Zamrzlé jezero mávnutím proutku? Reálné provedení triku z Anděla Páně by bylo drahé a zdraví ohrožující

Okamžité zamrznutí jezera v pohádce Anděl Páně hlavním hrdinům pomůže, aby včas stihli překazit svatbu chudé Dorotky s proradným správcem. Je ale možné, aby velká vodní plocha zamrzla bez pomoci z nebe?

pohádky a věda Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Dvořák (vlevo) a Ivan Trojan v pohádce Anděl Páně 2

Jiří Dvořák (vlevo) a Ivan Trojan v pohádce Anděl Páně 2 | Foto: Česká televize, Marlene Film Production

Zatímco filmaři si ve scéně se zamrznutím vody pomohli digitálním trikem, v přírodě trvá zamrznutí Černého jezera, kde se natáčelo, podstatně déle.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý příspěvek Adama Šindeláře

Jak velké musí být ochlazení a jak dlouho musí trvat, aby naše největší jezero ledovcového původu zamrzlo, se dá jen těžko odhadnout.

„Ten ledovcový kar je sám o sobě inverzní kotel, kde se hromadí studený vzduch, a proti tomu hromadění působí teplo vody, která tam je v poměrně velkém objemu. Takže jde o soutěž mezi mrazem a tím, jak dlouho vydrží teplo ve vodě. Většinou teploty musí být okolo minus 10 stupňů a musí trvat delší dobu,“ vysvětluje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Děj pohádky Anděl Páně se odehrává na Štědrý den – že by v tu dobu bylo už Černé jezero zamrzlé, není podle Hubeného pravděpodobné, ačkoliv ne vyloučené.

Tvorba ledu je energeticky náročný proces. „Aby se vám z kapalné vody, která má nula stupňů, stal led, tak celý proces mrznutí potřebuje tolik energie, jako zahřátí stejného objemu vody z nuly na sto stupňů,“ popisuje Jakub Žárský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pohádka je nejtěžší žánr. Svými filmy chci lidem posvítit na cestu, říká režisér Andělů Páně Jiří Strach

Číst článek

Pokud by mělo k zamrznutí Černého jezera o ploše 18 hektarů dojít během okamžiku jako v pohádce, musel by být vytvořen masivní tok energie z povrchové vrstvy vody.

„Nejde o změnu teploty, ale o odběr tepla z povrchové vrstvy vody, kde musí být velké množství tepla odebráno během krátké doby. To si hypoteticky lze představit třeba vysypáním velkého množství suchého ledu z letadla na to jezero. Bylo by to hodně drahé a nepovolily by to orgány ochrany přírody,“ dodává Žárský.  

Z jednoho kila suchého ledu je zhruba 500 litrů plynného oxidu uhličitého a ten při větší koncentraci způsobuje bezvědomí či dokonce zadušení.

Adam Šindelář Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme