Na malé děti je důležité hodně mluvit, ovlivňuje to strukturu jejich mozku, zjistili britští vědci
Na počátku našeho života bývá slovo. A jeho vliv časem sílí. Už starší studie prokázaly, že děti, na které rodiče často mluví, mají lepší jazykové dovednosti. Britští vědci jdou v nové studii ještě dál. Tvrdí, že když dospělí mluví na batole, ovlivňuje to strukturu jeho mozku. Studie se účastnilo celkem 163 batolat, z toho 87 půlročních a 76 ve věku dva a půl roku.
Mezinárodní tým vedený psychologem Johnem Spencerem z Východoanglické univerzity v Norwichi popsal souvislost mezi objemem řeči dospělých, tedy tím, jak moc mluví na miminka, a koncentrací dětského myelinu.
To je látka v mozku, která obaluje nervová vlákna, tedy takový lipidový obal. Myelin zrychluje vedení vzruchu, v podstatě zesiluje signály. Podle této studie, která vyšla v časopise Neuroscience, je důležité často mluvit na děti, a to od začátku.
V 68 letech si nechala odnosit dítě, otcem je zesnulý syn. ‚Není to běžné, snad to klapne,' říká expert
Číst článek
Studie se účastnilo celkem 163 batolat, z toho 87 půlročních a 76 ve věku dva a půl roku. Děti byly doma, jenom měly v oblečení malinké „štěnice“, které nahrávaly zvuky, včetně řeči dospělých, kteří na děti mluvili.
Vědci nakonec měli přes šest tisíc hodin materiálu. V této fázi autoři studie zjistili, že na děti mluvily častěji vzdělanější matky a že jejich děti se samy taky častěji hlasově projevovaly.
Jako nindžové
V další fázi si vědci 84 dětí pozvali do nemocnice, kde děti spaly v obzvlášť tiché místnosti. Vědci se pak vplížili do pokoje jako nindžové - takto to vedoucí studie Spencer popsal britskému listu The Guardian -, aby děti neprobudili. Přenesli je na vozík a odvezli na magnetickou rezonanci, kde sledovali množství myelinu v dětském mozku.
Spencer vysvětlil, že jak se mozek vyvíjí, myelinu přibývá. Vědci ale zjistili, že dvou a půl leté děti, na které rodiče nejvíc mluvili, mají oproti jiným více myelinu v částech mozku spojených s řečí.
Vědci přečetli geny pravěkého člověka ze zubu jelena. Nemuseli ho při tom zničit, považují to za průlom
Číst článek
Což vedoucí studie Spencer interpretuje tak, že řeč dospělých zřejmě ovlivňuje stavbu dětského mozku. Jenže tak jednoduché to není. Zároveň se ukázalo, že půlroční děti, na které dospělí mluvili nejvíc, měli myelinu méně, což vědci nečekali.
Možným vysvětlením je vývoj mozku. Do dvou let věku dítěte se vyvíjí velmi rychle. Dvouleté batole má 80 procent kapacity dospělého mozku. Začíná to masivním růstem nových nervových buněk.
Podle této studie zřejmě časté mluvení na půlroční miminka u nich tuto fázi vývoje mozku prodlužuje. U starších dětí už je jiná situace. Růst buněk se zpomaluje, tvoří se specifická spojení a děti, na které dospělí často mluví, mají víc myelinu.
Studie vědecky zdůrazňuje to, co víme: na děti se má mluvit co nejvíc a odmalička. Jinak je o první studie o vlivu řeči, mluvení dospělých, na strukturu mozku dítěte v rané fázi jeho vývoje.
Přesné zobrazení mozku. Holografický endoskop vědců z Brna umí zachytit i komunikaci neuronů
Číst článek
Individuální rozdíly
Ovšem autoři studie tvrdí, že je třeba další výzkum. Není třeba vůbec jasné, zda vývoj dětí závěry této práce potvrdí.
Například psycholožka Saloni Krishnanová z University of London, která se na této studii nepodílela, sice práci svých kolegů oceňuje, ale namítá, že studie nedokazuje úměru, více mluvení znamená více myelinu.
A že také vůbec není jasné, zda větší množství myelinu má nějaký význam pro budoucí jazykové nebo poznávací schopnosti.
Krishnanová taky upozornila na individuální rozdíly v jazykových dovednostech a na to, že souvisí s dědičností. Její případný účinek na jazykové dovednosti by si podle britské psycholožky zasloužil další výzkum.
Krishnanová zároveň uklidňuje laiky, že by se neměli cítit pod nějakým tlakem, aby mluvili na děti, protože vědci se ještě neshodli, jaký objem dospěláckého mluvení na děti je optimální.
