Vědci z Nizozemska vyvíjejí umělou dělohu. Má pomoci embryiím, která by v inkubátoru nepřežila

Úmrtnost předčasně narozených dětí by se v budoucnu mohla výrazně snížit. Nizozemský tým vyvíjí umělou dělohu, která dokáže dočasně ubytovat lidský plod do té doby, než bude dostatečně zralý pro pobyt v inkubátoru. V současnosti přitom drtivá většina porodů před pátým měsícem těhotenství končí smrtí. Vědci na projekt získali grant na v přepočtu více než 70 milionů korun.

Amsterdam Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Designérka zařízení Lisa Mandemakerová na záběrech pro BBC ukazuje pět velikých rudých balónů s hadičkami zavěšených uprostřed místnosti. Právě v nich by měly v budoucnu dozrávat lidská embrya, která by nepřežila ani v inkubátoru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nizozemští vědci vyvinuli umělou dělohu

„Hlavním rozdílem je, že v umělé děloze je tekutina, ve které dítě plave. Inkubátor je naplněný vzduchem a představuje tak pro předčasně narozené děti extrémně nehostinné prostředí. Vzduch poškozuje nevyvinuté plíce,“ vysvětluje přínos vynálezu lékař Guid Oei.

V záběrech pro BBC ukázal, jak umístění novorozence do umělé dělohy vypadá. Porod simuloval s figurínou a modelem dítěte vytvořeným s pomocí 3D tiskárny. Ten obsahuje i řadu senzorů, které pomáhají umělé lůno testovat.

Novorozence ihned po porodu vloží do tekutiny v umělé děloze a připojí ho k umělé placentě přes pupeční šňůru, stejně jako v těle matky. „Dítě skrz pupeční šňůru získá kyslík a výživu. Uvnitř umělé dělohy ho necháme po dobu několika týdnů. Ono mezitím vyroste a potom uděláme porod znovu. To může zachránit mnoho životů,“ říká Oei.

Alternativa přirozené reprodukce

Smyslem projektu není vytvářet alternativu k lidské děloze, ale překlenout kritické období vývoje plodu před 22. týdnem. Šance na záchranu dětí s váhou pod 500 gramů se v současnosti pohybuje okolo pouhých deseti procent. Jen o čtyři týdny starší plody už ovšem lékaři dokážou zachránit s šedesátiprocentní úspěšností. Umělá děloha není jen nafukovací plastový obal, napodobuje i zvuky lidského těla.

Od stolu do superčistých laboratoří. Brněnští vědci využijí embrya určená k umělému oplodnění

Číst článek

Technologie ale vzbuzuje i etické otázky, jak ví i Mandemakerová. „Dokážu si představit, že se podobná zařízení v budoucnu stanou součástí životního stylu některých žen. Nemusely by se bát ranní nevolnosti nebo negativních tělesných změn. Velmi zajímavé by to mohlo být například pro homosexuální mužské páry, které by nepotřebovali náhradní matku. Přirozená reprodukce není tou jedinou cestou,“ myslí si.

Tak daleko ale současná technologie zatím není. Mladší plody pod 20 týdnů nemají dostatečně silné srdce a potřebují uměle udržovat tlak cirkulace pomocí pupeční šňůry.

Každý plod je ale individuální a i malé změny můžou mít fatální důsledky. Vědci úspěšně testovali zařízení na plodech ovcí odpovídajícím lidskému plodu ve 24 týdnech. Podle doktora Oeiho se nově vyvíjená děloha dočká ostrých testů na lidských embryích asi za pět let.

Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme