Recept vědců proti roztržitosti? Hluboká meditace. Méně pak chybujeme
Roztržitost může komplikovat život. Vědci ze státní univerzity v Michiganu přišli na to, lidem od ní pomáhá psychoterapeutická metoda založená na takzvané hluboké meditaci. Zvyšuje totiž schopnost rozpoznat chyby a reagovat na ně. Studie o tom vyšla v odborném časopise Brain Sciences.
Meditace je seriózní vědecké téma. Badatelé v neurovědách se jí zabývají velmi intenzívně. Jeden konkrétní druh meditace zvaný mindfulness se dnes používá v psychoterapii na řadu diagnóz spojených s poruchami pozornosti.
Poslechněte si celou Laboratoř o hluboké meditaci, o využití mikročipů při léčbě nemocí a o emocích při setkání s humanoidnímu roboty. Debatují Jiří Horáček, Jan Černý a Zuzana Vejvodová. Moderuje Martina Mašková
Účastníci studie z Michiganu meditovali dvacet minut. Dostali za úkol v klidu sedět a věnovat pozornost všemu, co jim sděluje mysl i tělo, aniž by se nechali do těchto dějů příliš vtáhnout.
Mozek v provozu
Základem metody je zvýšení pozornosti a otevřenosti vůči světu. Vědci popírají zavedená klišé, podle nichž taková meditace znamená zklidnění, uvolnění mysli. Mozek je při ní v plném provozu.
„Stav mozku meditujícího člověka je velmi podobný stavu mozku někoho, který řeší složitou rovnici. Není to uvolnění mysli, naopak koncentrace,“ říká neurovědec a psychiatr Jiří Horáček.
Klipová doba
Cílem vědců bylo zjistit, zda i u lidí, kteří předtím nemeditovali, rostou takzvané evokované potenciály. „Pustí se jim série stimulů, lidé na hlavě mají EEG čepice, měří se signál. A jeden ze stimulů je neočekávaný,“ popisuje neurovědec a psychiatr Jiří Horáček.
Tento typ výzkumu považuje za důležitý i imunolog Jan Černý. Poukazuje na to, že žijeme v době, která je nesmírně klipová a která nás zásobuje moc velkým množstvím podnětů.
„Jsme přesyceni informacemi. Mozek je nesmírně přezaměstnaný a daleko od toho, jak mohl fungovat po neadrtálsku,“ podotýká v nadsázce vědec a dodává:
„Je to velice aktuální návod v dnešní době. Kritické myšlení je něco zásadního pro zodpovědného občana.“ Odkazuje i na na přemíru dezinformací ve veřejném prostoru.
Vandrující mysl
Metoda mindfulness je z pohledu neurovědců na opačném pólu než takzvaná mind wandering, volné těkání mysli. „Přicházejí myšlenky, jedna navazuje na druhou. Většinou jsou to autobiografické vzpomínky nebo plánování do budoucna. A 50 procent těchto myšlenek je negativní,“ upozorňuje Jiří Horáček.
Naděje pro pacienty s Alzheimerem? V Praze vzniká jediná mozková banka ve střední Evropě
Číst článek
Některé meditační techniky radí soustředit pozornost na jednu věc, na dech, na plamen svíčky, a neodklánět pozornost. Druhá metoda, na níž je založená tato studie, je otevřenost informacím, které přicházejí ze světa. „Aktivně ty informace dále nerozvíjím, jen je sledujeme,“ upozorňuje Horáček.
Aby myšlenky nenavazovaly jedna na druhou, vyžaduje to trénink a vysokou míru soustředění. „Proto je meditace je tak náročná a proto má tak velký léčebný potenciál,“ dodává neurovědec.
Poslechněte si celou Laboratoř o hluboké meditaci jako receptu proti chybám, o využití mikročipů při léčbě nemocí a o emocích při setkání s humanoidnímu roboty. Debatují neurovědec a psychiatr Jiří Horáček, imunolog Jan Černý a herečka Zuzana Vejvodová. Moderuje Martina Mašková.
