Stárnutí může zpomalit léčba kyslíkem. Izraelští vědci v tom zaznamenali dílčí úspěch
Izraelští vědci vyzkoušeli na zdravých šedesátnících takzvanou hyperbarickou léčbu kyslíkem. Podařilo se jim zmírnit dva projevy stárnutí v buňkách – zkracování ochranných čepiček chromozomů a výskyt vadných bílých krvinek v krvi. „Hyperbarická komora navozuje mládí tím, že zlepšuje předávání kyslíku cílovým tkáním,“ vysvětluje docent Pavel Stopka.
Stárnutí se v našich buňkách projevuje mimo jiné zkracováním špiček chromozomů, takzvaných telomer. Jeden z autorů izraelské studie profesor Shair Efrati uvedl, že porozumět tomuto ději je v biologii stárnutí něco jako získat zlatý grál. Z dřívějších studií víme, že proti zkracování telomer zčásti působí cvičení a zdravý životní styl vůbec.
Poslechněte si celou Laboratoř o mladé krvi, rozvaze delfínů před potápěním a o chvále kakaa. Debatují biologové Pavel Stopka a Adam Petrusek. Moderuje Martina Mašková
Tentokrát vědci vsadili na kombinaci léčby kyslíkem v izolované místnosti s vysokým tlakem. Dotkli se tak jednoho z projevů stárnutí - nedostatku kyslíku. Studie o hyperbarické komoře vyšla v časopise Aging.
Pokusu se zúčastnilo 35 zdravých seniorů ve věku nad 64 let. V přetlakové komoře prožili 60 jedenapůlhodinových sezení. Při nich dýchali s krátkými pauzami čistý kyslík pod dvojnásobným tlakem, než je běžné. Sezení probíhala pětkrát týdně po dobu tří měsíců.
Obranné procesy
„Telomery, které se s věkem většinou zkracují, se začaly prodlužovat,“ popisuje efekt terapie Pavel Stopka. Americká nobelistka Barbara McClintocková už dříve doložila, že když jsou telomery krátké, chromozomy, na kterých leží naše geny, se špatně dělí.
Před návštěvou kyslíkové komory i po ní vědci seniorům nabírali krev a analyzovali v nich bílé krvinky. Nejlepší výsledky zaznamenali po 60 dnech. Buňky se chovaly jako by jim chyběl kyslík.
„I bez negativních efektů nedostatku kyslíku terapie probudila některé obranné procesy,“ říká biolog Adam Petrusek.
Naše DNA je vystavěná z takzvaných nukleotidů. Když se narodíme, v každé telomeře je obsaženo asi 10 tisíc nukleotidů v opakujících se sekvencích písmen genetického kódu. Při každém dělení buňky se ale telomery zkracují.
„Funguje tam sice enzym, který telomery doplňuje, ale není moc efektivní,“ upozorňuje Pavel Stopka. Dodává, že ve stáří nám zůstane v telomerách jen asi 4000 bazí, zmíněných sekvencí písmen genetického kódu. Opakovanou kyslíkovou terapií v hyperbarické komoře se některé telomery podařilo prodloužit i o 20 procent.
Dlouhověkost souvisí s aktivitou nervových buněk v mozku, říká neurobioložka
Číst článek
Pomocné buňky
V krvi seniorů izraelský vědecký tým hledat také staré a méně funkční bílé krvinky. Kyslíková terapie i v tomto případě zabrala. „Dramaticky ubylo buněk k likvidaci,“ říká Adam Petrusek.
Patrné to bylo zvláště u pomocných T-lymfocytů, buněk klíčových pro naši imunitu. Pavel Stopka míní, že u účastníků pokusu se zřejmě zvýšila i produkce kmenových buněk, které jsou potřeba k opravám různých tkání.
Metoda izraelských vědců vzbuzuje pozornost i kvůli léčbě covidu-19 a jeho dlouhodobějším následkům. Dá se tedy čekat, že zájem o ni potrvá. Nadějné výsledky budou muset vědci potvrdit na větších počtech účastníků pokusu.
Poslechněte si celou Laboratoř o mládnutí krve, rozvaze delfínů před potápěním a o chvále kakaa. Debatují biologové Pavel Stopka a Adam Petrusek. Moderuje Martina Mašková.
