Množství svalů mění u mužů politické myšlení, tvrdí dánská studie

Svalnatí muži preferují nerovnou společnost a omezené přerozdělování zdrojů. Přišli na to výzkumníci dánské univerzity v Aarhusu, kteří své závěry publikovali v prestižním časopise Political Psychology. Studie se sice zaměřuje na lidi, vědci se inspirovali říší zvířat, kde spolu jednotlivé druhy každý den bojují o potravu nebo území. Jako třeba lvi s hyenami.

Aarhus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čím jsou muži větší a silnější, tím mají konzervativnější názory a tíhnou k sociálním konfliktům, ukázala studie. Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Když jsou dvě zvířata v konfliktu o zdroje, větší donutí menší zvíře podvolit se. My jako lidi možná občas hloubáme nad politikou, ale někdy jednáme podle biologických impulsů. A pak nejsme nic jiného než zvířata,“ řekl Radiožurnálu Lasse Laustsen z univerzity v Aarhusu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Souvisí svalová hmota u mužů se způsobem uvažování?

„Biologie zná modely, které vysvětlují boj o zdroje fyzickou velikostí jedince. Napadlo nás, že bychom tyto modely zkusili aplikovat na politiku rozdělování zdrojů u lidí.“

Velký, silný, konzervativní

Vědci shromáždili data od skoro 6500 respondentů z Dánska, Spojených států nebo Ukrajiny. A jejich hypotéza se potvrdila.

„Jedněm respondentům jsme dali siloměr, jiní nám sami popsali, jak se cítí být silní oproti svým vrstevníkům. Ptali jsme se jich pak, co si myslí o přerozdělování zdrojů, tedy například placení daní. A také jsme použili psychologický konstrukt měřící sociálně dominantní orientaci,“ vylíčil Laustsen výzkumnou metodu.

Nejde o příčinu a následek

Z výsledků vyplynulo, že čím jsou muži větší a silnější, tím mají konzervativnější názory a tíhnou k sociálním konfliktům.

„Myslím, že jde o korelaci, ale ne o kauzalitu,“ řekl Tomáš Pavlas, který v neziskové organizaci Otevřené společnosti řídí program na prosazování genderové rovnosti. „Nemůžeme vidět příčinnost v tom, že když je někdo více svalnatý, neproblematizuje kvůli tomu nerovnost a udržuje se ve vyšším postavení.“

Navzdory tomu ovšem Pavlas odraz mužské nadřazenosti – bez ohledu na svaly – v reálném světě přeci jen vidí: „Z historického hlediska byli muži v postavení nadvlády a pořád v řadě aspektů jsou. V tomto smyslu tady nějaká nerovnost je, ale přičítám ji spíše sociálním vlivům, ne biologii jako takové.“

Zpátky do pravěku

Dánského výzkumu se mimochodem účastnily i ženy. U nich vědci souvislost mezi svaly a politickým myšlením nepotvrdili. U mužů prý výsledky dokazují, že politické názory ne vždy tvoří logika a rozum.

„Čím větší jako muži jsme, tím víc nám pravěký mozek říká, abychom nepřerozdělovali zdroje. Prostě proto, že je chceme sami pro sebe,“ uzavřel Lasse Laustsen s tím, že zřejmě i v 21. století můžou někteří muži uvažovat stejně jako v době kamenné.

Matěj Skalický, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme