Vědci poprvé rozluštili DNA starší více než milion let. Genom pochází ze zubu mamuta

Vědci přečetli rekordně starou DNA a posunuli tak možnosti sekvenování genomu pravěkých zvířat. DNA starou více než jeden milion let získanou z mamutího zubu se podařilo rozluštit mezinárodnímu týmu ze Švédského centra paleogenetiky. Zároveň díky tomu získali nové poznatky o evoluci těchto zvířat. Studii zveřejnil vědecký časopis Nature.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Získané tkáně bývají kontaminovány DNA lidí i mikrobů a není jednoduché ji extrahovat a přečíst (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Jde o podstatný milník v genetickém výzkumu, který posunul dosavadní hranice o stovky tisíc let. Dosud není jasné, kde jsou hranice čtení genomu a jak starou DNA bude možné pomocí sekvenování nové generace rozluštit. Po smrti organismu se totiž chromozomy začnou rychle rozpadat, ale někdy se stane, že vydrží poměrně dlouhou dobu, jako v případě pravěkých zvířat, jejichž těla lidé nacházejí ve zmrzlé půdě známé jako permafrost.

Získané tkáně bývají kontaminovány DNA lidí i mikrobů a není jednoduché ji extrahovat a přečíst. V poslední době se to ovšem daří díky pokročilým technikám sekvenování a bioinformatiky. Podařilo se to i u zubu mamutů, kteří žili na Sibiři před více než milionem let.

Mamutí samci hynuli častěji než samice kvůli hloupostem. Byli pošetilejší, říká vědec

Číst článek

Přečtení více než milion let staré DNA mamuta je nový rekord, na němž má velký podíl i slovenská evoluční bioložka Patrícia Chrzanová Pečnerová, která se pustila vrtačkou do mamutího zubu a extrahovala DNA. „Podařilo se nám to posunout asi o 500 000 let. Doteď byl tou nejstarší osekvenovanou DNA genom koně, který žil na Aljašce před 700 000 lety. Náš nejstarší mamut má 1,2 milionu let,“ vysvětlovala Pečnerová, která patří mezi hlavní autory studie publikované v Nature.

Ve Švédsku studovala mamuty v rámci doktorátu, aktuálně působí na Kodaňské univerzitě, ale předtím absolvovala Masarykovu univerzitu v Brně, kde studovala ekologickou a evoluční biologii.

Až 2 miliony let staré DNA

Stáří zubu podle Pečnerové vyjevily genetické informace a srovnání s jinými genomy. „Jednak jsme to datovali z mitochondriální a také jádrové DNA. Sledovali jsme, kolik mutací mají naši mamuti v porovnání s mutacemi u jednoho z posledních mamutů, který je starý 40 000 let, z nějž máme velmi kvalitní genom. Dále jsme to srovnávali s genomem současných slonů. Takže vlastně vidíme, kolik se stalo mutací mezi slonem a posledním mamutem. Potom se můžeme podívat, kde na této škále sedí naši mamuti na základě počtu mutací, které pozorujeme u nich.“

Houby pomohly probudit život na planetě z doby ledové. Potvrdil to nález fosilie

Číst článek

Obdobnou dataci napověděla už geologická vrstva, v níž zub u obce Krestovka v 70. letech objevil ruský paleontolog Andrei Sher.

O kolik starší DNA než milion let dokážou vědci přečíst, je otázka, kterou si v souvislosti s touto studií klade asi každý. S trochou štěstí zřejmě půjde rozluštit i části starších genomů ale jak podotkla Pečnerová, jsou tady jisté meze dané přírodou.

„DNA se postupně rozpadá a je určitá hranice, za kterou je už pro nás těžké s ní pracovat. Je složité ji zachytit ale i z bioinformatického hlediska, protože je těžké zjistit, kam kousky DNA patří. Náš výzkum dokazuje, že ve správných podmínkách DNA přežívá docela dlouho v použitelném stavu. Myslíme si, že do dvou milionů let bychom se možná dokázali dostat. Takže je tady docela velký prostor pro další šťastné objevy,“ řekla Pečnerová, která musí zklamat všechny fanoušky Jurského parku, mezi které se sama počítá. Přečíst DNA dinosaurů starou více než 60 milionů let není realistické.

Nové poznatky o mamutech

Většina našich představ o mamutech vychází z nálezů zachovalých těl mamutů srstnatých, které před desítkami tisíc let lovili naši předci. Vědci předpokládali, že před milionem let žil na Sibiři jeho předek mamut stepní. Ale díky rozluštění DNA se podle Pečnerové ukazuje, že mamutí evoluce byla spletitější.

Sibiřští pastevci sobů objevili mumii medvěda z doby ledové. Zachovaly se měkké tkáně, nos i orgány

Číst článek

„V našich datech se objevila nová genetická linie, kterou nazýváme Chrestovka podle mamuta a místa, kde byl nalezen. Tato linie se podle našich dat oddělila od ostatních mamutů před dvěma miliony let. Byla to linie, která osídlila Severní Ameriku a vznikl z ní mamut kolumbský, který tam žil v době ledové.“

Výzkum DNA podle Pečnerové nicméně potvrdil, že některé typické znaky mamutů jako je dlouhá srst nebo velké zásoby podkožního tuku měl už mamut žijící před více než milionem let.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme