Zemřel světoznámý britský fyzik Hawking, bylo mu 76 let

Zemřel světoznámý britský fyzik Stephen Hawking. Bylo mu 76 let. Oznámila to jeho rodina. Vědec léta bojoval s amyotrofickou laterální sklerózou, která ho upoutala na vozík a připravila o hlas. Hawking se ve své práci zabýval především obory kosmologie a kvantové gravitace. Svými přednáškami ale inspiroval i svět mimo oblast vědy.

Londýn (Aktualizováno: 7:28 14. 3. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Moc dobře vím, jak je čas cenný. Chopte se šance a jednejte. Celý svůj život jsem strávil cestováním ve vesmíru jen ve své mysli a hledal jsem odpovědi na některé velké otázky,“ apeloval před časem Hawking. „Ale stále před námi leží další výzvy. A ty potřebují novou generaci, která se bude zajímat,“ zdůraznil také.

Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.

Stephen Hawking: hvězda moderní kosmologie, která přejížděla přes nohy studentům v ulicích Cambridge

Číst článek

„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení Hawkingovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.

Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači.

Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat nižší formu života.

Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.

Hawking byl držitelem několika prestižních ocenění. Získal například Wolfovu cenu za fyziku nebo Řád společníků cti udělovaný královnou Alžbětou II. O jeho životě natočil režisér James Marsh snímek Teorie všeho. Za roli profesora získal herec Eddie Redmayne sošku Oscara.

Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti, byl také trojnásobným dědou.

O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s vyhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. „Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat,“ řekl.

tof, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme