Imunolog Hořejší: Česká hlava je výjimečná. Věřím, že vakcína proti koronaviru přinese jasné řešení

Ocenění Česká hlava pro nejlepší české vědce letos připadlo imunologovi Václavu Hořejšímu. „Českou nobelovkou“ ho vláda ocenila za přínos v době pandemie covidu-19. „Ode dneška za rok bych se vsadil, že bude celý svět fungovat už v podstatě úplně normálně - jako před pandemií,“ říká vědec v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Současná situace je ale podle něj stále vážná.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Imunolog a laureát letošní ceny Česká hlava, profesor Václav Hořejší. | Foto: Michal Kamaryt | Zdroj: ČTK

Musím říct, že když jsem slyšela, že ocenění Česká hlava dostanete právě vy, pane profesore, měla jsem radost. Když my, novináři, potřebujeme přeložit nějakou anglicky psanou studii o imunologii do „lidštiny“, aby tomu rozuměl každý, není lepší volba než se obrátit na vás. Ne každý špičkový vědec to dokáže. Jak těžké je přiblížit velice odborné záležitosti tak, aby je pochopil i laik?
Myslím, že je to v podstatě docela obtížné. Člověk se to musí učit. Pamatuji si, že když jsem s tím začínal, pravidelně mi přicházely reakce jako: „No jo, ale to je moc odborné, to musíte říct nějak jednodušeji.“

Časem jsem se to nějak naučil a myslím, že teď už to docela umím. Že jsem schopen třeba kolegům, kteří se potýkají s podobnými potížemi, poradit. Jsem vždycky hrozně rád, když třeba poslouchám nějaké populárně-vědecké pořady z úplně jiných oborů, kterým vůbec nerozumím, a slyším lidi, kteří to umějí podat. Občas se stává, že tam je někdo, kdo právě sklouzává k příliš odbornému vyjadřování a mně to vadí.

Takže to vlastně zkoušíte na sobě?
Ano, je to tak.

Odborníci chválí postup vlády při uvolňování opatření. Zásadní je podle nich dál testovat

Číst článek

Ptám se na to záměrně i proto, že žijeme v takové zvláštní době, kterou opravdu výrazně ovlivňuje nový koronavirus Sars-COV-2, což je, jak se ukazuje, poměrně zákeřný vir. Moc o něm zatím nevíme, na druhou stranu mám pocit, že o to více lidí se k němu vyjadřuje.
Já bych spíš řekl, že o tom viru toho už víme opravdu hodně. Je to docela běžný typ viru - je jich mnoho podobných a studují se mnoho let. To, o čem ale pořádně nevíme, jsou charakteristiky onemocnění.

Najednou se ukazuje, že toho vlastně víme málo o základních biologických a medicínských charakteristikách respiračních onemocnění vůbec. Nebo třeba o mechanismech poškození plic. Doposud nebyl dostatečně silný impulz k tomu, abychom tyhle věci studovali na nějaké detailní úrovni, aby se nacházely nějaké léky, prevence.

To je možná jedna z pozitivních stránek současné situace – najednou to dalo impulz třeba k vývoji nových diagnostických, typologických a preventivních metod, které se vůbec netýkají jenom koronavirové infekce, ale například i mnoha aspektů chřipkového onemocnění.

Zpět k normálu

Negativní stránkou ale může být, že se uvolnily zprávy najednou. Ze strany vědců tam není tolik recenzního řízení. Informace, které se ještě vyvíjejí a budou se dál zpracovávat, se dostávají na veřejnost a lidé vůbec nevědí, jak s tím naložit.
Je pravda, že někdy, zvláště v prvních měsících epidemie, se uspěchaně publikovaly práce, které sice byly recenzovány, ale tak trochu lajdácky.

To, o čem mluvíte, je spíš o tom, že se i v našem oboru začíná praktikovat něco, čemu se říká „preprinty“. To znamená, že se ten zatím nerecenzovaný hrubopis uloží na nějaký k tomu určený server a tam si to - s upozorněním, že to není recenzované - může každý přečíst. A lidé, kteří to tam dávají, mají potom zaručenou prioritu. Když to řízení po několika měsících proběhne a někdo by jim objev chtěl vyfouknout, řekne se: „Aha, ale my už jsme to měli publikované dávno.“ Kvůli tomu se to dělá.

Imunita na covid-19 je asi delší než tři měsíce. Léčba plazmou ještě není prokázaná, říká imunolog Hořejší

Číst článek

Bohužel zvláště někteří novináři využívají tato sdělení, která ještě neprošla rigorózním řízením, k tomu, aby je uváděli na veřejnost. Já si myslím, že není zase tak velký problém, že se veřejnost dozví nějaké předběžné výsledky. Je třeba to komentovat s tím, že to ještě není úplně definitivní, pořádně oponovat, jak je ve vědě zvykem, a brát to s rezervou.

Vy sám jste uznávaný molekulární imunolog. Jako autor zhruba 250 odborných článků patříte k našim mezinárodně nejcitovanějším vědcům. Vystupujete ale i v médiích, na blogu, svou odbornost spojujete i s politickým rozhledem... Je z toho zřejmé, že i váš postoj ke koronaviru se s postupem doby a s těmi nabytými zkušenostmi trochu proměňoval. Vždy to ale bylo s vědomím, že jde o vážné virové onemocnění, které nelze podcenit. V jaké situaci jsme podle vás teď?
Pořád ve stejné - je to situace vážná. Jediná změna, ke které už směřujeme, jak věřím, je vakcína. Opravdu je na obzoru vakcína, a to si myslím, že nakonec situaci vyřeší. Samozřejmě, že je teoreticky možné, že s tím ještě budou nějaké problémy: vakcíny nebudou mít dostatečnou účinnost nebo imunita, kterou vyvolají, nebude dostatečně trvalá. Já si ale myslím, že jsou to spíš teoretické možnosti.

Pevně věřím, že to skutečně bude jasné řešení a ode dneška za rok bych se vsadil, že bude celý svět fungovat už v podstatě úplně normálně jako před pandemií. A že se z toho celý svět zotaví velice rychle. Akorát si možná trošku uvědomíme, že věci, které jsme dosud považovali za normální, vlastně tak docela normální nejsou.

Miliardový objev

Když si vypůjčím větu z vládního odůvodnění vaší nominace na cenu Česká hlava, tak se tam píše, že jste „známý díky objevu nových molekul, které jsou důležité pro aktivaci a regulaci efektorových funkcí bílých krvinek“. Zkuste mi přeložit, co to vlastně přesně znamená. Co jste vlastně objevil a k čemu se to využívá?
Na povrchu všech buněk - a samozřejmě i bílých krvinek, kterých je dohromady asi 20 různých druhů - je úplná plejáda různých povrchových molekul. Pomocí nich buňky ohmatávají svoje okolí, vnímají podněty z vnějšku, pomáhají si a tak dále.

V době, kdy jsem začínal, tedy v 70. letech, nebyly známy téměř žádné. Zrovna se objevila taková obecná metoda, jak je nalézat. Velice rychle jsme tuto metodu zavedli, začali produkovat potřebné molekulární protilátky a pomocí nich jsme objevili dohromady asi deset takových povrchových molekul bílých krvinek.

Imunolog Hořejší: Ve školách by se měly všechny děti testovat jednou týdně, zabrání to šíření koronaviru

Číst článek

Shodou okolností většina z těchto nově objevených molekul se nacházela v oblasti povrchové membrány těch buněk, kterým se říká membránové rafty. My jsme ve spolupráci s jednou rakouskou skupinou byli v 80. letech první na světě, kteří objevili, že membránové rafty obsahují hrozně důležité molekuly pro takzvané signalizační děje, které dávají signál buňce, že má něco udělat. Možná se začne třeba množit nebo zabíjet napadenou buňku podle toho, jak je rozezná.

Váš objev ale neskončil jen na poli základního výzkumu, protože monoklonální látky, které jste vymyslel právě pro objevení nových molekul, jste pak začali normálně prodávat. Stal se z nich úspěšný komerční produkt, ze kterého těží právě váš Ústav molekulární genetiky, i když původně to asi nebyl úplně záměr.
Jsem hrozně rád, že naše práce přinesla i něco prakticky využitelného. V roce 1992, 1993 se rozhodovalo vůbec o existenci Akademie věd. Nakonec se zachovala, což bylo velice šťastné, ale došlo k redukci peněž o 30 procent. V téhle situaci bylo potřeba něco udělat. Vzápětí vznikla dokonce taková spin-off firma našeho ústavu zaměřená na to, aby se komercionalizovaly naše produkty.

Nejsou to protilátky, které by bylo důležité pro nějakou terapii nebo něco takového. Jsou to látky, které se komercionalizují pro výzkumné účely, protože po celém světě jsou tisíce a tisíce lidí, kteří pracují na podobných věcech, kteří potřebují podobné výzkumné nástroje. A když už je někdo udělá a nějaká firma je komercionalizuje, oni si je prostě koupí místo toho, aby si je vyvíjeli sami. Já jsem docela rád, že tahle firma má dneska asi 80 zaměstnanců, obrat ve stovkách milionů. Ale když jsem si to s kolegy před pár lety počítal, kolik se po celém světě nakonec těchto našich produktů prodalo, tak nám vyšlo, že to je někde mezi jednou a dvěma miliardami korun.

Špičková úroveň

To je slušné. Připomeňme, že jste byl dvanáct let i ředitelem Ústavu molekulární genetiky. Tam jste přešel z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, protože jste nechtěl podepsat vstup do KSČ. Když se vrátím k působení, už tehdy jako doktorand jste tam zažil jeden obrovský úspěch, pokud se nepletu.
Objevili jsme úplně novou metodu, jak se dají izolovat proteiny vážící cukry. Pamatuji si, dodneška je to jeden z takových nejsilnějších zážitků, že jsme tenkrát v roce 1971 nebo 1972 soutěžili s jednou japonskou skupinou, komu se jako první podaří izolovat neobvyklý protein z téhle skupiny.

Vezměte si to: na začátku 70. let v komunistickém režimu. Bylo těžké cokoliv na výzkum koupit a podobně. Japonci byli samozřejmě v mnohem lepší situaci, ale my jsme v tom závodu vyhráli. Já jako „diplomantík“, úplný začátečník, jsem zažil tu radost, když jsem to viděl a vlastníma rukama to udělal. Publikovali jsme to jako první.

Je možné, že se z testů dá odhalit riziko těžkého průběhu koronaviru, říká imunolog Hořejší

Číst článek

To vám pak v polovině 80. let pomohlo i k více než roční stáži na prestižní Harvardově univerzitě. Jaké to bylo?
Já jsem tam šel s takovým pocitem, že na to nebudu stačit, všichni budou borci. Měl jsem obavy. Vůbec to tak nebylo. Kupodivu to, co jsme tady dělali, bylo vlastně na docela špičkové úrovni, jenom jsme měli problémy s tím, že jsme si nemohli opatřit všechno to, co si ti Zápaďáci objednali, koupili. Často jsme si to museli na koleni vyrábět.

Za svoji práci jste byl už mnohokrát oceněn různými uznáními a medailemi. Česká hlava je považována za nejprestižnější českou vědeckou cenu. Vnímáte to také tak?
Ano, rozhodně to tak vnímám. Je to dokonce tak, že za mého mládí existovalo něco, čemu se říkalo Státní cena Klementa Gottwalda, dostávalo to vždycky několik vědců. Tahle cena Česká hlava je unikátní v tom, že je jenom jedna, každý rok ji dostane jen jeden člověk. To je opravdu výjimečné a podtrhuje to význam té ceny. Takže jsem docela rád, že se na mě dostalo.

Eva Kézrová, gak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme