Projevy nitrolebního nádoru jsou ztráta sluchu či závratě. Na Homolce jich odoperují 40 za rok

Ve čtvrtek si připomínáme Světový den boje proti mozkovým nádorům. Patří k nim i tzv. schwannom, nezhoubný nitrolební nádor, rostoucí z obalu sluchového nervu. V pražské Nemocnici Na Homolce jich odoperují kolem čtyřiceti za rok.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Operace nádoru na mozku v Nemocnici Na Homolce

V Nemocnici Na Homolce odoperují za rok asi 40 tzv. schwannomů, tedy nezhoubných nitrolebních nádorů | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

Spolu s primářem neurochirurgie Janem Klenerem se na operačním sále díváme na snímky z magnetické rezonance. Pacientka je už v anestezii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ztráta sluchu, zvonění v uších nebo závratě – i tyto příznaky mohou stát za tzv. schwannomem. Nezhoubný nitrolební nádor se dá odstranit pomocí mikrochirurgického zákroku.

„Onemocnění se projevilo poruchou rovnováhy. Pacientka prakticky neslyší na pravé ucho, což je další typický příznak schwannomu, stejně jako pískání v uchu – tinnitus,“ vysvětluje neurochirurg.

Nádor je veliký, jedinou možností tak je mikrochirurgické operace. „Hlavní úskalí operace je zachování lícního nervu. Nesmí se poškodit mozkový kmen, na který to naléhá,“ říká Klener.

O funkci sluchového nervu už pacientka přišla. Lékaři se proto soustředí na další nervy.

„Zavedli jsme elektrody do svalů, které jsou inervované kritickými nervy. Během operace budeme snímat funkční odpovědi daných svalů. To nám pomůže identifikovat kriticky nervové struktury,“ popisuje neurolog Pavel Křivánek, který sleduje stav pacientky na sále.

Pětiletá Bětka překonala nádorové onemocnění. ‚Léčba je extrémně dlouhá a náročná,‘ říká lékařka

Číst článek

Lékaři pacientce fixují hlavu do přesně určené polohy. Během zákroku se nesmí pohnout.

„Zejména u mladých lidí se snažíme nádor zcela odstranit,“ uvádí neurochirurg Klener, který si před malou chvílí přesně označil místo, kudy povede řez.

Podle něj má pro člověka veliký význam, aby mu celý nádor odstranili, a byl tak úplně vyléčený. „Pokud by však existovalo velké riziko poškození lícního nervu, raději tam malý kousek nechám. U naprosté většiny pacientů se nám však daří nádor zcela odstranit,“ dodává neurochirurg.

Před devátou hodinou ranní se lékaři pouští do práce. Neurochirurg nejprve provrtá vysokoobrátkovou frézou lebeční kost a pomocí speciální pilky v ní vyřízne malé okénko.

„První vypustíme mozkomíšní mok, protože potřebujeme, aby nebyl mozeček napjatý, což nám umožní šetrné operování,“ vysvětluje Klener.

Navrtat lebku a umístit elektrody. Parkinsonovu chorobu léčí hluboká mozková stimulace

Číst článek

Další fáze operace je mikrochirurgická. Lékař se po celou dobu dívá do speciálního mikroskopu. Jeho součástí je také ústní spínač. Přístroj si tak může doostřit, aniž by se ho dotýkal rukama.

Stimulace funguje dobře a neurochirurg pokračuje v práci. Následně začne nádor zmenšovat zevnitř. Získá díky tomu větší prostor.

„Používáme tzv. ultrazvukový aspirátor, což je přístroj, který rozrušuje tkáň a odsává ji. Tím šetří cévy a nádor tak můžeme zmenšit zevnitř,“ říká lékař. Současně se stále stimulují svaly vedoucí k nervům.

„Teď se dostáváme právě k lícnímu nervu,“ potvrzuje neurolog Křivánek. Aby mohl lékař nádor úplně odstranit, musí ještě pomocí speciálních frézek odstranit část kosti vnitřního zvukovodu. Teprve pak definitivně oddělí nádor od lícního nervu.

„To nejnáročnější nás bohužel čeká nakonec,“ říká Klener. Zákrok po šesti hodinách úspěšně končí.

Andrea Skalická Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme