V léčbě rakoviny děložního čípku je klíčová prevence. Více umírají starší ženy, které ji často zanedbávají
Za posledních 25 let klesl podle Ústavu zdravotnických informací a statistik počet nových onemocnění rakovinou děložního hrdla o 40 %. Přesto si tuto diagnózu ročně od lékařů vyslechne 700 českých žen. Přibližně polovina z nich na toto onemocnění zemře. Podle odborníků jsou úmrtí zbytečná, protože nemoci se dá zabránit prevencí. A právě na to lékaři upozorňují u příležitosti Dne onkogynekologických onemocnění.
„Problém se ukázal při běžné gynekologické prohlídce,“ vzpomíná jednatřicetiletá Klára Šlechtová na chvíle, kdy se dozvěděla, že bude muset kvůli nádoru děložního hrdla podstoupit operaci. Na prevenci přitom chodila pravidelně.
„Tam už bylo něco v nepořádku, proto mě pan doktor poslal na biopsii a po té už mi bylo jasně řečeno, o co se jedná,“ popisuje Klára.
Nejtěžší pro ni bylo čekat na výsledky biopsie vyšetření, při kterém se odebere část děložního hrdla v řádu jednotek milimetrů.
„Aby šla tkáň krájet, musí být prosycena parafínem. Zafixujeme ji ve formolu, potom se odvodní, zasytí se parafínem, to je běžný vosk, jaký se používá ve svíčkách, voní stejně, vypadá stejně a tím se tkáň napustí, aby byla krájitelná. Jinak by to totiž nešlo. Tkáň má poté konzistenci, kterou lze ukrojit na mikrotomu, což je takový složitější nůž, který krájí zhruba čtyřmikrometrové řezy,“ popisuje přednosta ústavu patologie první lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavel Dundr, jak lékaři pracují se vzorky tkáně.
„Tak vznikne finální produkt, který se musí dát do barvicího automatu a ten poté patolog odečítá v mikroskopu. Sklíčka dostane patolog spolu s průvodkou, na které jsou klinické údaje, identifikace pacientky a další. Patolog prohlédne všechny preparáty a nadiktuje výsledek bioptického vyšetření,“ vysvětluje Dundr.
„Zachytili jsme to včas. Díky bohu. Proto jsem nemusela podstupovat žádnou jinou léčbu, ozařování nebo chemoterapie. Vše bylo chirurgicky. Teď jsem zdravá,“ vzpomíná na proces léčby Klára.
Zásadní význam prevence
Základem pravidelné gynekologické prohlídky je cytologické vyšetření. To je dnes doplněné o velmi přesné HPV DNA testy. Pojišťovny je ženám hradí v 35 a 45 letech.
Ženy by měly mít děti do 25 let. Biologická podstata těla se nemění, upozorňuje onkogynekolog Sláma
Číst článek
„Velká část populace na screeningy a na pravidelné kontroly ke gynekologovi chodí v mladém věku,“ říká přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula.
„Obecně platí, že čím vyšší je věk, tím méně žen cítí nutnost na pravidelné kontroly chodit. Většinu úmrtí proto vidíme právě u starších žen," popisuje.
„Rozhodně to není tak, že když přestanete pohlavně žít, máte pouze jednoho partnera nebo už máte po porodech, tak můžete přestat chodit na screeningy. Nádor se naopak může z infekce vyvíjet 10, 15 i 20 let. To znamená, že žena se mohla setkat s nějakým virem v 35 letech, ale nádor se u ní projeví v 55, v 60,“ upozorňuje na zásadní význam preventivních prohlídek Cibula.
Právě pravidelný každoroční screening od 15 let věku stojí za výrazným poklesem výskytu onemocnění v posledních letech.
„Karcinomu děložního hrdla je stále onemocnění, které je zcela preventabilní. To znamená, že každý případ je vlastně škoda.“
onkogynekolog David Cibula
„Procházíme tím, čím si západní Evropa prošla už před 15, 20 lety, kdy také došlo k významnému poklesu incidence. To je skvělá zpráva pro české ženy. Na druhou stranu karcinom děložního hrdla je stále onemocnění, které je zcela preventabilní. To znamená, že každý případ je vlastně škoda,“ dodává onkogynekolog David Cibula.
Velmi vhodnou prevencí rakoviny děložního čípku je také očkování proti HPV virům. Nejefektivnější je před zahájením pohlavního života. Třináctiletým dětem ho hradí zdravotní pojišťovny.
