V Česku chtějí chránit své vynálezy univerzity i firmy. Oproti zahraničí ale zaostávají v patentování

Mezi nejznámější české vynálezy a unikáty patří kontaktní čočky, kostka cukru nebo třeba taky Becherovka. Řada drobných zlepšováků a z generace na generaci předávaná řemesla pak daly vzniknout rčení o zlatých českých ručičkách. Tuzemské firmy a univerzity ale dnes ve srovnání se západní Evropou zaostávají v přihlašování patentů do zahraničí, více v reportáži Radiožurnálu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Laboratoř (ilustrační foto)

Laboratoř (ilustrační foto) | Foto: jarmoluk | Zdroj: Pixabay

Společnost Linet vyrábí zejména zdravotnická lůžka. „Teď se díváme na náš nejnovější patent. Vypadá to jako destička do elektroniky, ale je to senzor, který umí snímat mechanickou odezvu krevního řečiště lidského těla,“ vysvětluje pro Radiožurnál Jan Purkrábek, který má ve firmě na starosti inovace a vývoj.

Za přípravu tohoto patentu zaplatil Linet zhruba dva miliony korun. Na dalších několik milionů jí během příštích 20 let vyjdou patentové poplatky. Podnik si přitom takto chrání kolem 120 vynálezů.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Český úřad průmyslového vlastnictví loni dostal 678 žádostí o patenty. Chránit své vynálezy chtějí jak univerzity, tak firmy. Oproti srovnatelným státům v patentování zaostávají. Téma Jakuba Horáčka

„Máte tým lidí, který se stará o to, aby patenty přihlašoval. Když zjistíte, že někdo váš patent porušuje, rozhodujete se, jestli ho budete žalovat nebo ne, což jsou další náklady,“ dodává Purkrábek.

Češi žádají u zahraničních úřadů o patentovou ochranu stále častěji. Podle Asociace malých a středních podniků ale oproti západní Evropě zaostávají. Třeba za rok 2017 připadalo v Česku 18 mezinárodních přihlášek na milion obyvatel, zatímco v Rakousko to bylo 175 a v Německu 237.

„Do značné míry se o ochraně duševního vlastnictví v Čechách nemluví tolik jako v ostatních zemích. Zaregistrovat si patent není úplně jednoduché a podnikatel si na to většinou najímá patentové zástupce. Těch, kteří jsou skutečně schopni registrovat patenty i v zahraničí, je úplné minimum,“ upozorňuje místopředseda Asociace Zdeněk Tomíček.

Třeba společnost Oritest vyrábí přípravky na rozpoznání nebezpečných látek. „Jsou to detekční trubičky, což je skleněná trubička, uvnitř které jsou různé chemické látky. Nechali jsme si patentovat u všech složení chemických náplní a následných chemických reakcí,“ popisuje ředitel firmy Josef Orel. 

Výdaje na výzkum v ČR rostou, chybí ovšem výsledky uplatnitelné v praxi, vyplývá ze zprávy NKÚ

Číst článek

Většinu výrobků si ale podnik patentoval jen v Česku nebo na Slovensku. „V případě českých přihlášek se celkové náklady pohybují pouze v řádu maximálně desítek tisíc korun. Pokud ale jdeme do Evropy, nebo jsme se pokoušeli patentovat v Severní Americe, tak tam to jsou samozřejmě statisíce,“ přidává Orel.

Zapojení státu

Českému Úřadu průmyslového vlastnictví poslali loni domácí přihlašovatelé 678 žádostí o patent. Úřad obvykle vyhoví zhruba polovině. O patenty nežádají jen podniky, ale třeba taky univerzity. Žádostí od nich ale ubývá. Mezi lety 2013 a 2017 se snížil zhruba o polovinu.

„Největších problém univerzit při podávání patentových přihlášek je, zda máme dostatečný předpoklad pro jejich uplatnění v praxi. Univerzity často volí cestu pouze národní přihlášky, která je finanční méně náročná než sada přihlášek zahraničních,“ upozorňuje poradce Univerzity Karlovy pro právo duševního vlastnictví Matěj Máchů.

Podle Zdeňka Tomíčka z Asociace malých a středních podniků by stát v podpoře ochrany duševního vlastnictví mohl být aktivnější: „Určitě by bylo dobré, kdyby stát přistoupil k tomu, že by udělal státní koncepci podpory ochrany duševního vlastnictví a v rámci toho by se zaměřil na to, jakým způsobem může investovat finanční prostředky i know-how ve formě marketingové, tak ve formě nějaké podpory.“

Podle ministerstva průmyslu a obchodu ale už teď lze žádat o peníze z programu na ochranu duševního vlastnictví. O podporu se ke konci loňského roku přihlásilo zhruba 90 žadatelů, kteří si dohromady řekli přibližně o 83 milionů korun. Úřad už vyplatil asi desetinu.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme