Moderní mozek se u hominidů zřejmě vyvinul mnohem později, než si vědci mysleli

Lidé toho mají s šimpanzi a dalšími primáty hodně společného, ale jejich mentální schopnosti se podstatně liší a pro evoluci lidí byly klíčové. Teď se ukazuje, že moderní čelní mozkový lalok se zřejmě vyvinul mnohem později, než se vědci domnívali.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejstarší nalezené pozůstatky rodu Homo, objevené v Etiopii, jsou staré asi 2,8 milionu let (ilustrační foto) | Foto: Milan Řezáč

Doposud měli vědci za to, že čelní lalok, který je spojovaný se schopností provádět složité úkony, jako je výroba a využití různých nástrojů, sociální vnímání i mluvení, se vyvinul před více než dvěma a půl miliony let s nástupem rodu Homo.

Přehrát

00:00 / 00:00

V čem je moderní lidský mozek jiný než u hominidů, vysvětluje vědecký redaktor Štěpán Sedláček

Teď ale vědci přišli s tvrzením, že moderní typ mozku se objevil až o zhruba milion let později a měli ho hominidé, kteří se rozšířili z Afriky do Asie. Přitom předchozí vlna hominidů, která z Afriky odešla o několik set let předtím, měla primitivněji organizovaný mozek.

„Na tom malém počtu fosilií, co máme, vidíme změny v uspořádání mozku, které od období před 1,7 až 1,5 miliony let probíhaly v Africe. Později je vidět přesně stejná morfologie moderně vypadajících mozků u známých zkamenělin z Jávy, které obvykle nazýváme Homo erectus. To znamená, že tam muselo být druhé rozšíření z Afriky krátce poté, co tyto moderní struktury vznikly v Africe. A toto druhé rozšíření zavedlo rané lidi do Jihovýchodní Asie,“ míní jeden z hlavních autorů mezinárodní studie Christoph Zollikofer, švýcarský paleoantropolog a neurobiolog z Curyšské univerzity.

Řekl to v rozhovoru pro podcast Science s tím, že podobný výzkum chtěli vědci provést už v 90. letech, ale tehdy by na to jejich mozky asi nestačily. Potřebovali totiž pomoc pokročilých počítačů.

I bez 'moderního' mozku

Teď vědci provedli rozbor už známých nejstarších fosilií, ale využili nové metody a podívali se na ně trochu jinak než dřív. Mozek je složený z jemné tkáně a její uchování ve formě fosílie je opravdu vzácné. Proto zkoumali části lebky, z nichž antropologové dokážou vyčíst informace, které se do nich o mozku otiskly.

Vědci museli vzít v úvahu, že vedle postupného vývoje mozku také existují individuální rozdíly mezi jedinci, jako se dnes liší mozky dvou orangutanů nebo lidí. Lidský mozek je třikrát větší oproti mozku nejbližších žijících příbuzných šimpanzů a dalších primátů a také je jinak tvarovaný a uspořádaný.

Analyzovali skoro 40 zkamenělých lebek pravěkých hominidů z různých částí světa a vedle toho zkoumali a porovnávali mozkovny desítek šimpanzů, orangutanů, goril spolu s mozkovnami více než stovky moderních lidí. Badatelé k tomu využili pokročilou počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci, trojrozměrné modelování i další metody a došli k závěru, že mnozí jedinci rodu Homo měli primitivněji uspořádaný mozek, než se myslelo.

„V čem bylo jiné rozšíření hominidů s relativně moderním mozkem? Zastáváme názor, že už byly připravené na jazyk.“

Christoph Zollikofer

Porovnávali také pět dobře zachovaných mozkoven pravěkých hominidů nalezených v gruzínském městě Dmanisi. Ty jsou staré skoro 2 miliony let a je prokázané, že tito hominidé vyžívali kamenné nástroje. Vědci došli při srovnávání k závěru, že disponovali mozky s relativně primitivním uspořádáním čelního laloku podobně jako jejich současníci z rodu Australopithecus žijící v Africe, což výzkumníky překvapilo.

„Asi nejpřekvapivější odpověď, kterou jsme získali, je, že nebylo zapotřebí velkého a obzvlášť moderně uspořádaného mozku, aby se předci člověka rozšířili z Afriky. To znamená, že bychom neměli podceňovat schopnosti a potenciál těchto mozků. Za druhé se můžeme ptát, v čem bylo jiné rozšíření hominidů s relativně moderním mozkem? Zastáváme názor, že už byly připravené na jazyk, protože mají strukturní základy, které potřebujeme pro řeč. Samozřejmě nevíme, jestli Homo erectus v jihovýchodní Asii mluvil, ale základy pro to tam byly a vyvinuly se v Africe,“ poznamenal Christoph Zollikofer.

Studie publikovaná v Science tak přidává další důkaz o spletité evoluci lidí. Nasvědčuje, že rod Homo nebyl na počátku zas tak radikálně odlišný.

Otázkou zůstává, jaké případné evoluční tlaky vedly ke změnám frontálního mozkového laloku, který podle vědců umožnil komplexnější úkony. S odpovědí by mohly pomoci případné nálezy dalších fosilií.

Nejstarší nalezené pozůstatky rodu Homo, objevené v Etiopii, jsou staré asi 2,8 milionu let. Ale ty vědci v této studii nemohli využít, protože mezi nimi není zachovalá fosilie mozkovny.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme