Vakcíny proti koronaviru bude vhodné kombinovat, u dvou dávek navíc očkování pravděpodobně neskončí. V rozhovoru pro Radiožurnál a server iROZHLAS.cz to říká profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Odhaduje, že imunita po vakcinaci může trvat roky. A ujišťuje, že vir jednou přestane mutovat.

Praha 7:32 24. dubna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kombinace vakcín proti koronaviru už vědci testují. Například ve Velké Británii spustili studii, kdy lidé starší 50 let s první dávkou vakcíny od firmy AstraZeneca nebo Pfizer dostanou druhou od téhož výrobce, nebo od firem Moderna či Novavax. V další studii prověřují, jak by mohly fungovat vzájemné kombinace vakcín pouze od firem AstraZeneca a Pfizer.

„To by mělo fungovat znamenitě,“ myslí si mikrobiolog Peter Šebo, podle kterého jsou o bezpečnosti těchto kombinací vědci přesvědčeni z pokusů dělaných na zvířatech, „a často je účinnost takové imunizace vyšší, než když je to dvakrát ten samý typ vakcíny, což by u vakcíny AstraZeneca mělo platit dvojnásob“.

Otázka tedy je, jestli kombinování vakcín funguje i u lidí…
U lidí to zatím příliš vyzkoušené není. Jedna jediná taková schválená vakcína je proti ebole. První dávka je adenovirový vektor, druhá upravený virus vakcínie. Jde o zaregistrovanou vakcínu, kterou schválila Evropská léková agentura v roce 2020.

A myslíte tedy, že se s kombinováním vakcín proti koronaviru začne?
Jde jenom o to, že na lidech nemůžete dělat experimenty jako na myších, takže než se něco takového zavede k použití u lidí, tak se na to musí zorganizovat patřičná robustní klinická studie se vším všudy, musí to schválit regulační orgány, musí se prokázat, že to skýtá nějakou výhodu.

Já jsem přesvědčený, že to je otázka půl roku nebo roku a že tyto typy studií budou provedeny, vyhodnoceny a schváleny.

Vakcíny pořád nejsou všude dostupné. Může být jejich kombinování výhoda i v tomto ohledu?
Logisticky to očkování usnadní. A bude to mít velmi pravděpodobně i benefit pro očkovaného, protože ve zvířecích experimentech, kterých jsou stovky, se ukazuje, že celkový účinek, když se zkombinují dva typy vakcín, může být významně vyšší, než když se dávají dvě dávky té samé vakcíny.

Má to docela logické vysvětlení – každá z vakcín má své výhody a nevýhody. Například adenovirové vakcíny mechanismem, který ještě není úplně přesně pochopen, jsou schopny navodit velmi vysokou hladinu buněčné imunity. To jsou T buňky, které jsou schopné vyhledávat virem infikované buňky a likvidovat je.

Dovedu si představit optimální očkovací schéma. První dávka by mohla být adenovirová vakcína, například AstraZeneca, Johnson & Johnson nebo Sputnik Light, a druhá dávka by mohla být RNA vakcína (Pfizer nebo Moderna, pozn. redakce) nebo Novavax. Výrobci ale nemají velký důvod se mezi sebou domlouvat a nějaké autority budou muset zorganizovat klinické studie.

Třetí i čtvrtá dávka?

Bude nutné očkovat třetí dávkou?
Já myslím, že to je dost pravděpodobné. Minimálně u vakcíny od firmy AstraZeneca, kde druhá dávka téže vakcíny nedává moc smysl, takže se časem bude píchat nejspíše booster (podpůrná dávka, pozn. redakce) nějakou jinou vakcínou, třeba RNA vakcínou. A jak se začnou vynořovat různé varianty viru, které budou mít selekční výhodu pro šíření v populaci, která byla imunizovaná buď infekcí, nebo očkováním původními vakcínami, tak bude potřeba přeočkovávat proti těmto variantním virům.

Ten virus je poměrně nový, přeskočil na člověka poměrně nedávno, takže se ještě stále přizpůsobuje člověku, aby se v něm mohl co nejefektivněji množit a šířit. Takže je pravděpodobné, že budou další varianty viru ještě vznikat a proti nim bude třeba přeočkovávat třetí, možná čtvrtou dávkou.

Proč druhá dávka AstraZenecy nedává moc smysl?
Tam jde o to, že adenovirové vakcíny (fungují jako trojský kůň, kdy důležité informace do buněk donese inkognito obyčejný rýmový virus, pozn. red.) jsou po první dávce ohromně účinné. Vyvolají nejenom imunitu proti takzvanému spike proteinu koronaviru (bílkovina, jíž se chytá koronavirus na lidské buňky pozn. redakce), ale navodí imunitu i proti nosiči, tomu adenovirovému vektoru. Když se potom přijde s druhou dávkou toho samého vektoru, tak je její účinnost částečně zablokovaná imunitou po první dávce. Proto také ve Velké Británii odsunuli druhou dávku AstraZenecy o tři měsíce, když zjistili, že druhá dávka v původním režimu imunitu příliš nezvedá.

Česko očkuje víceméně tak, jak si naplánovalo. Výpadky dodávek vakcín AstraZeneca nahrazuje Pfizer

Číst článek

Bude potřebovat booster i Sputnik V? Tahle vakcína funguje podobně jako AstraZeneca. Je to opět trojský kůň, který vám nadvakrát vjede do buněk i s vakcínou. Sputnik V ale používá pro obě dávky odlišný typ toho „koně“, takže může mít jeho druhá dávka větší úspěch, je to tak?
Oni to udělali chytře, protože věděli, že když udělají dvě dávky na bázi toho samého adenovirového vektoru, tak že ta druhá dávka nebude moc účinná. Takže rovnou do toho šli s tím, že na druhou dávku vzali jiný adenovirový vektor, proto taky ta celková účinnost Sputniku V je přes 90 procent, zatímco AstraZeneca se nedostala přes 70 procent, pokud první dávka nebyla poloviční a druhá plná a podaná až po třech měsících. Ve firmě Johnson & Johnson (jejíž vakcína funguje na stejném principu jako ruská nebo britská vakcína, očkuje se ale jen jedna dávka, pozn. redakce) rovnou věděli, že by druhá dávka moc nepomohla, tak do toho šli s tím, že to bude jenom jednodávková vakcína.

Samozřejmě že ruský přístup má také své nevýhody, protože to je logisticky a výrobně velká komplikace, když musíte na dvou různých linkách vyrábět dva různé adenoviry. Je to dražší a komplikovanější, ale účinnost je vyšší. Otázka zní, jestli kombinace dvou dávek adenovirových vektorů bude poskytovat dostatečně silnou imunitu, aby nějaký booster nebyl nutný. Myslím, že to nemusí být pravda, protože se selektují stále nové virové varianty. Teď nedávno probleskla zpráva o nové variantě v Indii.

Může vir mutovat donekonečna?
Ten vývoj ještě není u konce. Jednou do nějakého konce dojde, protože množství kombinací, ke kterým může dojít ve spike proteinu, aby ten protein byl stále funkční a vázal se na správný receptor a zprostředkoval fúzi membrán, není nekonečné. Ale zatím u toho konce ještě nejsme. Ještě to chvilku potrvá.

Říkal jste, že bude potřeba kvůli mutacím lidi přeočkovat. Kdy k tomu dojde?
Myslím, že někdy příští rok bude potřeba přeočkovávat proti novým variantám, ale otázka je, jestli se tady rozšíří. Pokud hladina imunity po prodělané infekci a po očkování v populaci bude dostatečně vysoká, tak se šíření viru významně sníží. Bude daleko menší replikační číslo, daleko míň šiřitelů viru. A tím se taky omezí terén, na kterém by se nové varianty mohly šířit. Největší problém je, když se virus může volně šířit na obrovských počtech lidí, jako je tomu nyní. V každém člověku proběhnou možná miliardy replikačních cyklů viru. A při každém replikačním cyklu může dojít k nějaké mutaci.

,A bude po problému´

Jak dlouho může trvat schválení upravených vakcín proti mutacím?
Regulátoři už vydali poměrně jasné směrnice. Budou požadovat, aby výrobci prokázali, že obměněná vakcína navodí dostatečnou protilátkovou odpověď proti daně variantě viru. Dále budou požadovat, aby ukázali, že inovovaná vakcína je schopna zvednout hladinu protilátek a navodit tvorbu specifických protilátek proti variantě viru, když se použije jako booster na lidech, kteří už očkováni byli.

Pokud tohle výrobci prokáží, tak by měly poměrně rychle dostat povolení, aby vakcínu zavedli do výroby a aby se začala používat. Naštěstí moderní technologie RNA vakcín jsou skutečně revoluční. V počítači se přeprogramuje pořadí písmenek a během šesti týdnů může být vakcína ve výrobě. Klinické zkoušky jsou otázka tří měsíců.

Má teď s ohledem na mutace ještě vůbec smysl připravovat vakcínu na původní kmen? Tak jak to dělá konsorcium GSK a Sanofi, od něhož očekává vakcíny i Česko a které si s vývojem dává hodně na čas?
Mně to moc velký smysl nedává, protože jak jsme viděli i u nás, dominantní britská varianta je už teď všude. Naštěstí vakcíny proti původnímu viru chrání i proti britské variantě, takže je možné, že to GSK a Sanofi dotáhnou do konce. Oni měli obavu, aby jejich vakcína nebyla příliš reaktogenní (vyvolávající více krátkodobých nežádoucích účinků, pozn. red.). Výsledek byl, že vakcína, s níž přišli, nebyla dostatečně účinná u starších lidí, kteří to potřebují nejvíc. Na tom se zadrhli.

Jak lidské tělo reaguje na očkování proti koronaviru? Teplota i bolest po vpichu jsou zcela normální

Číst článek

Obranyschopnost po očkování je velké téma, moc se toho o ní dosud nevědělo. Jak dlouho nás mohou vakcíny chránit?
To rozhodně nikdo nemůže zatím říct. Všechno se to odehrálo strašně rychle, takže na to nemáme tvrdá data. Klíčové je, že každý je jiný. Každý odpovídá na očkování jinak. Nemáme to, čemu se říká korelát protekce, my nevíme, jaká hladina protilátek je dostatečná pro to, aby byl člověk spolehlivě chráněn. Druhá věc je, že vakcíny se píchají do svalu a vyvolají vytváření IgG protilátek (jedna ze tříd protilátek, takzvaných imunoglobulinů, pozn. redakce), které normálně nejdou na sliznici. Jen když se na ní rozjede nějaký infekční proces.

Zatím ani skoro vůbec nevíme, jaká hladina T buněčné imunity je potřebná a dostatečná pro ochranu proti infekci. Nedá se přesně říct, jak dlouho imunitní ochrana po očkování nebo po prodělané infekci bude trvat. Můžeme to jenom odhadovat. Osobně si myslím, že to bude v řádu let, že to nebude tak rychle mizet. Jedna věc je hladina protilátek, které klesají poměrně rychle, v těle ale zůstanou jak po infekci, tak po očkování paměťové T a B buňky, které v případě, že se člověk znovu nakazí, jsou poměrně rychle schopné odpovědět.

Naopak jednu zásadní věc už víme – na datech z Izraele se ukazuje, že očkování brání nejen proti nákaze, ale i proti přenosu viru na druhé lidi. To jsou velmi pozitivní zprávy, co myslíte?
Souhlasím. Data mluví poměrně jasně. Zatím to není tak, že by byla nějaká specifická analýza, jak moc je přenos snížený, jsou to jen data vyhodnocující šíření viru z vysoce proočkované populace. Ale prozatímní odhady mluví o tom, že u plně očkovaných je šestkrát až desetkrát nižší pravděpodobnost, že by v případě nakažení infekci přenesli na někoho jiného, než u lidí, kteří očkováni nejsou. A to má naprosto dramatický dopad na šíření viru. Z populačního hlediska je proto strašně důležité, aby očkovaných bylo co nejvíc. Tím pádem ta epidemie vyhasne a bude po problému.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít