Lékaři z Ukrajiny pomáhají českým praktikům. Komunikují s pacienty a šetří v ordinacích čas
Přibližně padesátka ukrajinských lékařů pomáhá v ordinacích našich praktiků. Než jim české úřady uznají vzdělání, pacienty u nás sami léčit nemohou, přestože na Ukrajině medicínu vystudovali. Plní tak roli jakýchsi zdravotnických asistentů. Komunikují s ukrajinskými pacienty a šetří praktikům v ordinacích čas.
K ukrajinské lékařce Oksaně Denysiukové, která pracuje v ordinaci praktického lékaře na Vítězném náměstí v Praze, přichází pacientka se silnou bolestí v krku.
„Mám angínu,“ popisuje lékařce, že má nateklé uzliny, nemůže polykat a špatně se jí mluví. Potíže má od soboty. O víkendu byla na pohotovosti, dostala antibiotika, ta ale zabrala jen zčásti. Lékařka se proto pacientce dívá do krku.
Lékařka pacientce navrhuje, aby podstoupila vyšetření krve, které ukáže, jestli je v těle zánět. „Už čtvrtý den má antibiotika, ale slyšíme, že je pro ni náročné mluvit a bolí ji v krku,“ popisuje lékařka.
Školy stále neví, jestli dostanou další peníze na ukrajinské asistenty. Rozpočet mají do konce srpna
Číst článek
Výsledek vyšetření je hraniční, proto posílá ukrajinská lékařka Oksana Denysiuková mladou ženu na specializované ORL vyšetření. Žádanku, kterou vypíše, ale podepisuje právě sloužící český praktický lékař.
„Nic sama nepředepisuji, jen víc mluvím s pacienty. Maximálně můžu něco připravit, ale nic víc. Je to pro mě dobrá praxe,“ usmívá se mladá lékařka. Oksana chodí do ordinace třikrát do týdne. Medicínu vystudovala v Kyjevě a dokončila ji v červnu loňského roku, tedy v době, kdy se už na Ukrajině válčilo.
„Já jsem nikdy neplánovala někam odjet. Chtěla jsem praxi získat na Ukrajině,“ říká Oksana. Jestli v Česku zůstane, ještě neví. O to, aby jí české úřady uznaly vzdělání, se ale pokusit chce, i když to není lehké.
Dlouhý proces uznání
„První část je uznat vzdělání, které jsem už získala na Ukrajině. Pak musíme dělat ještě tři aprobační zkoušky. Po nich budu považována za obyčejného českého doktora. A stejně jako každý český doktor budu muset získat praxi a udělat jiné zkoušky,“ dodává lékařka.
„Je to pro ně poměrně náročná cesta,“ přiznává praktický lékař Cyril Mucha, který Oksanu zaměstnává a zároveň je hlavním koordinátorem projektu s názvem „Ukrajina“, se kterým před rokem přišla Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti.
„Na druhou stranu je obrovská škoda pro všechny strany, aby tady dělali zahradníky, uklízeče nebo něco podobného. Je to výhoda pro ukrajinského lékaře, že nepřichází o praxi, protože nikdo neví, jak dlouho tady bude. Pro české lékaře, protože jim někdo pomůže. Pro české pacienty, že nejsou přetíženi čeští lékaři. A upřímně řečeno i pro náš stát, protože jsou placeni, nejsou tak na dávkách a platí daně státu,“ uzavírá Cyril Mucha.
Ukrajinští lékaři na pozici asistentů také usnadňují komunikaci pacientům z Ukrajiny. Mohou totiž o svých zdravotních potížích mluvit ve svém rodném jazyce. Zatím jich dvaceti ordinacemi praktických lékařů prošlo přibližně 50.
