Tým vědců připravil seznam sopek, kterým hrozí erupce. ‚Je to sporné,‘ říká český vulkanolog

Přestože předpovídat dopředu aktivitu sopek je prakticky nemožné, skupina vědců z britských a amerických univerzit vybrala šest sopek, které podle nich letos stojí za to sledovat.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sopka Agung na Bali

Sopka Agung na Bali | Foto: Darren Whiteside | Zdroj: Reuters

Odborníci z americké jihofloridské univerzity a britských z Glasgow a Keele vybrali po jedné zástupkyni z každého z vulkanicky nejaktivnějších regionů.

V Evropě je to podle nich islandská sopka Öræfajökull. Seismologové na ní během loňského roku zaznamenali větší aktivitu a také to, že poklesl ledovec, který ji přikrývá.

Soptící vulkán ochromil Bali. Šest tisíc turistů zůstalo na letišti, asi 100 tisíc lidí musí být evakuováno

Číst článek

„To největší nebezpečí jsou povodně, to je největší nebezpečí, kterému se dnes na Islandu věnují. Pokud erupce vznikne právě pod tím ledovcem, vytvoří se tam obrovské jezero a velmi těžko se predikuje, kudy se ta voda nebo to bahno uvolní,“ vysvětlil seismolog Josef Horálek z geofyzikálního ústavu AV, jak by to mohlo souviset s možným nebezpečím.

Ostatní sopky jsou pak kolem takzvaného Ohnivého kruhu kolem Tichého oceánu, kde je většina v současnosti nejaktivnějších vulkanických oblastí na Zemi. Mezi šestici sopek se tak dostaly japonská Kirišima, indonéská Merapi, Villarrica v Chile, mexický Popocatépetl a nakonec Kilauea na americké Hawaji.

Všechny podle britsko-americké skupiny seismologů byly v posledních měsících aktivnější a na některých z nich platí zvýšený stupeň varování. Jen v samotné Indonésii ale takové varování v současnosti platí pro celkem 18 vulkánů.

Aktivní magmatické rezervoáry

Jak se odhaduje budoucí sopečná činnost, vysvětlil vulkanolog Aleš Špičák z geofyzikálního ústavu Akademie věd. Podle něj je jedním ze způsobů předpovědí takzvaná satelitní geodetická metoda.

„Porovnáte snímky při přeletu nad nějakým územím a v momentě, kdy se nějakým způsobem topograficky mění, ten vulkán, když se jeho aktivita blíží, magma ho vyzvedává, a to snímek odhalí,“ říká Špičák Radiožurnálu.

Jenže, jak podotýká vuklanolog dál, ani tato metoda nemusí vždy ukázat, jestli sopka nakonec skutečně vybuchne: „Tohle je poměrně běžný život všech vulkánů, pod kterými se aktivní magmatické rezervoáry nacházejí, ale ne vždy to magma nakonec doputuje až na zemský povrch.“

Podle Špičáka je tedy odhadování budoucích sopečných erupcí jen velmi sporné.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme