Modré světlo z LED žárovek narušuje biorytmus, světelné znečištění škodí lidem, varuje aktivista

O světelném znečištění ví astronomové od 60. let, kdy se jim kvůli světlu ze Země začala zhoršovat kvalita snímků z vesmíru. O dekádu později se začalo ukazovat, že světlo má vliv na cirkadiánní rytmus organismů a po roce 2001 je zřejmé, jak umělé světlo ovlivňuje hormon melatonin, takzvaný hormon tmy. Přesto osvětlení přibývá a rozšiřují se i pro tělo škodlivější LED technologie, upozorňuje Hynek Medřický, aktivista proti světelnému znečištění.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

večerní ulice

O světelném znečištění ví astronomové od 60. let, kdy se jim kvůli světlu ze Země začala zhoršovat kvalita snímků z vesmíru (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Podle vědce Stevea Fotiose jsme v roce 1980 v západní Evropě docílili hladiny, která je dostatečná pro bezpečnost a viditelnost. Co se děje zejména po roce 2000, je zbytečné nadužívání bílého světla. A to je společensky nepřijatelné, protože tím snižujeme biomasu hmyzu a biodiverzitu druhů, kritizuje Hynek Medřický, světelný technik, který se dlouhodobě zabývá vlivu umělého osvětlení na organismy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Podhoubí se světelným inovátorem a aktivním bojovníkem proti světelnému znečištění Hynkem Medřickým

Po roce 2001 se totiž zjistilo, které vlnové délky nejrychleji ovlivňují hladinu hormonu melatonin, připomíná Medřický v pořadu Podhoubí Radia Wave:

„Říká se mu spánkový hormon, ale není to úplně přesné. Je to hormon tmy, fotoperiodický hormon. Když budeme stát pod rozsvícenou lampou, tak se nám melatonin nebude přirozeně vyplavovat tam, jako kdyby byla tma. Melatonin máme 500 milionů let a evoluce nepočítala s tím, že budeme moci v noci rozsvítit něco, co nejenom intenzitou, ale i svým spektrem může napodobit Slunce. A tím my teď svítíme.“

Třikrát víc světla než v poledne

Medřický soudí, že světlo se nadužívá víc a víc. „Na některých místech ve městech je třeba až stokrát zvýšená osvětlenost. Stačilo by používat světlo do 10 luxů, aby oko v noci dobře vidělo, ale v Evropě používáme v průměru světlo nad 20 luxů.“

Dospívající mají spát 9 hodin denně, jenže to nedělají. Málo spánku mění biologické hodiny, říká lékařka

Číst článek

Lux je jednotkou intenzity osvětlení. Jeho denní intenzita se pohybuje od 100 do 10 000 luxů, při zatažené obloze je to okolo 1000 luxů.

„Když zdroj svítí třeba na 25 luxů, tak je vidět na 66 metrů. A když se osvítí na 100 luxů, tedy na čtyřnásobek, tak se viditelnost zlepší jen o 15 procent. Ve snaze eliminovat nějaké riziko vytváříme riziko další. A tím je, že nadužívání bílého světla je jednou z příčin masivního úhynu létajícího hmyzu.“

Hmyz se totiž podle světla v noci orientuje a je k silným světelným zdrojům přitahován.

„Když se rozsvítí, tak hmyz bude lákán světlem, bude létat kolem lamp. Také hmyzu narušuje světlo cirkadiánní rytmus, krmení a rozmnožování. Ničíme hmyz světlem, i když nepřímo,“ tvrdí Medřický, který je propagátorem světelné hygieny a designérem dynamického osvětlení do domácnosti.

Rok od zhasnutí Brna: Vědci z VUT vyvíjí přístroj na měření světelného znečištění

Číst článek

Měsíční světlo označuje za přirozený semafor, který řídí rozmnožování hmyzu. Jenže právě jeho v krajině ubývá, přehlušuje ho světelné znečištění.

„Umělé světlo a lampy v těch místech, kam přiletí hmyz, představuje tisíce luxů. Jednou jsem vyjel na plošině na Praze 8 k desetimetrovému sloupu a naměřil jsem tam 30 000 luxů. To je třikrát víc než v létě v poledne,“ upozorňuje aktivista.

A protože hmyz tvoří spodní patra potravního řetězce, jeho nedostatek ovlivňuje i všechny druhy, které se na něm živí. Například ptáky, kterých v krajině dlouhodobě ubývá, dodává Medřický.

Rozvoj civilizačních nemocí

Hynek Medřický | Foto: Barbora Linková | Zdroj: Český rozhlas

Problém je hlavně LED světlo, studené světlo. Souvisí to s cirkadiánním rytmem, vysvětluje Medřický. Pokud oko přijímá toto světlo s modrými a zelenými vlnovými délkami – přirozeně je obsažené pouze v denním slunečním světle – i v noci, narušuje se tím hormonální rovnováha a vzniká prostor pro rozvíjení různých civilizačních nemocí, mezi kterými je nespavost jen jedna z mnoha.

Naopak západ slunce, podobně jako východ se svými oranžovo-růžovými tóny obsahuje minimum krátkých a středních, čili modrých a zelených vlnových délek.

„Přirozené postupování světla do noci napodobuje oheň. Mezi lampami to jsou ta oranžová světla, vysokotlaké sodíkové výbojky, které jsou dosud na osmdesáti procentech Prahy i České republiky,“ říká Medřický s tím, že tyto starší žárovky jsou k cirkadiánnímu rytmu šetrnější.

Jenomže přibývá veřejného osvětlení osazeného bílými LED žárovkami. Ty jsou sice úspornější, ale šíří právě modré, škodlivější světlo.

„Přitom ta modrá část spektra tady vůbec nemusí být. Ukážu vám, jak by se dalo změnit spektrum tak, abychom tam tu modrou neměli. Stačilo by na lampu dát oranžový filtr,“ dodává technik a aktivista proti světelnému znečištění Medřický s tím, že instalace filtrů na lampy není drahá investice a pro lidi se už prodávají oranžové brýle, které chrání právě před modrým světlem.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.

Ondřej Šebestík, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme