Nová francouzská studie, do které se zapojilo přes 100 tisíc lidí, upozorňuje, že umělá sladidla mohou zvýšit riziko srdečního onemocnění nebo mrtvice. Nejproblematičtější je pak látka aspartam. „Nejlepší je jíst bez sladidel. To by bylo optimum, ale pro velkou část to v současné chvíli nemusí být dosažitelné,“ říká pro iROZHLAS.cz lékařka Eliška Selinger.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 7:00 5. října 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

45 lidem ze sta tisíc mohou ročně umělá sladidla přinést větší riziko mrtvice, uvádí nová studie, která vyšla na začátku září.

„Čtyřicet pět nevypadá, že je to moc. Problém je v tom, že sladidla jí strašně moc lidí. Celkový efekt na úrovni populace může být velký,“ komentuje výsledky studie lékařka Eliška Selinger ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Jako nejproblematičtější se ve studii ukázala látka aspartam s označením E951, která v běžné konzumaci převládá. Dále také acesulfam K s označením E950 a sukralóza s označením E955.

Při srovnání konzumentů především aspartamu a nekonzumentů umělých sladidel je riziko mrtvic větší o 45 případů na 100 tisíc lidí ročně. Látky acesulfam K a sukralóza jsou spojovány hlavně s rizikem srdečních onemocnění, přičemž požívání sukralózy v potravinách může riziko takových chorob zvýšit o 110 případů na 100 tisíc lidí ročně.  

Jak probíhal výzkum?

Francouzská studie běžela mezi lety 2009–2021. Zapojilo se do ní přes 100 tisíc dospělých Francouzů, kteří několikrát do roka zapisovali přesný záznam všeho, co sní, a to včetně značek produktů. Právě velikost vzorku, se kterým výzkumníci pracovali, přináší podle lékařky přesnější a odpovídající údaje o vlivu sladidel na člověka.

„Nejedná se o první studii na toto téma. Ale nevýhoda předchozích byla v tom, že nikdo neměl tak přesná data na příjem jednotlivých sladidel,“ vysvětluje Eliška Selinger. Autoři mnoha takových výzkumů se soustředili hlavně na příjem sladidel z limonád.

Studie, které se věnují výživě, jsou podle Elišky Selinger problematické v tom, že výživa je ovlivňována celou řadou dalších faktorů. Člověk nejí pouze jednu potravinu a trpí různými chorobami.

Autoři současné francouzské studie šli do mnohem větší hloubky. „Statisticky mají výhodu v tom, že mají údaje o ostatních potravinách, které jedí, o vzdělání, o socioekonomických faktorech, jestli kouří nebo jak moc. To vše započítávají do modelu a snaží se to ‚očistit‘, aby skutečně viděli jen efekt sladidel,“ popisuje lékařka výhodu velkého vzorku lidí. Přesto upozorňuje, že i taková data mohou obsahovat „zbytkové efekty“.

Jako další limit, kterému se výzkumníci snažili předejít, je takzvaná reverzní kauzalita.

„Představme si člověka, který má nějaký velký náběh na srdeční onemocnění a lékař mu říká, že s tím musí něco dělat. Spousta lidí se rozhodne, že s tím začnou něco dělat a rozhodnou se, že místo cukru budou používat sladidla, protože se domnívají, že jim to pomůže zhubnout. A co by nám to udělalo v datech. Lidi, kteří mají větší riziko, by vlastně více jedli sladidla,“ vysvětluje lékařka a vysokoškolská pedagožka.

V takovém případě by jednoduchou statistickou analýzou vyšlo, že sladidla jsou spojená s rizikem. Přitom by to bylo pouze tím, že lidé v riziku používají sladidla, upřesňuje Selinger. 

Bezpečnost sladidel

Umělá sladidla jsou chemické látky, které v našem těle simulují sladkou chuť, aniž by obsahovaly cukr a energii.

„Nejlepší je jíst bez sladidel. To by bylo optimum, ale pro velkou část to v současné chvíli nemusí být dosažitelné.“ 

Stávající limity pro denní příjem umělých sladidel jsou nastavené tak, aby člověk neměl šanci je překročit, upozorňuje lékařka. Maximální hodnoty pro všechny přídavné látky do potravin se ale řídí dosavadními studiemi.

Podle lékařky je nejlepším způsobem, jak omezit sladidla i cukr, postupné odnaučení sladké chuti. Zároveň je třeba dbát na to, jaké potraviny člověk přijímá. V ideálním případě bez přidaného cukru a průmyslově nezpracované produkty.

Další výzkumy a teorie

Francouzská studie není jedinou, která možné vedlejší efekty umělých sladidel zkoumala. Existují základní studie, podle nichž sladidla mohou ve střevech stimulovat receptory, které normálně reagují na cukr, a tím ovlivňují metabolismus.

Jiná studie izraelského týmu se zabývala možným negativním působením sladidel na střevní mikrobiom. Podle lékařky je ale potřeba dalšího potvrzení takových teorií.

„Co víme určitě, je, že to nefunguje úplně tak, že bychom mohli jíst sladké a při tom by se nic nedělo,“ říká Selinger.

Upozorňuje, že francouzská studie je jen jednou z mnoha prací. Další kroky, které by mohly změnit limity umělých sladidel v potravinách a doporučení, jsou v rukách Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nebo Světové zdravotnické organizace.

„Tam bych viděla největší praktický dopad, je možné, že se na základě té práce změní nějaké závěry, které doposud byly,“ uzavírá lékařka Eliška Selinger.

Barbora Navrátilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít