Do tří let by v lékárnách mohla být psychedelika pro speciální použití, myslí si neurobiolog
Národní ústav duševního zdraví zkoumá účinek psychedelických látek u pacientů s depresí a úzkostí. V současnosti jsou do výzkumu zahrnuti i onkologičtí pacienti. Podle neurobiologa a profesora psychiatrie Jiřího Horáčka z Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK by ale psychedelika mohla pomoci i třeba pacientům s posttraumatickou stresovou poruchou. U té přitom vědci očekávají i v souvislosti s válkou na Ukrajině mnohem víc případů.
Bude rok 2023 něčím přelomový, co se výzkumu psychedelických látek týče?
Tento rok je skutečně významný, protože odborná veřejnost reaguje na velkou publikaci, která vyšla na konci loňského roku, a která zcela jednoznačně potvrzuje antidepresivní efekt psilocybinu, tedy toho zástupce psychedelických látek, který je dnes nejčastěji zkoumán.
Národní ústav duševního zdraví anticipoval výsledky této studie. S kolegy se tématem zabýváme už 20 let, a v podstatě se dá říct, že jsme se na posunu také podíleli.
Barvy, tvary, snové vize. Psychedelika můžou pomoct s léčbou depresí, popisuje terapeutka
Číst článek
Dá se říct, že je Česko ve výzkumu psychedelik takovým tahounem?
Přesně tak, Česko se výzkumem psychedelických látek proslavilo už na konci 50. let. Probíhal tu velmi intenzivní výzkum, který byl následně v 70. letech přerušen, podobně jako jinde ve světě.
My jsme vlastně už před rokem 2000 na tuto tradici navázali a spustili jsme celou řadu výzkumných studií. Podobně jako kolegové v ostatních zemích jsme začali studiemi na laboratorních zvířatech, pak jsme přešli na zdravé dobrovolníky, a dnes se takřka exkluzivně věnujeme výzkumu klinickému.
Psychedelika v Česku tehdy a dnes
Jak se za ty desítky let změnil přístup k psychedelickým látkám a jejich terapeutickému využití?
Ta změna je zásadní a vidíme ji jak v české veřejnosti, tak mezi odborníky. Kdybychom šli dále do historie, třeba právě do těch 60. let, všimneme si, že látky byly podávány třeba jako analgetika, tedy bez jakékoliv přípravy a instruktáže pro pacienty.
Výsledkem často bylo, že průběh sezení nebo intoxikace probíhal velmi dramaticky a s negativními prožitky pro pacienty. Dnes víme, že aby člověk mohl z léčebného sezení profitovat, musí být naprosto jasné, proč se to dělá. Klient musí být detailně připraven.
My naše klienty trénujeme v tom, jak udržet pozornost, jak se umět pohybovat ve vnitřních světech, které se po podání látky otevřou. I to samotné sezení má dnes jasně daná pravidla, aby bylo zcela bezpečné.
Úzkosti až sebevražedné myšlenky. Covid prohloubil psychické potíže u mladistvých, varují odborníci
Číst článek
A potom je třetí fáze tzv. integrace, kdy se snažíme ty prožitky nějakým způsobem zasadit do kontextu života toho jednotlivého klienta a současně do kontextu konkrétních příznaků, se kterými se potýkáme.
Psychedelické látky jako je třeba psilocybin, patří v Česku na seznam zakázaných látek. Rekreačně je lidé užívat nemůžou. Komu je tedy můžete podat?
Většinu psychedelických látek můžeme používat pouze v rámci výzkumu. Důvodem je, že zatím nejsou schváleny jako léčiva. Zdůrazňuji, že zatím, protože běží schvalovací procesy, a to jak ve Spojených státech, tak na úrovni EU.
Očekávám, že do dvou nebo maximálně do tří let budeme mít některou z těchto látek přímo na trhu, to znamená v lékárnách pro speciální použití.
Pokud v současnosti chceme někoho léčit pomocí psilocybinu, LSD nebo jiného psychedelika, je potřeba, aby byl zařazen do nějaké studie, která musí být schválena všemi orgány. Ministerstvem zdravotnictví, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, atd.
Aby k tomu schválení vůbec došlo, je potřeba, aby byly dostatečné důvody pro zahájení studie. Musí existovat nějaké předběžné výsledky, abychom vůbec mohli použít něco, co není schváleno jako standardní lék.
Psychedelické látky v současnosti využíváte především u pacientů s depresí, proč?
Ty důvody jsou dva, jeden je biologický, druhý psychologický. Stejné změny, které navozují standardní psychiatrické látky, třeba antidepresiva, klidně za několik týdnů, psychedelika navodí v řádu hodin.
Psychedelika jako lék na deprese? V mozku se vytvoří hustší síť propojení, říká lékařka
Číst článek
Souvisí to s expresí genů v mozkových buňkách, a taky s růstem synapsí, které tyto látky bezprostředně stimulují.
Druhý důvod, který asi pro čtenáře bude srozumitelnější a zajímavější, je to, že běžně je mezi realitou okolo nás a naším prožitkem, stojí celá řada různých psychologických mechanismů. Od dětství se, typicky v rodině, učíme reagovat na svět. Učíme se, co je bezpečné a co nikoliv, kde čerpat energii, čeho se bát, atp. Některé z těchto schémat jsou výhodné, některé ale způsobují úzkost.
Psychedelika umožňují nahlédnout realitu právě bez těchto schémat, která se farmakologicky rozpustí. Během sezení s psychedelickou látkou má člověk možnost setkat se sám se sebou takový, jaký by byl, kdyby se třeba v dětství nesetkal s nějakým traumatem.
To je psychologicky nesmírně osvěžující a zdravé, a právě na tom psychoterapie může stavět.
Vniřní světy
Co člověk může během toho sezení prožívat? Je to nutně příjemná zkušenost?
Ne vždy, člověku se můžou znovu objevit dřívější traumata. To ovšem neznamená, že to není pozitivní z pohledu klinického efektu. V tom je rozdíl oproti rekreačnímu užívání psychedelik.
Ty jsou charakteristické tím, že krátkodobě a dočasně mění lidskou psychiku. Mění vnímání, člověk může mít geometrické iluze, jiné sluchové vnímání, typické jsou synestezie. Při té je možné slyšet obrazy, vidět hudbu, čichat tvary, apod. To souvisí s působením psychedelik.
Druhá složka, která se mění, je emotivita. Může přijít extatický stav, vytržení. Ale není tomu tak vždycky. Může se objevit i takzvaný ‚bad trip‘, jde o nepříjemnou emoční reakci.
Nová metoda testování psychoaktivních látek pomáhá k zjišťování neznámých otrav pacientů
Číst článek
Do třetice dochází ke změně myšlení, která člověku umožňuje vidět jeho situaci v jiném světle. Naše myšlení je běžně přednastaveno, jsme naučeni nějakým způsobem myslet. Psychedelika to myšlení dočasně osvobodí a my svět nahlédneme z jiného úhlu, do kterého bychom se jinak nedostali.
Ty zajímavé vhledy, ke kterým může docházet, jsou potom další složkou, na které v psychoterapii stavíme, a která je velmi zásadní.
Můžete to ilustrovat na nějakém konkrétním příkladu?
V současnosti hodně pracuji s klienty, kteří mají depresi při nějakých onkologických onemocněních, kdy je člověk například vystaven nepříznivé prognóze, je v ohrožení života. To přináší úzkostné pocity, a v takovém stavu psychedelika můžou zásadně pomoci. Mění pohled na životní situaci, odezní příznaky deprese, aniž ta tělesná nemoc by se jakkoliv změnila.
Je to tak, že psychedelické látky působí zvenčí, nebo při jejich působení může člověk vidět a zažít pouze něco, co je součástí jeho samotného?
Někteří kolegové se domnívají, že ty látky samy o sobě nesou vhledy. To je také důvod, proč v historii řada kultur tyto látky jaksi zbožšťovala, dávala jim vysokou spirituální hodnotu. Dodnes to pozorujeme u amazonských indiánů.
Já osobně se nedomnívám, že tomu tak je. Ty látky jsou chemicky velmi jednoduché, v podstatě je to pár uhlíků vodíku.
Ty látky jsou jisté uvolňovače toho, co v nás již je. Ukazují, kým bychom mohli být, kdybychom neprožívali svět pod nánosem kulturních, rodinných a dalších traumatizací a naučených neurotických mechanismů. Psychedelika nám ukazují, kdo jsme a kdo bychom mohli být.
Přibývá dětí s depresemi. U řady mladých lidí roste nedůvěra k tomu, že svět bude dobrý, míní psycholog
Číst článek
V současnosti se psychedelika v terapii používají na již vzniklé psychické problémy. Mohly by být do budoucna i prevencí?
V odborných fórech se o tom přemýšlí. Pro psychiatry je ten klinický efekt, který je rychlý, velmi nadějný. Mnoho lidí proto přemýšlí o tom, kam dál, jaké jsou konečné limity toho, co by psychedelické látky mohly přinést.
Zatím to vypadá, že jsou léčebně efektivní s tím, že ten efekt zasahuje mechanismy společné několika diagnózám.
Jestli by byl efektivní jejich preventivní účinek, to je složitá diskuze. Bavíme se o ilegálních látkách, ale teoreticky můžeme uvažovat o tom, že kdyby byly do společnosti zařazeny nějak rozumně a kontrolovaně, mohlo by být některých psychiatrických diagnóz méně.
Univerzální lék?
Řešíme využití psychedelik primárně při léčbě deprese. U jakých dalších diagnóz je možné je využít?
Zkoumáme například látku MDMA, která nemá úplně psychedelické vlastnosti, ale je psychedelikům blízká. U ní pozorujeme poměrně dobré výsledky u posttraumatické stresové poruchy. Je vyvinuta zase zvláštní psychoterapie asistovaná touto látkou, u které vypadá, že by velmi rychle ulevovala od příznaků PTSD.
V tomto případě se jedná o indikaci ještě zajímavější, než je deprese. Tu totiž dokážeme léčit. Problém spočívá v tom, že než zabere standardní léčba antidepresivy, trvá to měsíc až dva. To je dlouhá doba. Při léčbě psychedeliky se úleva dostaví okamžitě, to znamená tentýž nebo druhý den.
V případě posttraumatické stresové poruchy je situace závažnější, na ni příliš efektivní možnosti léčby nemáme. Je to porucha, která vzniká v reakci na zásadní stres. Teď očekáváme naprostou epidemii pacientů v souvislosti s Ukrajinou. Látka MDMA by v tomto případě byla velmi nadějná.
Nejoblíbenějšími psychedeliky Čechů jsou LSD a houby, ukázal výzkum. Experti ale varují před riziky
Číst článek
V Česku existuje psychedelická klinika Psyon, která lidem s depresí nebo úzkostí, kterým nezabírá standardní léčba, poskyuje ketamin. Čím je tato látka typická?
Ketamin je velmi zajímavý. Není to pravé psychedelikum, ale anestetikum, které bylo syntetizováno už v roce 1962, a od 70. let se požívá jako časté anestetikum, především pak v dětské anestezii, protože je bezpečný a netlumí dech, což ostatní anestetika dělají. Když se dá v nízké dávce, tak má velmi podobné spektrum účinků jako pravá psychedelika. Je proto používaný jako alternativa těchto látek.
Pro nás je důležité, že u ketaminu byl jako u první látky z této skupiny jasně prokázaný robustní antidepresivní efekt s rychlým nástupem. Ketamin je v jisté variantě už běžně na trhu jako antidepresivum. My ho používáme proto, že je to látka, která je schválená jako léčivo a se kterou je možno bezpečně nahradit účinky psychedelik, které jsou teprve ve schvalovacím procesu.
Ketamin nicméně není náhražkou psychoterapie, ale spíš jejím doplněním. Je to tak?
Pokud bychom ketamin brali čistě jako antidepresivum, deprese by se zlepšila hned, ale zlepšení by trvalo do jednoho týdne, ne déle. Kdybychom někoho chtěli léčit jenom ketaminem, museli bychom ho podávat každý týden.
Něco jiného je ketamin jako nástroj asistované psychoterapie. V takovém případě připravíme klienta na sezení, aby byl citlivý k mechanismům té látky, a následně tu zkušenost integrujeme tak, aby psychologický efekt přetrval, a to napořád. Upozorním, že jsme v medicíně, platí tedy, že to nefunguje u každého. Je to individuální.
Nastavování hranic
Už jste zmínil, že psychedelika jsou v Česku na seznamu zakázaných látek. Mají tedy i nějaká rizika?
Určitě, stejně jako každý lék. A je jich celá řada. Co se těch tělesných týče, tak psychedelické látky zvyšují krevní tlak, takže by se teoreticky mohla objevit srdeční příhoda nebo nějaký problém u lidí, kteří nemají v pořádku oběhovou soustavu. Tato rizika nejsou příliš limitující, ale existují a je potřeba je brát v potaz.
Kromě anestezie pomáhá i při léčbě depresí. Terapie psychedelickou látkou ketamin se nabízí také v Česku
Číst článek
Psychologická rizika jsou ale mnohem závažnější. První skupina souvisí se samotnou intoxikací. Během podání té látky člověk sám sebe nekontroluje a může se něco stát. Časté úrazy byly v 60. letech, než byly známy techniky, jak látku podávat. Druhá skupina rizik souvisí s obsahem těch látek, někdy může dojít k traumatizaci během sezení, traumatizaci těmi obrazy, které se lidem vyjeví.
Sám jsem léčil mnoho klientů, kteří byli na nějakém sezení, většinou ilegálně nebo někde v Amazonii s ayahuascou, a byli traumatizovaní tím, co prožili. Měli dlouhodobé negativní stavy. Je to věc, na kterou se musí myslet, týká se to především toho rekreačního užívání.
V případě klinického užívání je to riziko menší, všichni terapeuti jsou na to u nás trénovaní, aby věděli, jak takové situace zvládnout.
Může na těchto látkách vzniknout závislost?
Pravou závislost nevyvolávají. Psychedelika fungují úplně jiným mechanismem, než stimulanty jako kokain, amfetamin, opiáty, atd. Biologie působení těchto látek je naprosto odlišná a to, že se hází do jednoho pytle a jsou zařazeny v jedné skupině, je věc čistě historická a politická, rozhodně ne farmakologická a odborná.
Zároveň, tu závislost částečně vylučuje i to, že některé ty stavy opravdu nemusí být příjemné. A ani když se takový ‚bad trip‘ nedostaví, jsou to hluboké prožitky. To, o co během intoxikace jde, není dobrá nálada, ale jinakost, a ta není vždy příjemná. Není tedy ani důvod, aby se závislost rozvinula.
Starosti přecházející až v deprese. Jak se podepisují ceny za bydlení a energie na lidech?
Číst článek
Co jsou tedy ty hlavní výhody využití psychedelických látek v psychoterapii?
Psychoterapie je léčba pomocí psychologických prostředků. Má celou řadu variant, jejichž společným jmenovatelem je to, že to trvá dlouho, než se klinický stav zlepší. Typicky jsou to měsíce, u psychoanalýzy roky.
To je problém, jsme v medicíně a potřebujeme léčit rychle.
Zatím to vypadá, že citlivě postavená psychoterapie doplněná jedním nebo více sezeními s ketaminem nebo jinými psychedeliky, může významně zkrátit tu psychoterapeutickou práci. I proto je psychedeliky asistovaná terapie intenzivně studována, vypadá to, že by mohla být efektivní, a hlavně rychlá. To je to, co v tomto rychle se vyvíjejícím světě potřebujeme.
