Malí školáci lépe čtou v přítomnosti psa, tvrdí kanadská studie. Děti zvládly i složitější texty

Kanadští vědci zjistili, že přítomnost psa pomáhá dětem mladšího věku při čtení. Děti v takové situaci četly lépe, déle a soustředěněji. Na tom, jakého plemena byl pes, nezáleželo, bylo také jedno, zda šlo o štěně nebo o dospělé zvíře. Výzkum si klade za cíl přispět k výuce dětí, kterým se čtení nedaří.

Toronto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Školní děti podle kanadských vědců lépe čtou v přítomnosti psa. | Foto: Airman Valerie Monroy | Zdroj: Český rozhlas Plus

Autoři studie předložili dětem o něco náročnější texty, než na jaké byly zvyklé. Když u nich byl pes, daleko lépe se jim dařilo těžší pasáže zvládnout. Děti u čtení déle vydržely a byly motivovanější, častěji otáčely stránky:  Živá zvířata děti zaujmou, jsou schopny se v jejich přítomnosti zklidnit, “ potvrzuje zoolog Evžen Kůs a poznamenává: „Dítě tam má parťáka, který ho nebude okřikovat, když špatně čte.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř

Studie vyšla v časopise Anthrozoös, a autoři připouštějí, že jde o počáteční výzkum a budou tedy muset počty jeho dětských účastníků ještě rozšířit. Zvířata, která se pokusů účastnila, byla vycvičená pro canisterapii, léčbu s pomocí psů: Canisterapie je poměrně módní a rozvíjející se obor, který funguje nejen u dětí nebo lidí s problémovým chováním, ale třeba i u seniorů, zvláště pak osamělých, připomíná antropolog Jan Havlíček. 

Pocit bezpečí

U koček se podobný pokus zatím nedělal, ale i přítomnost jiného zvířete, pokud je klidné, má podle vědců smysl: I když tam bude sedět kočka, dítě bude mít pocit bezpečí,“ míní Jan Kůs. Otázkou je, zda pes měl na dětské čtenáře vliv spíše relaxační nebo motivační: „Určitě ten psychologický vliv toho, že tam mám kamaráda, je pozitivní,“ dodává Kůs.

Za pozornost stojí také to, že už pouhá přítomnost psa v místnosti (aniž by se děti zvířete dotýkaly) stačila k tomu, aby šlo malým čtenářům čtení lépe. Rizikem by podle Jana Havlíčka mohlo být to, že si dítě na přítomnost psa příliš zvykne a může mít později problém stejné překážky překonávat, když zvíře v místnosti není.

Poukazuje i na jiné studie, které popisují, jak na děti působí, když můžou své mazlíčky hladit a hrát si s nimi. A dokonce je potvrzen i příznivý účinek plyšových hraček. Ostatně, také zvířatům pomáhá naše pohlazení:Kočka, když je dobře naladěná, přijde, začne vrnět, nechá se podrbat, má to jako masáž těla a zrovna tak pes,“ ilustruje Evžen Kůs. 

S tím, jak důležitý je dotyk nebo objetí, pracují i psychologové: „My lidé se objímáme, když se smiřujeme, chceme vyjádřit cit nebo blízkost,“ připomíná Jan Havlíček a dodává: U dotyků mezi lidmi mnohdy nejsme schopni rozlišit, zda je rozhodující dotyk samotný nebo kontext situace. U zvířat přenos emocionálního kontextu nemusí být tak zřejmý.“ To by podle antropologa mohlo vědcům pomoci zjistit, jak důležitý je fyzický kontakt se zvířetem i pro malé čtenáře.

Poslechněte si celou Laboratoř, kde zoolog Evžen Kůs, antropolog Jan Havlíček a herečka Zuzana Vejvodová mluvili také o tom, jak pes zachází s čísly nebo přispívá k duševnímu zdraví člověka.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme