Od raket Apollo po léky proti HIV. Vědecký pokrok je často spojen s neetickými praktikami

Výročí přistání na Měsíci se zpravodajský server washingtonské rozhlasové stanice WTOP rozhodl připomenout životopisem raketového vědce Wernhera von Brauna, který dopomohl Apollu 11 na Měsíc a zemřel ve městě Alexandria, nedaleko Washingtonu. Článek ale způsobil rozruch a server ho rychle stáhl. Nebylo v něm totiž zmíněno, že von Braun byl bývalý nacista. Události a etice ve vědě se věnuje server BBC.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Je správné využít nacistický výzkum, pokud může zachránit životy? ptá se BBC. Ilustrační foto | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Od raket Apollo po nové léky proti HIV, některých vědeckých pokroků se dosahuje pochybnými způsoby. Měli bychom se smířit s využíváním jejich zjištění?“

Právě na to se ve svém článku ptá server BBC, podle kterého von Braun nebyl žádnou výjimkou. 

Vědci zkoušejí ‚přeprogramovat‘ trávení krav. Chtějí omezit vznik metanu, který přispívá k oteplování

Číst článek

Součástí vesmírného programu Apollo bylo přes 120 německých vědců a inženýrů, včetně Kurta Debuse, který se ve Spojených státech vypracoval až do čela operačního střediska NASA. Za války byl přitom v SS.

Na 1600 Němců se po konci druhé světové války dostalo do Spojených států v rámci Operace Paperclip. Vyšetřování se jich díky tomu netýkalo, a tak mohli dál pokračovat ve své práci v USA, připomíná BBC. Nešlo ale jen o program Apollo, který těžil z německých znalostí při vývoji balistické rakety V-2. 

Spojenci převzali vývoj nervových látek tabun a sarin, dále třeba metadonu nebo metamfetaminu či lékařský výzkum hypotermie, hypoxie či dehydratace. Veškerá zkoumání přitom byla založena na pokusech s vězni v koncentračních táborech. Mezi vynálezy z nacistického Německa se pak řadí například také dřevotříska či oblíbená limonáda Fanta, vyjmenovává server.

Neléčená syfilida i Guatemala

Historie vědy zná ale i závažnější případy neetických výzkumů. V roce 1932 začal na univerzitě Tuskegee v Arizoně jeden z nich. Po 40 let tam vědci zkoumali průběh neléčené syfilidy u stovek afroameričanů. Nikdo z nich neznal svou diagnózu, ani se neléčil, přestože penicilin už byl v té době k dostání a mohl je uzdravit.

V další studii ve 40. letech američtí lékaři záměrně nakazili netušící pacienty sexuálně přenositelnými infekcemi, aby je pak mohli studovat. A jelikož tušili, že by výzkum mohl vyvolat vlnu kritiky, experimenty se rozhodli provádět v Guatemale. 

Během let 1955 a 1976 pak lékaři z Nového Zélandu neléčili stovky žen s prekancerózní lézí, aby zjistili, zda se u nich rozvine rakovina děložního čípku. 

Výzkum biologických zbraní? Pentagon musí prověřit armádní experimenty s klíšťaty, navrhuje sněmovna

Číst článek

V 50. letech minulého století zase Robert Heath propagoval implantování elektrod do mozku – a v jednom případě se pokusil změnit pacientovu sexuální orientaci. Dnes se podobná technologie podle BBC užívá třeba při léčbě epilepsie nebo Parkinsonovy choroby.

BBC považuje za samozřejmé, že se tyto experimenty nikdy neměly stát. Otázka je, co dělat s informacemi, které díky nim máme. „Základní intuice nám říká, že pokud informace byly získány neeticky a přesto je používáme, potom se stáváme v té minulosti spoluviníky,“ komentoval pro britský server Dom Wilkinson, který se na oxfordské univerzitě lékařské etice věnuje. 

Přínos Wernhera von Brauna do vesmírného programu Apollo mohl být významný. Dnes je ale nemožné říct, zda NASA nemohla přijít na to, jak přistát na Měsíci, i bez jeho pomoci a znalostí, které získal při práci na nacistické raketě V-2.

Naopak výzkum na univerzitě v Tuskegee či výzkum žen na Novém Zélandu nijak zásadně nepomohly ve znalostech o syfilidě ani rakovině děložního čípku, takže jejich výsledky v současnosti nemusíme používat a přivírat nad nimi oči, píše BBC.

Pro slávu a prvenství

Zatímco však můžeme jednoduše nabýt dojmu, že neetické experimenty jsou minulostí, není tomu tak.

BBC se třeba odvolává na zprávu z roku 2008, ve které výzkumníci zveřejnili detaily podobných experimentů v Indii, Nigérii, Rusku, Argentině či Nepálu. Součástí zprávy bylo také odhalení smrti 14 ugandských žen, které zemřely během testování léku proti přenosu viru HIV.

Používání takto získaných dat je podle Wilkinsona sporné i proto, že by mohlo podobně neetické výzkumy podpořit. Ve spojitosti s tím zmiňuje například oznámení čínského vědce z roku 2018, že na svět přišly první děti, jejichž DNA bylo umělo upraveno. „Je to opravdu zarážející případ. Zdá se, že ho motivovala sláva spojená s tím být první,” uvádí Wilkinson pro BBC.

Neetické experimenty a objevy lze najít v mnoha vědeckých odvětvích. Podle zpravodajského serveru je možná zároveň lidskou přirozeností na tom špatném najít i něco dobré, popisuje server spolu s příkladem z Polska: ve varšavském ghettu si za války židovští doktoři dělali pečlivé poznámky o zdraví svých spoluobčanů. Tyto data pak propašovali a později publikovali v rámci studie o dopadech hladovění na lidi.

dp, ms Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme