Vědci zkouší pěstovat samostatný lidský mozek. Naráží ale na etický problém

V laboratořích pěstované maso je něco, co se už testuje. Tvorba orgánů v laboratorních podmínkách je zase něco, co by mnohým vážně nemocným usnadnilo léčbu. V posledních letech se lékařům daří pěstovat i samostatný mozek, jenže tam už vědci naráží na vážný problém, etiku.

San Diego Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci při práci | Foto: NASA/JPL

Zatím jde jen o malé části, který se říká organoidy. Tak se označují zmenšené a zjednodušené verze orgánu vyráběné in vitro – tedy ve zkumavkách, mimo živočichy. K takovému pěstování se užívají speciální kmenové buňky, které nejsou v organismu nijak zaměřené a mohou z nich vzniknout libovolné specializované buňky.

Inženýři z MIT vyvinuli miniaturního robota. Vypadá jako červ a dostane se i do mozkových cév

Číst článek

Potíž nastává v okamžiku, kdy tyto shluky buněk o velikosti hrášku začnou projevovat mozkovou aktivitu. Ta je podobná aktivitě předčasně narozených dětí. Podle článku nedávno zveřejněného v titulu Nature pěstovali vědci z Harvardu neurony osm měsíců. V organoidu tak byly jak buňky z mozkové kůry, tak retinální gangliové buňky, které se nacházejí v sítnici a podílí se na zraku. Výsledek sám o sobě měl nějakou mozkovou aktivitu, a navíc reagoval na světlo.

Další výzkum ze Salkova institutu ze San Diega testoval implantaci organoidu do mozku myší, kde se skutečně uchytil a začal se rozrůstat. Takovou věc už lze považovat za živého tvora, který může při experimentování trpět a právě to by mohlo být překročení etických hranic.

Vědomí organoidů

Dvojice z Grennovy neurovědecké laboratoře Ann Lamová a její manžel Elan Ohayon tvrdí, že je právě nutné zajistit, aby vypěstované organismy netrpěly. Do té doby, než bude jasné, kdy tomu tak je, tak se podle Lamové s Ohayonem má pozastavit experimentování s vyvinutými organoidy. Ohayon dokonce vyvinul počítačové modely, které dokážou určit, kdy organoid získá nějakou formu vědomí.

Vědci z Nizozemska vyvíjejí umělou dělohu. Má pomoci embryiím, která by v inkubátoru nepřežila

Číst článek

Dvojice chce zakázat implantování lidských neuronů do zvířecích mozků. Nejde o první takový postoj, protože už loni skupina vědců, filozofů a odborníků na etiku svolala debatu na toto téma. Výsledkem bylo, že organoidy zatím nejsou tak pokročilé, aby bylo třeba se obávat, ale je ale žádoucí nastavit do budoucna pravidla. Například ve Velké Británii už určitá pravidla mají. Patří mezi ně, že práce na lidských embryích je možná, pouze pokud jsou embrya mladší než čtrnáct dnů.

Mozkové organoidy slouží k celé řadě neurovědeckých výzkumů, pomáhají zkoumat nemoci jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, ale i psychické choroby jako schizofrenie a další stavy, například autismus.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme