Stephen Hawking: hvězda moderní kosmologie, která přejížděla přes nohy studentům v ulicích Cambridge

Jeho postřehy zformovaly moderní kosmologii a inspirovaly miliony lidí po celém světě. Fyzik a autor mimořádně úspěšné knihy Stručná historie času Stephen Hawking ve středu v 76 letech zemřel. Připomeňte si příběh muže, který „dobyl“ vesmír a do povědomí široké veřejnosti se zapsal jako jeden z nejznámějších fyziků současnosti.

Cambridge Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zatímco se Stephen Hawking snažil vysvětlit jedny z nejsložitějších otázek života, sám žil ve stínu hrozby předčasné smrti. | Zdroj: Reuters

„Budeš nám navždy chybět,“ stojí v prohlášení, které vydala rodina světoznámého fyzika ve středu ráno. „Byl to skvělý vědec, výjimečný muž, jehož odkaz bude žít dlouhé roky. Jeho kuráž, vytrvalost, genialita a humor inspirovaly lidi po celém světě,“ uvádí Hawkingovy děti Lucy, Robert a Tim v textu.

Diagnóza: dva roky života

Když mu bylo 21 let, lékaři mu diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS), která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. V té době mluvili o dvou letech života. Ve své biografii Hawking později napsal, že si po diagnóze nemoci myslel, že jeho život skončil a nikdy nevyužije potenciál, který v sobě cítil.

Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku a jeho nemoc ho postupem času začala definovat. V 60. letech začal používat k chůzi berle a invalidní vozík dlouho odmítal. „Když povolil, stal se notoricky známý pro svou rychlou jízdu ulicemi Cambridge, nemluvě o úmyslném přejíždění prstů na nohou některých studentů a příležitostných piruetách na tanečním parketu během studentských večírků,“ popisuje v článku deník Guardian.

Nejviditelnějším důsledkem ALS tak bylo, že byl upoutaný právě na invalidní vozík. Od 80. let navíc komunikoval jen přes speciální počítač. Na nemoci se ale naučil hledat i pozitiva. Díky nemoci prý nemusel učit nevzdělance a účastnit se časově náročných zasedání. Celý svůj život tak mohl zasvětit výzkumu.

Populizátor vědy a kulturní ikona

Hawking se tak intenzivně celý život věnoval výzkumu. Zabýval se třeba velikostí vesmíru nebo kvantovou teorií, kterou označoval za způsob, jak zjistit, co se stalo na začátku času a co se stane na jeho konci. Na univerzitě v Cambridge 30 let zastával stejné profesorské místo jako třeba Isaac Newton. Jeho práci pak mimo jiné ocenila britská královna Alžběta II. nebo americký prezident Barack Obama.

Mimo geniálního fyzika byl také velkým popularizátor vědy. V tomto ohledu je asi nejznámější jeho kniha Stručná historie času, která se stala bestsellerem – po světě se prodalo přes 10 milionů výtisků.

Britská královna Alžběta II. a Stephen Hawking v roce 2014. | Zdroj: Reuters

Když dílo psal, bylo údajně jeho cílem napsat knihu, která se bude prodávat ve stáncích na letištích. Chtěl, aby jí rozuměl každý, a proto ji dopředu vyzkoušel na svých zdravotních sestrách. Byl hrdý na to, že v celé knize je jedna matematická rovnice, a to Einsteinova slavná E=mc2 ze speciální teorie relativity.

Věčné čekání na smrt vs. manželství

Stephen Hawking své nemoci mimo jiné připisuje rozpad svých dvou manželství. V roce 1965, dva roky po diagnóze, se Hawking oženil se svou láskou z vysoké školy Jane Wildovou, se kterou má tři děti. Manželství v roce 1991 skončilo. Hawkingová později v biografii popsala, že manželovy nároky spolu s odmítáním mluvit o jeho nemoci vztah postupně ničily.  

Čtyři roky po rozvodu se pak Hawking oženil za Elaine Masonovou – ženu, která navrhla první syntezátor řeči namontovaný pro jeho invalidní vozík. Vztah trval 11 let, během nichž lokální policie vyšetřovala několik údajných fyzických útoků na Hawkinga, upozorňuje The Guardian. Fyzik ale odmítl, že by do toho byla jeho tehdejší žena jakkoliv zapletená a s policií nespolupracoval, proto bylo vyšetřování později odloženo.

Hawking se svou druhou ženou Elaine Masonovou. | Zdroj: Reuters

Život jednoho z nejvýraznějších fyziků současnosti je popsán v několika biografiích a dokumentech. Hawking se nebránil ani výstupům v médiích, oblíbený byl také pro svůj smysl pro humor.

V interview s komikem Johnem Oliverem nositel americké prezidentské medaile svobody a čestný člen Britské královské akademie věd třeba řekl, že právě tento rozhovor pro HBO je největší poctou, jaké se mu kdy dostalo. Objevil se i v několika oblíbených amerických show, jako je Star Trek, Simpsonovi nebo Teorie velkého třesku.

Během svých výstupů na veřejnosti často mluvil také o smrti. „S vyhlídkou předčasné smrti žiju už přes 49 let, smrti se proto nebojím, ale taky nikam nespěchám. Mám toho tolik, co chci nejdřív stihnout,“ popsal v minulosti.

dp, Ondřej Klapal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme