Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání

Současný koronavirus se šíří formou aerosolu. V jaké míře, to se zatím přesně neví. Tým vědců z univerzity v Coloradu zkoumal, jak to funguje. Uvažoval o něm jako o každém jiném aerosolu, tedy částicích různé velikosti, které přežívají určitou dobu v ovzduší a dokážou putovat i na delší vzdálenosti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Je zajímavé kvantitativně sledovat, jak se částice šíří v závislosti na prostředcích ochrany. Ventilace funguje,“ podotýká Petr Slavíček | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Při šíření viru v podobě aerosolu je důležité, kde právě jsme, jak se chováme a na velikosti částic. S rostoucí vzdáleností od zdroje nákazy se viry ředí. Uvnitř budov podle studie amerického týmu nezabránil jejich šíření ani doporučovaný dvoumetrový odstup. 

Zlomek sekundy

Přehrát

00:00 / 00:00

O šíření virů v podobě aerosolu, dědičných stopách po emisích a o bakterích, které žijí z radiace. Debatují chemik Petr Slavíček, lékař a ekolog Miroslav Šuta a hudebník a publicista Jan Burian. Moderuje Martina Mašková

Autoři studie se zajímali o částice aerosolu o velikosti od 1 až 100 mikronů. Ty šíříme při výdechu, mluvení, zpěvu, kýchání nebo pokašlávání. Princip jejich pohybu přirovnávají k šíření prachových částic smogu. Článek o tom zveřejnil odborný časopis Environmental Science and Technology.

„Samotného mě překvapilo, jak rychle se taková kapénka může v místnosti vypařit. Je to zlomek sekundy,“ připouští Miroslav Šuta, lékař a ekolog, který měří smog ve městech.

Donedávna vědci zkoumali hlavně částice menší než 10 mikronů. „Dnes nás zajímají i částice submikronové,“ dodává Šuta. Jeden mikron neboli mikrometr je milióntina metru. Pro srovnání - průměr lidského vlasu činí 50 až 70 mikronů. 

V Poličce mají první samotestovací centrum, testy platí mladý dárce

Číst článek

Virus samotný měří přitom jen desítky až stovky nanometrů. „V kapénce jsou viry utopené, malé,“ upozorňuje Šuta. 

Větrání pomáhá

Studie inženýrů z Colorada chválí i zdánlivě prostý prostředek ochrany před nákazou koronaviru - větrání. „Je zajímavé kvantitativně sledovat, jak se částice šíří v závislosti na prostředcích ochrany. Ventilace funguje,“ podotýká Petr Slavíček.

Význam ventilace potvrzuje i jiná aktuální studie z americké Georgie. Vědci v ní testovali šíření aerosolů v různých prostředích. Nejhůř dopadly restaurace, následovala auta, domácnosti, úřady a nejlépe dopadla letadla. Na palubách se totiž často mění vzduch. 

Rouška proti aerosolu

Miroslav Šuta připomíná, jak i odborníci na začátku pandemie vedli intenzivní debaty o  nošení roušek.

„Kdybychom měli rouškou filtrovat částice o velikosti desítek nanometrů, je to téměř neuskutečnitelné,“ argumentuje lékař. Smysl roušek viděl právě v tom, že zachycují kapénky přímo u zdroje, a tak se k nám viru v podobě aerosolu dostává méně.

Větší částice aerosolu můžou měřit desítky i stovky mikronů a ty roušky dokážou efektivně zachycovat. Naopak obličejové štíty autoři studie vyhodnotili jako neúčinné.

Původní skepse

Také Světová zdravotnická organizace byla v začátcích epidemie vůči úvahám o šíření viru v aerosolu opatrná. Přikládala větší váhu kapénkové infekci. 

„Může nám připadat divné, že za dlouhou dobu, co tu máme infekci, nevíme s naprostou jistotou, jak se virus šíří,“ poznamenává chemik Petr Slavíček.

Připomíná, že třeba způsob přenosu cholery svět neznal stovky let. Teprve když lidé přišli na to, že se nemoc přenáší vodou, začali budovat například kvalitnější kanalizaci.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme