Zabrání optická vlákna katastrofě? Vědci z ČVUT testují speciální mostní senzory

Asi 270 silničních mostů je podle Ředitelství silnic a dálnic ve špatném stavu. Jak ale můžou odborníci určit, který most ještě vydrží a který by naopak potřeboval okamžitou rekonstrukci? Zatím musí most kontrolovat fyzicky přímo na místě. Vědci z ČVUT na pracovišti v Buštěhradu u Kladna teď ale zkoušejí novou metodu monitorování mostů. Do mostní konstrukce mohou umístit speciální senzory a měřit namáhání konstrukce a další veličiny.

Tento článek je více než rok starý.

Kladno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Morandiho most je 1102 metrů dlouhý. Pro srovnání: Nuselský most v Praze měří 485 metrů.

Po pádu janovského mostu hledají experti řešení, jak podobným katastrofám zabránit. | Foto: Stefano Rellandini | Zdroj: Reuters

„Optické vlákno s citlivými optickými senzory může být i několik kilometrů dlouhé.“ Jan Včelák z Univerzitního centra energetických budov ukazuje Radiožurnálu FBG senzory. Ty můžou vypadat jako krátká velmi tenká struna zakončená konektorem či jako optické vlákno obalené v laminátovém prutu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý příspěvek z UCEEB

„Na předem definovaných místech je firma, která se zabývá výrobou těchto vláken, schopna udělat optickou mřížku, které se říká Fiber Bragg Grating (FBG) struktura. Je to specifické, definované narušení vlákna, které v daném místě vytváří opticky selektivní filtr. Konec tohoto vlákna připojíme na širokospektrální zdroj světla a optickým analyzátorem vyhodnocujeme část spektra odraženou od této mřížky. Od každé struktury se vrátí jen velmi úzký pás spektra, takže na jediném vlákně je tak možné mít i desítky FBG senzorů,“ dodává.

Vědci z UCEEB nainstalovali senzory do nového mostu přes Moravskou Dyji nedaleko Starého Hobzí v Jihočeském kraji. Každých deset minut senzory vyhodnotí stav mostu a Kristýna Čápová je pak může sledovat ve své laboratoři v Buštěhradě.

Experti: Bez rychlého zásahu se může zřítit další část mostu v Janově. Musí se zbořit, nebo zpevnit

Číst článek

„Nyní jsme ve fázi, kdy primárně monitorujeme intenzitu dopravy, protože most je úplně nový. To znamená, že se nepředpokládá nějaké poškození. Zároveň jsme měli možnost monitorovat ho při výstavbě, zjišťovat procesy, které se děly při betonáži,“ vysvětluje Čápová.

„Navíc jsme tam instalovali kameru, takže k dané události v datech jsme schopni přiřadit například velikost auta, které tam jelo,“ dodává Včelák.

Jan Včelák a Kristýna Čápová se shodují, že ani data z takovýchto senzorů nezabrání tragédii, jaká se stala v italském Janově. Můžou ale pomoct včas odhalit, že se nějaká mostní konstrukce dostává do špatného stavu.

Vojtěch Koval Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme