Za pražskou povodeň před 20 lety mohla dvojice velmi silných dešťů, odhalila nová vědecká analýza
V neděli je to 20 let, kdy ničivá povodeň zasáhla hlavní město Prahu. Voda zaplavila velké části města a jednou z nejvíc zasažených čtvrtí byl Karlín. Vědci od té doby hledali odpověď na otázku, co takto silné záplavy vlastně způsobilo. A z nové analýzy Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd teď vyplynulo, že na vině byla dvojice extrémně silných dešťů. Ve vysílání Radiožurnálu o analýze mluvil jeden z jejich autorů, meteorolog Miloslav Müller.
Srovnávali jste srážky od roku 1961 až po současnost. Jak silná byla v historickém žebříčku dvojice tehdejších srpnových dešťů?
Při hodnocení extremity jsme došli k názoru, že ta druhá srážková epizoda, která začínala právě 11. srpna a byla bezprostřední příčinou největších kulminací třeba Vltavy v Praze, obsadila třetí místo.
Povodeň před 20 lety zasáhla také pražské divadlo Karlín. Diváky na čtyři roky nahradili restaurátoři
Číst článek
Ale velmi těsně, protože ty první tři události měly svoje rozestupy v extremitě velmi malé. Čili patřila do trojice největších událostí. A ona událost, která začínala 6. srpna a trvala i 7. srpna, tak ta nám obsadila deváté místo.
A stalo se někdy během těch šedesáti let něco podobného, že by přišly dva takto silné deště hned za sebou?
Tak to skutečně ne. V tom souboru 60 největších událostí za 60 let máme pouze jednu dvojici, která je takto blízko po sobě s mezerou pouze tři dny.
Takový náznak byl v roce 1997, kdy po hlavních deštích, které způsobily katastrofální povodně, 10 dní poté opět pršelo.
Tahle událost ale byla z třetí desítky našeho pořadí a ve chvíli, kdy silnější událost byla jako první a způsobila katastrofu, tak ta druhá událost už vlastně nic srovnatelného nezpůsobila.
Pro analýzu srpnových povodní z roku 2002 jste vynalezli speciální index. Už jste zmiňoval slovo extremita, mluvíte o extremitě počasí. Z jakých dat tady můžete vycházet?
Je to takový index, který hodnotí staniční data. To znamená to, co Český hydrometeorologický ústav naměří ve své síti stanic.
My ho aplikujeme na různé druhy počasí. V tomto případě tedy na úhrny srážek, konkrétně na jednodenní až pětidenní úhrny. To znamená, kolik naprší za jeden až pět dní.
A takových stanic je na našem území, řekněme, nějakých 700 až 800. Od roku 1961 se to číslo trošku proměňovalo.
Předpovědi a klimatické změny
Znamená to, že s pomocí tohoto indexu by bylo možné aspoň zčásti předvídat, kdy zas bude tolik a takto výjimečně pršet, a tedy předvídat i možné velké povodně?
Tak to ne. Tento index je zpětné vyhodnocení. Potřebujeme počkat, až naprší, a potom to porovnat v každém daném místě na každé stanici s tím, jak tam prší.
Obvykle vyhodnotíme tzv. dobu opakování, to znamená statisticky, po kolika letech se taková srážka opakuje, a potom to vyhodnotíme za celé území Česka.
Pro předpovědi to je něco úplně jiného. Tam jsou potřeba numerické předpovědní modely.
Mezivládní panel pro změnu klimatu ve svojí zprávě varuje před tím, že řada oblastí může být kvůli klimatické změně náchylnější k povodním v příštích desetiletích. Jaké dopady klimatické změny v tomto ohledu očekáváte v Česku?
Je to složité v tom, že povodeň je velice komplexní jev. Navíc známe různé druhy povodní.
Máme třeba povodně smíšené, které třeba v 19. století naši zemi dost sužovaly. Pak to byly povodně z tání sněhu, přičemž do toho také pršelo.
Od ničivých záplav uběhlo 20 let. Jak se proměnil Karlín, jedna z nejzasaženějších pražských čtvrtí?
Číst článek
Těchto povodní u nás celkem prokazatelně ubývá právě s tím, jak v zimě ubývá sněhové pokrývky. Naopak v případě povodní dešťových rozeznáváme dva hlavní druhy. My si dneska vlastně připomínáme výročí povodně z regionálních dešťů.
To jsou deště, které zasáhnou - vlastně oni zasáhly - nejenom Českou republiku, ale i okolí. Tam nevíme, protože záleží na tom, jak se bude vyvíjet četnost situací, které tyto události způsobují, což jsou tlakové níže.
To teprve teď zkoumáme v rámci projektu Perun. Takže za několik let vám budeme schopni asi říci více.
Pak je potřeba ještě připomenout přívalové povodně. To jsou povodně, které jsou způsobené bouřkami, bouřkovými lijáky.
Tam se očekává, že jejich četnost by mohla spíše narůstat, protože se očekává, že intenzita srážek bude růst.
Ale obecně řečeno v tuto chvíli se nedá říct, co přesněji klimatická změna může udělat s četností povodní v Česku?
Asi by to byla otázka spíše na hydrology, protože právě oni jsou do toho schopni zahrnout další aspekty.
Protože povodeň samozřejmě má nějakou svoji příčinu, nějaký spouštěč, ale strašně záleží na tom, jaké jsou podmínky předtím.
Když se vrátíme na začátek našeho rozhovoru, rok 2002 byl specifický v tom, že první událost nasytila povodí, a potom ta druhá událost přišla do zcela nasáklého „povodí“.
Dále je to velice problematická záležitost, protože víme, že s rostoucími teplotami hrozí více sucho. A pokud je sucho, jako bylo třeba v roce 1983, pak přišla poměrně silná srážka, ale povodně se nevyskytly.
Takže toto bych přenechal hydrologům, protože oni jsou v tom více kovaní.
A úplně závěrem, když se ještě vrátíme k vaší analýze, která se týká důvodů pro mimořádně silnou povodeň před 20 lety, čím to je, že jste s těmito zjištěními přišli až dnes, s odstupem dvou desítek let?
Samozřejmě jsme povodně hodnotili už tehdy. Hned po každých velkých povodních bývá v běhu projekt na vyhodnocení povodní.
Hydrolog: Dřív se měnilo počasí každých pět dní. To už neplatí, vedra trvají déle, než jsme byli zvyklí
Číst článek
My jsme se na něm jako Ústav fyziky atmosféry podíleli a meteorologické příčiny i srážkové hodnoty jsme hodnotili, nicméně jsme pak potřebovali provést analýzu nějakého dlouhodobého srovnání.
Srovnávali jsme události od roku 1961. Dokonce jsme to udělali před 10 lety, ale teď jsme se k tomu vrátili znovu právě proto, že jsme měli další desetiletí dat.
Takže teď se nám ta řada, pro kterou jsme mohli vyhodnocení udělat, rozšířila už na 60 let a přibyly nám tam povodně z roku 2013.
Tam se nám prokázalo, že právě v roce 2002 z hlediska srážkových událostí, ona srážková příčina byla silnější, a právě tato shoda, nebo ta následnost těch dvou epizod, se nám prokázala jako zcela unikátní od roku 1961.
