Sucho, nebo vlhko? Podle studie českých vědců je v Evropě nejvíc vody za tisíc let

I když se to při současných problémech se suchem nemusí zdát, v Evropě už 90 let trvá vůbec nejvlhčí období za posledních tisíc let. Zároveň ale dochází k čím dál většímu rozevírání nůžek mezi suchým jihem a čím dál vlhčím severem Evropy. Díky tomu, že Česká republika leží na rozhraní dvou pásem, by množství vody u nás klesat nemělo. Zjistil to tým vědců z České zemědělské univerzity, jehož studii otiskl prestižní časopis Nature.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na konci léta a na podzim budou větší období sucha, v zimě bude naopak vody nadbytek, soudí vědci z ČZU. (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Máme tady webovou aplikaci, která nám umožňuje prohlížet naši analýzu. Máme časovou řadu někdy od roku 1000 po současnost,“ říká Českému rozhlasu Martin Hanel z České zemědělské univerzity.

Přehrát

00:00 / 00:00

Posledních 90 let patří v Evropě k těm vůbec nejvlhčím. Zjistila to studie České zemědělské univerzity

Doplňuje ho hlavní autor nové studie Yannis Markonis. „Říkáme tím, jak se změnila dostupnost vody v Evropě za posledních tisíc let. Posledními lety se zabýváme kvůli zvyšující se teplotě a zajímá nás, jak ten růst může souviset se změnami v deštných pralesech až ke stavu vodních zásob obecně.“

Vědci z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování využili čísla z nejnovějších paleoklimatických dat a map sucha.

Díky nim překvapivě zjistili, že posledních 90 let patří v Evropě průměrně k nejvlhčím z celého tisíciletí.

Záznamy za 50 let. A jak dál?

Sucho ohrožuje české řeky. Už v červenci by Vltava mohla být částečně nesjízdná

Číst článek

„Máme záznamy z posledních 50 let, ale jak víme, co se dělo před tím? Používáme jiné metody na rekonstrukci tehdejšího klimatu, například z letokruhů, protože stromy jsou velmi citlivé na vlhkost. Podle velikosti letokruhů pak poznáme, jaká byla v různých létech dostupnost vody,“ vysvětluje Markonis.

Další možností jsou pak rozbory historických staveb nebo půdních sedimentů. Podle nich vědci spočítali, že současný extrém trvá už nezvykle dlouho a že rozdíly mezi vlhčím severem a sušším jihem Evropy se budou zvětšovat.

„Česká republika leží v pásu přechodu. Nicméně to vypadá, že množství vodních zdrojů, které průměrně máme za rok, by mohlo zůstat plus mínus stejné. Problém je, že dochází k distribuci v čase. Budou větší období sucha na konci léta a na podzim a té vody zase bude nadbytek v zimním období,“ doplnil Martin Hanel.

Ondřej Ševčík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme