Zvyšování počtu obyvatel světa znamená, že nebezpečí další pandemie není malé, varuje vědec Pačes

Světová populace překonala hranici 8 miliard a podle molekulárního genetika Jana Pačese se o to víc stává lidstvo terčem virů. „Když si vezmeme celkovou masu všeho živého, tak člověk začíná dominovat. Ne tedy v celkové mase, ale mezi savci. Až 96 procent váhy všech savců dělá člověk a jím domestikovaná zvířata. To jsou cíle pro viry a musíme počítat s tím, že se budou šířit, respektive už se šíří,“ tvrdí vědec v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Molekulární genetik Jan Pačes

Molekulární genetik Jan Pačes | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Změny klimatu, migrace a jiné vlivy novodobé společnosti usnadňují šíření virů, připomíná Pačes. Postupuje také věda: virolog John Oxford z univerzity Queen Mary University of London řekl stanici BBC, že během příštích dvou let by mohla být k dispozici univerzální vakcína proti chřipce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: molekulární genetik Jan Pačes. Moderuje Zita Senková

„Je to velký průlom. Za to právě mohou nové technologie, vakcíny mRNA, které už jsme použili proti koronaviru,“ připomíná molekulární genetik. A upozorňuje, že farmaceutický průmysl nebude schopný neustále vyvíjet boostery na nové mutace.

„Snaha je být na pandemie do budoucna připraven předem. Biologové mohou dělat to, že budou připravovat univerzální vakcíny, které nebudou tak účinné, ale budou připravené i na zatím neznámé druhy. Tady se podařilo, byť zatím pouze u myší, vytvořit protilátky dostatečně univerzální, že zabraly proti všem známým kmenům, které bylo možno vyzkoušet,“ vyzdvihuje Pačes.

Pandemie začíná zrychlovat. V úterý přibylo přes tisíc nakažených covidem, zájem o testování roste

Číst článek

Univerzální protilátka musí obsahovat takové místo v genomu viru, které nesou všechny druhy nemocí.

„Ať už jednotlivé kmeny existují, nebo teprve vzniknou, to cílení by mělo být dostatečně univerzální. Epidemiologové mají pořád větší strach z budoucí chřipkové epidemie než z koronaviru, protože některé chřipkové kmeny u jiných zvířat, například u ptáků, jsou velmi smrtící a přeskok na člověka se udál už několikrát. Právě se zvyšováním počtu obyvatel a bohužel i cestování znamená, že nebezpečí další pandemie není malé,“ varuje.

Nulová tolerance?

V čínských městech protestují davy lidí nejen proti přísným protikoronavirovým restrikcím. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních 30 let a směřují i proti prezidentovi Si Ťin-pchingovi, který si tvrdé potírání koronaviru vzal za své.

Číňané demonstrují, aby s nimi bylo zacházeno jako s lidmi. Si Ťin-pching ale nepřizná omyl, říká sinoložka

Číst článek

Podle Pačese strategie nulového covidu-19 není univerzální a musí se přizpůsobovat podle epidemiologické a farmaceutické situace:

„Na začátku celé pandemie před třemi roky bylo velmi rozumné snažit se o strategii nulového covidu. Za prvé tou dobou byla ještě šance, byť malá, že bychom se mohli koronaviru zbavit úplně. Ale přestože se to nepovedlo, lékaři ho v té době neuměli dobře diagnostikovat a neměli jsme vyzkoušenou léčbu.“

„Ta doba už je daleko za námi. V okamžiku, kdy se nám podařilo vyrobit vakcíny a podařilo se dobře vymyslet léčbu, snížili jsme celkovou smrtnost na koronavirus. A tudíž mělo smysl vracet se ‚do normálu‘. Zdá, že Čína tento krok jaksi propásla,“ soudí,

Důvody, proč koronavirus chtějí čínské úřady vymýtit zcela, jsou ale trochu jiné než v Evropě, připomíná Pačes.

Protesty v Číně | Zdroj: Profimedia

„U nás, když přišly na řadu očkovací látky, tak jsme začali očkovat nejstarší generaci, protože ta byla nejvíce ohrožená. Čína si vyvinula vlastní vakcíny a vakcinovala zejména populaci v produktivním věku, protože jim šlo hlavně o to, aby se stát nezastavil,“ srovnává vědec a pokračuje:

„Dokonce byly čínské vakcíny označeny jako nevhodné pro staré lidi, že nejsou dostatečně vyzkoušené. Což ovšem vedlo k tomu, že důvěra obyvatelstva poklesla a v současné době nejsou dostatečně naočkovaní, zejména ty nejstarší věkové kategorie.“

Čína mění postoje k přísným restrikcím. Náš boj proti pandemii je v nové fázi, řekla vicepremiérka

Číst článek

Upozorňuje ale na stinnou stránku evropského přístupu:

„V Číně je počet úmrtí, myslím, pět lidí na milion – u nás to jsou čtyři tisíce na milion. My jsme si naší současnou svobodu draze zaplatili tím, že zemřelo tolik lidí a tolik lidí má dlouhodobé následky po prodělání koronaviru. V Číně to tedy přichází až po těch třech letech.“

„Strategie nulového covidu dříve docela dobře fungovala. Ale je to něco, co bychom tady v Evropě vůbec nemohli zavést. Ten systém monitorování a nařízení, to je něco nepředstavitelného. Ale zbytek světa tím, že nechával virus růst, vyšlechtil časem variantu omikron, která je tak infekční, že ani v Číně už se ji nedaří udržet,“ dodává Jan Pačes.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je výše v článku.

Zita Senková, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme