Nový kabát nedostává jen budova, ale i exponáty Národního muzea. Jak se obléká pravěký ještěr?
Už letos v říjnu se Národní muzeum alespoň částečně otevře prvním návštěvníkům. Stálé expozice se budou dobudovávat ještě další dva roky. Patřit k nim budou například i Česká okna do pravěku, na jejichž přípravě pracují muzejníci už nyní. Do paleontologických sálů vytvářejí modely ještěrů a dalších živočichů. Protože se ale dochovaly často jen zkamenělé kostry, musejí si pomáhat odlitky současných živočichů.
Vlastimil Sloup odchlipuje modrý kus silikonu ze světle zeleného bříška asi 30 centimetrů velké ještěrky. Je to jemná detailní práce s pinzetou. Nebýt štiplavého zápachu a několika dalších válců s lihem a plazi na stole, přišlo by vám, že jste se ocitli v maskérně filmových hvězd.
Silikon, který Vlastimil Sloup používá, mají totiž běžně v Hollywoodu. Jen místo obličeje Michaela Douglase, teď v Horních Počernicích odléváme šupinky varana skvrnitého.
Bez alkoholu je varan už dvě hodiny. Sice asi nevystřízliví, ale mohl by vyschnout a to pro asi deset let starý preparát může být zničující. Takže zpátky do válce se zábrusem, aby líh neunikal, a ještě jednou pořádně projít fotografie a silikonové odlitky, aby pak modeláři a výtvarníci věděli, co s nimi.
Silikonové odlitky současných živočichů jako třeba teď varana skvrnitého použijí jako ilustraci. Porovnají je s pozůstatky pravěkých ještěrů a pak vytvoří věrný 3D model, například z pryskyřice.
„Protože známe jen kostry pravěkých zvířat, je potřeba s pomocí žijících zvířat dotvořit i předpokládaný povrch jejich těla,“ doplňuje Vlastimila Sloupa na závěr Jan Sklenář, spoluautor přírodovědeckých expozic Národního muzea.
