Zbraně terakotových vojáků nebyly natřeny antikorozní ochranou. Šlo o ozdobný lak s chromem

Britští vědci vyvrátili teorii, že známá čínská terakotová armáda ze třetího století před naším letopočtem je prvním dokladem použití antikorozní ochrany. Proti rzi měly být podle dlouho platné teorie chráněny bronzové zbraně vojáků střežících hrobku císaře Čchin Š'-chuanga. Vědci ovšem nyní dokázali, že chrom na oštěpech, kopích či mečích je zbytkem ozdobného laku a uchoval se spíše díky dobrému složení půdy.

Londýn/Peking Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britští vědci vyvrátili teorii, že známá čínská terakotová armáda ze třetího století před naším letopočtem je prvním dokladem použití antikorozní ochrany | Zdroj: Profimedia

Archeologové, kteří v minulosti odhalovali terakotovou armádu, našli na zbraních stopy chromu a domnívali se, že zbrojíři prvního čínského císaře znali techniku chromování, tedy nanášení chromu na kovové předměty ve snaze zabránit jejich rezavění.

Potápěči u Nizozemska objevili vrak z 16. století. Plavidlo na dně moře našli náhodou

Číst článek

Podle studie, kterou nyní zveřejnil prestižní časopis Scientific Reports, se ale zbraně terakotových vojáků nedochovaly do dnešních dní v tak dobrém stavu díky tomu, že by na ně byl záměrně nanášen chrom. Zbytky tohoto kovu totiž pocházejí z laku, kterým byly ozdobeny jílce zbraní.

Nechtěný zdroj

„Lak byl zjevně nechtěným zdrojem chromu na bronzu a nikoli prastarou antikorozní ochranou,“ uvedli vědci z univerzity v Cambridge pod vedením Marcose Martinóna-Torrese.

Dobrý stav bronzových částí terakotových soch má podle britských vědců na svědomí spíše složení půdy, ve které se armáda ukrývala.

Egyptologové z Česka oslavují nález. Objevili velký pyramidový komplex neznámé královny Setibhor

Číst článek

Na rozkladný proces má vliv mimo jiné její kyselost či zásaditost, podíl v ní obsažených organických částí i míra, do jaké propouští vzduch.

Předpokládá se, že smyslem armády, jež podle odhadů čítá na 8 tisíc bojovníků, bylo bránit císaře v posmrtném životě. Bronzové zbraně, které měly sochy u sebe, byly plně funkční. Armádu objevili rolníci, kteří v roce 1974 hloubili studnu; v roce 1987 byl nález zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

Císař Čchin Š'-chuang se stal prvním sjednotitelem Číny, když dokázal pokořit okolní království. V zemi rovněž zavedl jednotný psaný jazyk, jednotný systém měr i měnu a také jednotný právní řád a daňový systém. Dal rovněž vybudovat rozsáhlou dopravní infrastrukturu, především důmyslný systém cest a kanálů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme