Vývoj české vakcíny proti covidu-19 se posouvá do fáze klinických testů. Odhalit by měla nežádoucí účinky

Čeští vědci se chystají testovat na zvířatech první prototyp vakcíny proti nemoci covid-19. Českému rozhlasu to řekl ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Ústav má na starost první fázi vývoje, tedy vytvořit základ vakcíny. Původně ho měl mít hotový začátkem července, práce ale naberou zhruba měsíční zpoždění. To je podle ředitele ústavu zapříčiněno zpožděním dodávek ze zahraničí. Nemělo by se však jednat o větší problém.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vzorky připravené na testování v laboratoři na přítomnost koronaviru

Klinické testy zkoumají imunitní odpověď na vakcínu a nežádoucí účinky. Ilustrační foto | Foto: Axel Schmidt | Zdroj: Reuters

V maximálně zabezpečené laboratoři Státního zdravotního ústavu, kde se zkoumají nejvíce infekční viry a bakterie, vědci už měsíce pracují i s novým koronavirem. Na začátku vývoje vakcíny ho totiž musí namnožit, v tomto případě na zvířecích buňkách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak v Česku postupuje vývoj vakcíny proti nemoci covid-19?

„Musí se zachovat, aby buňky měly dostatek živin na to, aby mohly vydržet. Kdyby měly umřít, tak virus také nemá šanci znovu se reprodukovat. Mikroorganismus musí být příslušně nakultivován, protože ho je potřeba velké množství. Imunitní systém potřebuje určitou dávku, která je závislá na počtu mikroorganismů,“ vysvětluje přední odborník na očkování Marek Petráš.

Například u žloutenky typu A musí být podle Petráše v jedné dávce očkování milion virů, aby si tělo začalo tvořit ochranné protilátky. Jak je to u koronaviru, se zatím neví. „Zatím se ukazuje, že je to takový paradox – čím vyšší dávka, tím nižší imunitní výsledek a vyšší riziko nežádoucích účinků,“ říká Petráš.

Klinické testy

Napovědět mají první testy na zvířatech, které teď vědci chystají. Na starosti je má Institut klinické a experimentální medicíny, jak už dřív vysvětlil jeho ředitel Michal Stiborek. „Cílem experimentů je nejen zjistit schopnost vakcíny vyvolat imunitní odpověď, ale zároveň ověřit bezpečnost vakcíny z hlediska nežádoucích účinků. Experimenty budou probíhat na myších a potkanech obojího pohlaví a různého stáří.“

Rusko by už v polovině srpna mohlo mít vakcínu proti koronaviru, oznámil šéf výzkumného střediska

Číst článek

Vakcína má být takzvaně neživá. Bude proto obsahovat usmrcené viry. „Je to de facto podobné, jako bychom vzali provaz a ten aktivní virus svázali. Přeruší se jeho specifické aktivní biochemické molekuly, a tím pádem nebude mít šanci pronikat do buněk. Virus si původní vlastnosti nese. Ale přesto ztratí jednu ze základních charakteristik – možnost se pomnožovat,“ vysvětluje Petráš.

K tomu je zapotřebí takzvaný inaktivátor – tedy látka, která virus zneškodní. Tu vhodnou sháněl Státní zdravotní ústav v zahraničí. A právě to práce zpozdilo, říká jeho ředitel Pavel Březovský.

„Je to dodávkami činidel, které jsou nutné k inaktivaci, ale ten posun není významný, je to řádově ve dnech, takže tam by neměl být problém,“ myslí si Březovský.

Český výzkum

Za výzkum dosud ústav utratil 600 tisíc korun. Vývoj české vakcíny na covid-19 už dřív kritizoval vládní zmocněnec pro vědu a výzkum Roman Prymula. Podle něj by se Česko mělo spíš zapojit do klinického testování vakcín, které vyvíjejí týmy jinde ve světě.

„Je to velmi složitá a dlouhodobá věc a v tuto chvíli se 100 a více týmů po světě věnuje té samé problematice, takže je dohnat nebo předehnat bude složité,“ míní Prymula.

Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv je v klinickém hodnocení 21 vakcín, z toho dvě jsou už ve druhé fázi ze tří. Ministerstvo zdravotnictví vlastní vývoj vakcíny hájí tím, že chce Česku zajistit soběstačnost a dostupnost očkování pro lidi z rizikových skupin.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme