Od první transplantace srdce v Československu uplynulo 50 let. Pacientka žila jen pár hodin

Před 50 lety lékaři v Bratislavě poprvé v tehdejším Československu transplantovali srdce. Bylo to jen osm měsíců od vůbec takové operace na světě. Pacientka ale žila jen několik hodin a ani neopustila operační sál. Dnes lékaři v Česku ročně srdce transplantují zhruba osmdesáti nemocným.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archivní snímek z 9. července 1968, kdy chirurgický tým bratislavského akademika Karola Šišky (Karol Šiška) )provedl první transplantaci srdce v ČSSR a v bývalém socialistickém bloku. Pacientkou byla padesátiletá Šarlota Horváthová, transplantované srdce však tlouklo jen asi pět hodin. | Foto: TASR | Zdroj: ČTK

„V kardiochirurgickém centru ve Fakultní nemocnici v Bratislavě uskutečnili dnes transplantaci srdce,“ informoval devátého července 1968 o operaci tehdejší Československý rozhlas.

Přehrát

00:00 / 00:00

Padesát let od první transplantace srdce v Československu. Příspěvek Pavly Lioliasové

Padesátiletá pacientka přišla do nemocnice v kritickém stavu. Měla těžce postižené ledviny, plíce i játra a po operaci žila jen pár hodin.

„První pacientka, které bylo v Československu transplantováno srdce, Charlotta Horvátová, zemřela včera kolem 22. hodiny,“ vysílal den po operaci, 10. června, Československý rozhlas.

Chyběly léky

Podle přednosty Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny Jana Pirka se operace nepovedla kvůli chybějícím lékům, které se začaly při takových zákrocích používat až na začátku osmdesátých let. „Tehdy byl objeven Cyklosporin A, což je lék, který umožnil přijetí cizího srdce organismem příjemce,“ vysvětluje Pirk.

První úspěšnou transplantaci srdce pak lékaři v Československu provedli v roce 1984. A Pirk Radiožurnálu popsal, jak se za padesát let tento typ operace proměnil: „I ta původní technika byla modifikovaná, ta už se dnes nepoužívá, používá se jiná technika. Ale ten zásadní přelom byl vynález léku Cyklosporin A. Kromě toho máme lepší a modernější způsoby ochrany dárcovského srdce, když ho odebereme z těla zemřelého, tak máme lepší možnosti ochrany srdce. Poté na konci operace máme možnost mnohem mocnějších léků, které podporují činnost toho srdce.“

Česko patří k nejpočetnějším dárcům orgánů. Ze zákona je po smrti dárcovství automatické

Číst článek

Srdce staré maximálně 55 let

Dnes můžou pacienti nový orgán získat v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie nebo pražském IKEMu. Právě tam taky loni pacientovi voperovali první umělé srdce.

„Výzkumných směrů je několik, jsou ta třeba kmenové buňky nebo genetické inženýrství, a to všechno je zatím přísně laboratorní metoda,“ odhaduje kardiochirurg Jan Pirk, kam by se budoucnost transplantací mohla ubírat.

Počet dárců se v posledních letech příliš nemění. I tak ale lékaři nemohou darovat srdce od každého zemřelého. „Srdce a plíce jsou na to nejchoulostivější. Jestliže se ledviny mohou odebírat i zemřelým sedmdesátníkům, tak srdce v podstatě do 50, 55 let. Potom už není funkčně takové, že by se mohlo odebrat, čili ubývá mladých dárců.“

Dnes první rok s novým srdcem přežije 90 procent pacientů. Deseti a více let se dožívá zhruba 60 procent lidí.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme