčickou brán spatřit téměř odevšad

Číst článek

„Je zajímavé podívat se na oblast východního Německa, kde celkem aktivně tento možná pohanský zvyk pravidelně dodržují. V západním Německu se nic takového neděje. Zajímavé je podívat se na Slovensko, kde také zřejmě na čarodějnice nepálí ohně, protože v bezoblačných oblastech nic nevidíme,“ říká Šťástka.

Družice rozpoznají čarodějnické ohně díky zvýšené teplotě. Pokud jich hoří více najednou, zaznamenají je i geostacionární družice 36 tisíc kilometrů nad Zemí.

„Systémy Copernicu na monitoring otevřených ohňů, by měly být schopny to rozpoznat, pokud těch ohňů bude více na jedné ploše. Úroveň senzoru je 400 metrů čtverečných, když v tom hoří dostatečný tepelný výkon, tak to vidět je,“ vysvětluje Miroslav Havránek z CENIE.

Znečištěný vzduch? 

Ačkoliv pálení čarodějnic se u nás odehrává prakticky v každém městě, na znečištění ovzduší se to významně neprojeví.

Muž, který loni založil požár hal v Mladé Boleslavi, dostal sedm let vězení. Způsobil škodu 1,2 miliardy

Číst článek

„Vzhledem k tomu, v jaké míře to je, tak nemůže říct, že bychom například v den pálení čarodějnic pozorovali nějaké plošné zvyšování koncentrací v širším okolí,“ dodává Jáchym Brzezina z Českého hydrometeorologického ústavu.

Podle něj monitorovací stanice občas na některých místech naměří nebývalé vysoké hodnoty polétavého prachu.

„To by nastalo, pokud by nějaké stanice byla ve velké blízkosti pálení. Pokud by se to projevovalo, docházelo by ke zvýšení koncentrací menších částic, které jsou potenciálně pro lidské zdraví nebezpečnější. Mohou totiž pronikat do lidského systému mnohem hlouběji než větší částice,“ popisuje Brzezina.

Pro zdravého člověka ale táborák není problém.

„Pokud je to takto krátkodobé, tak pokud člověk není náchylný, alergik nebo astmatik, tak když jednou nebo dvakrát za rok absolvuje táborák nebo pálení čarodějnic, tak bych nečekal nějaké dopady na jeho zdraví,“ uzavírá Brzezina.

Filipojakubskou noc plnou ohňů si tak lidé mohou užít bez obav.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme