Britští archeologové získali chybějící kus Stonehenge. Kámen roky putoval po Spojených státech

Archeologové získali mimořádnou příležitost poodhalit tajemství jedné z nejznámějších britských památek. Do Anglie se vrátil kousek kamene ze Stonehenge vyvrtaný v 50. letech minulého století. Správci komplexu menhirů ho léta považovali za ztracený. Kámen přitom mezitím procestoval svět.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archeologové získali kousek Stonehenge vyvrtaný v 50. letech. | Foto: Toby Melville | Zdroj: Reuters

Jedná se o kus pískovce, který z jednoho ze známých velkých kamenů Stonehenge vyvrtali při průzkumu v roce 1958. Tehdy archeologové znovu postavili celý spadlý trilit - tedy na dva stojící balvany položili jeden ležící.

V jednom z vertikálních kamenů našli trhliny. Aby je zacelili, vyvrtali tam díry a vyztužili balvan kovem. Tyto díry pak zamaskovali úlomky pískovce nalezené během vykopávek, takže v současnosti prakticky nejsou vidět. Zůstala ale tři asi metr dlouhá a 2,5 centimetru široká jádra.

Odpověď na jednu ze záhad. Migrující předci podle vědců Stonehenge rozložili a vzali z Walesu s sebou

Číst článek

Za cestu jader do světa a posléze zpátky do Británie může Angličan jménem Robert Philips. Ten tehdy pracoval pro firmu brousící diamanty, která pomáhala vyztužit kameny ve Stonehenge. Plastovou tubu s kusem památky měl nejdřív roky ve své anglické kanceláři. Pak ale firmu opustil a přestěhoval se do Spojených států. Vzorek anglické památky postupně zdobil jeho domy v New Yorku, Chicagu, v Kalifornii a nakonec na Floridě.

Před svými 90. narozeninami se ale Philips rozhodl kus pískovce vrátit. Jeho synové ho proto odvezli zpátky do Anglie, a to už loni v květnu. Philips se prý vždycky zajímal o archeologii a o významu svého suvenýru věděl.

Organizace English Heritage, která Stonehenge spravuje, to ale oznámila až teď, když si je jistá důležitostí objevu. Kurátorka Heather Sebirová prohlásila, že to poslední, co by čekala, je telefonát z Ameriky od někoho, kdo má u sebe kus Stonehenge.

DNA kamene

Osudy zbylých dvou vývrtů zůstávají neznámé. Organizace English Heritage proto prosí o jakékoli informace, které by mohly pomoct k jejich nalezení. „Zkoumání vnitřní DNA Stonehenge nám může pomoci určit, odkud pocházejí jeho obří pískovcové balvany,“ dodala Sebirová pro britský server BBC.

Kameny tvořící památku jsou dvou druhů. Ty první, menší a tmavší, jsou dolerity. Vědci zjistili, že je pravěcí obyvatelé Británie dopravili z víc než 200 kilometrů Preselských vrchů v jihozápadním Walesu. Zmiňovaný vývrt je ale z větších, až 25tunových, světlejších kamenů, z pískovců. Jejich původ archeologové dosud neznají. Objevený kus by tak mohl odhalit minulost památky.

Díky vzorku odebranému v 50. letech se totiž vědci dostanou k jádru monolitu, které nebylo po tisíce let ovlivňované počasím. Mohli by tak získat přesnější údaje o složení kamene a tím pádem i o tom, odkud mohl pocházet. Vzorek už teď zkoumají odborníci z Univerzity v Brightonu. Jak tvrdí šéf tamního týmu David Nash, často se říká, že pískovce pochází z relativně nedaleké lokality Marlborough Downs. Dosavadní výzkum ale podle něj ukazuje, že balvany můžou být z několika míst.

Ondřej Klapal, gak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme