Na lovu sopečných bouří aneb Jak prach z Islandu přispěl k Velké francouzské revoluci

Až třetinu roku se na Islandu můžete setkat s prachovými bouřemi. Vliv sopečného prachu začala jako první zkoumat česká vědkyně, která se pravidelně vydává do samotných epicenter bouří. Tentokrát islandskému prachu spolu s ní čelil i vědecký reportér Českého rozhlasu.

Reportáž Reykjavík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sopka Eyjafjallajökull na Islandu | Zdroj: ČTK

Island je od České republiky vzdálený vzdušnou čarou přibližně 2500 kilometrů. Přitom ale může být mnohem blíž, než by se zdálo.

Ostrov a jeho sopky chrlily a chrlí popel, který ovlivňoval a pořád ovlivňuje chod nejen místních dějin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž z islandské prachové bouře. Téma zpracoval Radek Kříž.

Erupcí nic nikdy nekončí, vždy má dlouhodobé následky. Část vulkanického popela se ukládá v rozhlehlých islandských pouštích. Podle nejnovějších propočtů je plocha islandských pouští nejrozsáhlejší v Evropě. Když skončí erupce, poušť neusíná. Naopak.

Prach z ní je díky silným a častým větrům znovu vyzdvižen do vzduchu při prachových bouřích. Podle statistiky je na Islandu každoročně průměrně 135 dnů s prachovými bouřemi. To je častěji než na poušti Gobi.

Neúroda, pokles teplot i úmrtí 

Tamní erupce ovlivňují život nejen v Evropě. Například po erupci sopky Laki v roce 1783 se vulkanický popel dostal nejdřív do Evropy a tam způsobil neúrodu a pokles teplot. O život tehdy přišly desetitisíce lidí. Například ve Velké Británii udušením.

Výbuch Laki se taky dává do souvislosti s vypuknutím Velké francouzské revoluce, kdy zoufalí obyvatelé už neměli co ztratit a vyšli do ulic. Souběžně v Irsku se ten rok kvůli ochlazení neurodily brambory a začala tak první velká emigrační vlna Irů do Spojených států. Prach z Laki se pak našel třeba v Indii. Zhruba deset dní po erupci Laki zažili Pražané suchou mlhu - kvůli prachu neviděli.

Češka Pavla Daxon Waldhaserová jako první otevřela téma, co se děje se sopečným prachem. Touto otázkou, která do té doby nikoho nezajímala, se začala zabývat už před 10 lety. A zjistila, že prach je svým tvarem a množstvím pro lidi velmi nebezpečný. K její dnes už pracovní rutině tak patří lov sopečných bouří.

„Výlet za sběrem vzorků z pouště s islandsko-českou vědkyní Pavlou Daxon Waldhaserovou se změnil v poměrně dramatické dobrodružství. Měli jsme to štěstí, že jsme se dostali autem do centra písečné bouře. V té chvíli, jsem si uvědomil, že pověsti o farmách, na kterých se tady udusily během několika dní stovky ovcí, jsou pravdivé. Půl hodina v epicentru bouře s vědkyní, která na Islandu průkopnicí ve výzkumu prachových bouří, pro mne znamenal dvoudenní problémy s dýcháním," popsal svůj zážitek vědecký redaktor Českého rozhlasu Radek Kříž.

Radek Kříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme