Stres potřebujeme, abychom mohli být zdraví. I ten ‚špatný‘, říká vědkyně, která ho chce měřit
Čeští vědci vyvíjí přístroj, kterým objektivně a neinvazivně změří stres. „Stres vnímám jako jakoukoliv reakci, kterou tělo vytváří, aby se mohlo adaptovat na měnící se prostředí, která překročí určitou intenzitu. Zajímá nás intenzita reakce, nikoliv to, jestli vzniká,“ vysvětluje Julie Dobrovolná, vedoucí pracoviště molekulárního metabolismu a chronických onemocnění na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a jednatelka firmy ENTRANT.
Podle Dobrovolné stres potřebujeme k tomu, abychom se adaptovali a přežili. „I když na nás nic nepůsobí, tak to samo nám vyvolává velký stres. Potřebujeme podněty z okolního prostředí, abychom mohli být zdraví.“
Vědci z Brna vyvíjí přístroj na měření stresu. Může pomoci i pacientům na plicních ventilacích
„Každý máme nějakou bazální úroveň stresové reakce, která je dána už jen tím, že žijeme. Pak máme nadlimitní úroveň, kterou mohou vyvolávat faktory z okolí, a k tomu máme ještě individuální dispozice odpovídavosti na tyto okolní faktory.“
Proto také někteří lidé více reagují na psychosociální stresory než jiní. „My fyziologové ale neřešíme, jestli je nám reakce na stresory příjemná, nebo nepříjemná, na to klade větší důraz psychologie,“ upozorňuje Dobrovolná.
Hluboký spánek pomáhá proti úzkostným stavům, tvrdí studie. Probdělé noci emoční aktivitu zvyšují
Číst článek
„Stres může mít pro tělo přínosy i negativní dopady. Dnes ale nejsme schopni identifikovat situaci, v níž je stres jednoznačně dobrý, či špatný. Je totiž vždy dobrý pro něco a špatný pro něco jiného. Takže třeba stres v nějaké situaci může být dobrý pro náš mozek, ale špatný pro naše srdce.“
Proto vždy záleží na koncovém výsledku situace. „Tedy jestli jsme tu konkrétní situaci přežili, třeba i mobilizováni stresem.“
Intenzita adaptační reakce
Přístroj, na kterém tým Dobrovolné pracuje, je schopen stres měřit přes nepřímé proměnné jako je krevní tlak, variabilita tepové frekvence a podobně. „Zkoušíme ale také hledat přímou proměnou stresu, abychom ho nemuseli odhadovat z jiných měření.“
Nová metoda měření stresu pomůže vojákům a kosmonautům. V Brně ji testují i s pomocí NASA
Číst článek
Vědci předpokládají, že aby se člověk mohl adaptovat na stresovou situaci, přes tělo musí protékat nějaké energie. „A tehdy se podle termodynamických teorií určité množství entropie dostane do okolního prostředí.“
„My jsme schopni to množství podle našeho výpočtu vypočítat a z nich usuzujeme, jak velká byla intenzita adaptační reakce. A nezajímá nás absolutní číslo, ale intenzita, tedy o kolik se tento údaj zvýšil za nějaké období.“
V současnosti je zkonstruován prototyp měřícího zařízení. „Jím provádíme testovací měření, která nám ukazují, že dokážeme pěkně predikovat stresovou odpověď a jsme schopni odhadnout, kam se bude člověk v následujících minutách či hodinách vyvíjet z hlediska stresové reakce.“
„Jde ale o výzkum, který je stále ještě v běhu a který přinese mnoho otázek,“ shrnuje nadějný výzkum v oblasti stresu Julie Dobrovolná.
K čemu všemu lze použít přístroj, který dokáže měřit stresovou zátěž u člověka? Hrozí nějaké možnosti zneužití takového zařízení? Poslechněte se celé Studio Leonardo.
