Jak se měří protilátky a ‚snesou se‘ s očkováním? Přinášíme šest odpovědí k imunitě proti koronaviru
Test na protilátky je ověřeným způsobem, jak zjistit, jestli člověk koronavirus prodělal nebo jak silnou imunitu má. Měly by se tedy protilátky uznávat jako důkaz bezinfekčnosti nebo náhrada jedné dávky očkování? Server iROZHLAS.cz poskládal odpovědi na hlavní otázky: co jednotlivé typy protilátek znamenají? Jaký test je vhodný pro ověření dlouhodobé imunity? A je možné se očkovat, pokud člověk protilátky stále má?
Jak se protilátky v těle tvoří?
Protilátky v těle vznikají jako součást takzvané adaptivní imunity. Ta na základě rozpoznání cizorodého prvku vytvoří specifickou odpověď v podobě molekul bílkovin, které mají útočící virus nebo bakterii odstranit. Adaptivní imunita se skládá ze dvou složek – protilátkové a buněčné imunity.
Prymula: Protilátky v těle proti covidu by se měly brát v potaz. Některým by stačila jedna dávka očkování
Číst článek
„Při koronavirové infekci směřuje velká část specifických protilátek proti té dominantní složce na povrchu koronavirové částice, kterou je Spike protein neboli výběžek S,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz virolog a šéf Biologického centra Akademie Věd Libor Grubhoffer. Protilátky tak útočící virus obalí a zabrání mu ve vstupu do buňky. „Výběžek S nejvíc vyčnívá a právě díky němu přichází vir nejsnáze do kontaktu s povrchem vnímavé buňky a s receptorem na buňce,“ popsal virolog.
Protilátková odpověď je komplexní a zahrnuje směsici různých bílkovin, které se vážou na další místa na výběžku S i jiné výběžky na povrchu koronaviru. Nejvíce účinné jsou podle Grubhoffera ty, které zasahují takzvaný receptor vázající doménu, tedy „Achillovu patu“.
Aby mohly protilátky správně reagovat, doplňuje jejich fungování buněčná imunita. V rámci té tělo produkuje buňky i další bílkoviny a peptidy, které se na virus přímo nevážou, ale přispívají k jeho zneškodnění.
Jaké typy protilátek testy odhalí?
Při boji s nemocí organismus vytváří tři třídy protilátek: IgA, IgM a IgG.
K prokázání bezinfekčnosti na covid by neměly být uznány protilátky, doporučují odborníci
Číst článek
Protilátky IgA se objevují jako první, a to už druhý až třetí den po prvních příznacích. Objevují se zejména na sliznici dýchacích cest, kde respirační onemocnění tělo zasahuje. Protilátky IgA ale postupně zanikají a tělo začíná vytvářet takzvané časné, specifické protilátky IgM.
„Člověk s fungující imunitní obranou by měl mít po prodělání covidu-19 vysokou hladinu protilátek IgM. Jejich množství ale v několika málo týdnech začne klesat a spolu s tím stoupá tvorba protilátek IgG,“ přiblížil Libor Grubhoffer.
Zatímco protilátky IgM z těla zmizí po dvou nebo třech měsících od prodělání nemoci, právě IgG protilátky v organismu zůstávají několik měsíců a jsou indikátorem dlouhodobé imunity.
Laboratoře proto doporučují, aby si lidé nechali protilátky otestovat až s odstupem šesti až osmi týdnů od propuknutí koronaviru. To potvrzuje i oslovený virolog. „Když se člověk nechá otestovat v krátké době po onemocnění, v intervalu měsíce nebo šesti týdnů, tak se zaznamená vrchol časných IgM protilátek. Během tohoto období se IgG protilátky začínají teprve objevovat a nejvyšších hodnot dosáhnou až v odstupu těch šesti až osmi týdnů.“
Pokud chci znát míru protilátek, jaký test mám podstoupit?
Nejčastěji lidé prochází testem na protilátky IgG. Právě ten totiž prokáže, zda člověk koronavirus už prodělal a případně jak silná je jeho dlouhodobá imunita.
Podle vedoucí laboratoře SYNLAB Anabely Čížkové mají někteří lidé vysoké IgG protilátky i rok po prodělání koronaviru. „Z našich zkušeností můžeme potvrdit, že u některých pacientů, kteří prodělali onemocnění covid-19 v průběhu loňského srpna a září, se IgG protilátky stále drží na vysokých hodnotách,“ uvedla ve zprávě laboratoře Čížková.
Naopak testování buněčné imunity je podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly náročné a v praxi se nepoužívá. Obvykle se neprovádí ani testy na sekreční imunoglobuliny (IgA).
O test je možné požádat svého lékaře nebo zajít do zdravotnických laboratoří. Průměrná cena testů se pohybuje mezi 400 a 500 korunami a některé laboratoře nabízí koupi testů na protilátky také online.
Zdravotní pojištění v tuto chvíli testy na protilátky nehradí. Výjimku tvoří lidé, kteří mají příznaky, ale vyšel jim negativní test, nebo dárci krevní plazmy, která se experimentálně používá pro léčbu covidu. I v takových případech je však nutná indikace lékařem.
Jaké množství protilátek zajišťuje dostatečnou ochranu proti nakažení?
Hladina protilátek je velmi individuální a může se u každého lišit. Závisí totiž na jedinečnosti imunitního systému i aktuálním stavu pacienta.
Zásadní je také takzvaná virová nálož, tedy množství viru, které se do těla dostane.
„Pacienti s těžším průběhem mívají větší protilátkovou odpověď než pacienti s lehkým až asymptomatickým průběhem. Těm většinou naměříme hodnoty 20, 50 či 70 AU/ml, což je spíš mírná nebo střední pozitivita, u lidí, které onemocnění zasáhlo intenzivněji, dosahují protilátky 200, 500 nebo 800 AU/ml,“ popsala Anabela Čížková z laboratoře SYNLAB.
Minimální hladinu 200 jednotek pro prokázání bezinfekčnosti navrhoval například Roman Prymula. Stanovení jasné hranice, která určí dostatečnou imunitu jedince, se ale řada odborníků brání.
„Diagnostické systémy, které jsou v současné době k dispozici, jsou minimálně dvojího typu z hlediska vyjadřování jednotek protilátkové aktivity. Pokud by byl jeden diagnostický systém uznaný jako směrodatný pro celou zemi, pak to může být dáno jedním číslem. Ale tak tomu v současné době není. Proto by to měl být nějaký násobek limitní protilátkové aktivity,“ mínil Grubhoffer. Limitní násobek by měl být spolu s číslem jednotek napsaný na certifikátu, který lidé po testu protilátek dostanou.
Na základě serologických údajů, které vychází z doposud provedených testů, by se ale podle Grubhoffera určitá dostačující hladina protilátek měla dát určit. „To už je ale politické rozhodnutí,“ připomněl.
Funguje certifikát o protilátkách jako důkaz o bezinfekčnosti?
Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli laboratorní prokázání protilátek pro bezinfekčnost neuznává. Za bezrizikové jsou považovaní pouze ti, kteří nemoc prodělali a měli při tom pozitivní test, což Nejvyšší správní soud už dříve označil za diskriminaci.
Na otázku, zda by se protilátky měly uznávat, se ale odborníci neshodou. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martiny Koziar Vašákové totiž protilátky nereflektují imunitu jednoznačně. „Je to jenom jeden rys. A skutečně není určena hladina, kdy lze říci ano, ten je bezpečně chráněn,“ podotkla.
Naopak Roman Prymula se v rozhovoru pro Radiožurnál za uznávání protilátek postavil: „Jak se ukazuje v praxi, je to dostatečné, protože když člověk zareaguje, tak je to pro nás signál, že se imunitní systém nastartoval. Byť v budoucnu nezjistíme protilátky, tak jsme schopni předpokládat, že tam ta reakce bude,“ prohlásil.
Jeho názor podpořil i virolog Libor Grubhoffer. „Já jsem jednoznačně příznivcem názoru, aby byly protilátky používány jako kritérium bezinfekčnosti. Protilátky jsou nesmírně důležitý parametr a my ho programově ignorujeme od samého začátku. To bylo špatně,“ kritizoval. Podle jeho názoru by proto měly být testy na protilátky hrazené ze zdravotního pojištění.
Vlastimil Válek, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny ve fakultní nemocnici Brno, proto v reakci na rozvířenou debatu o protilátkách na twitteru uvedl, že chce téma protilátek otevřít i na jednání sněmovny. Vláda by podle něj měla protilátkám přikládat stejnou váhu jako očkování nebo PCR testu.
Ovšem například Německo nebo Slovensko či Evropská unie jako celek certifikát o protilátkách v tuto chvíli neuznávají. Rakousko certifikát o protilátkách přijímá, ale pouze 90 dní od provedení testu.
Je vhodné se očkovat, pokud mám protilátky?
Podle ministerstva zdravotnictví protilátky žádnou překážkou k vakcinaci nejsou. Na konci června proto také zrušilo 90denní lhůtu, která bránila lidem, aby se ihned po prodělání nemoci nechali naočkovat.
Test protilátek ukáže, jestli má člověk covid za sebou. Jak je chráněn, se z něj ale nedozví
Číst článek
Čas, kdy by měl jít člověk po prodělání covidu na očkování, podle odborníků závisí na individuálním zdravotním stavu. Při vysokém množství protilátek v těle je ale pravděpodobnější, že se dostaví nežádoucí reakce.
„Je vyšší pravděpodobnost, že tam může být frekventnější výskyt nežádoucích reakcí, ale na druhou stranu ty reakce by neměly být dramaticky závažnější. V tomto tak velký rozdíl není, ale jsou četnější, to je popsáno,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Prymula.
Lidé, kteří koronavirus prodělali, mají navíc podle laboratoře SYNLAB imunitu výrazně posílenou už po první dávce.
„U jedinců, kteří onemocnění covid-19 neprodělali, se hladina protilátek po druhé dávce očkování pohybuje okolo hodnot nad 200, často ale dosahuje 1000–2000 AU/ml i více. Ti, co onemocněním prošli, mají po 2. dávce očkování hodnotu protilátek vždy nad 1000 AU/ml,“ upřesnila Čížková ve zprávě.
Roman Prymula proto navrhuje, aby se lidé s vysokou hladinou protilátek mohli očkovat pouze jednou dávkou, která by jim stačila k vyvinutí kompletní imunity. S tím souhlasí i Grubhoffer. V současné době však i lidé s protilátkami musí projít celým dvoudávkovým schématem, pokud se nechávají očkovat dvoudávkovou vakcínou.
