Odpověď na jednu ze záhad. Migrující předci podle vědců Stonehenge rozložili a vzali z Walesu s sebou

Málokterá památka zřejmě skrývá tolik tajemství, jako jihoanglický areál Stonehenge. Od lomů v jižním Walesu, ze kterých pochází kameny, je to na Salisburskou planinu, na které stojí Stonehenge, 270 kilometrů. Vědci se tím, proč je stavitelé převáželi z takové dálky, zabývají delší dobu. Teď ale možná našli odpověď.

Salisbury Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Málokterá památka zřejmě skrývá tolik tajemství, jako jihoanglický areál Stonehange | Foto: Toby Melville | Zdroj: Reuters

Vědci si už dlouho lámou hlavu, proč pravěcí architekti převáželi kameny z dalekého Walesu a nepoužili místo nich materiál z lomů u Salisbury. Britští archeologové teď přišli s teorií, že autoři Stonehenge nestěhovali jen kameny - ale rovnou celý areál.

Britští archeologové našli 'Superhenge'. Kamenná aréna je stará asi 4500 let

Číst článek

Experti z Londýnské univerzity objevili kamenné nástroje, které se v pravěku používaly pro těžbu v lomech. Hlavně pískovcové klíny a další pomůcky. Nalezli také dvě štěrbiny vysekané ve skále, které si lidé zřejmě kdysi přichystali pro vykutání dalších kamenů. Z nějakého důvodu už to ale neudělali.

Materiál pro stavbu Stonehenge pocházel z více míst. Vědci tak díky analýze chemických vzorků znají dvě lokality - obě se nachází v jihovýchodním Walesu na svazích Preseli Hills.

Jediná výjimka

Archeologové už dřív zkoumali kosterní pozůstatky dávných obyvatel Salisburské planiny a zjistili, že do oblasti připutovali ze západní části Británie. Vedoucí výzkumu Mike Pearson připomíná, že stavitelé všech neolitických staveb v Evropě si brali materiál z okolních lomů maximálně do 15 kilometrů od stavby.

Čtyřicet mumií, papyrové svitky i keramika. Archeologové v Egyptě objevili pohřební komory z éry Ptolemaiovců

Číst článek

Stonehenge je v tomto ohledu jedinou výjimkou. Podle autorů studie uveřejněné v časopisu Antiquity je možné, že kameny z velšských lomů byly posvátné už před stěhováním do Anglie. A už ve Walesu mohly tvořit podobně promyšlený útvar, jakým je Stonehenge. Migrující obyvatelé tehdy dost možná celý areál rozložili a vzali ho s sebou.

Po vodě nebo po souši

Téměř 300 kilometrů je ale velká vzdálenost pro převoz obřích kamenů. Existují tak v podstatě dvě teorie, jak to dokázali.

Zastánci té první tvrdí, že se kameny před 5000 lety převážely po vodě. Čluny a katamarány s těžkým nákladem se mohly plavit nejdřív po řece Taf a pak podél břehů Anglie a proti proudu Avony. Do Stonehenge to už pak není tak daleko.

Druhá varianta je možná ještě ambicióznější. Její příznivci věří, že lidé kvádry přenášeli na nosítkách, respektive táhli na vozech nebo saních. Pohyb po pevnině by ale samozřejmě vyžadoval daleko víc lidí a času.

S převozem kamenů by pravděpodobně museli souhlasit také náčelníci kmenů a skupin na územích, přes které by stavitelé Stonehenge přejížděli. Odpověď na tuto otázku ale vědci asi ještě hodně dlouho nebudou znát.

Ondřej Elbel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme