Tajemství vesmíru i hlubiny Bajkalu. Čeští vědci sklízejí úspěchy ve ‚východoevropském CERN‘

Jedni pomocí jaderných reakcí vyrábějí nové chemické prvky, jiní zase v hlubokých vodách Bajkalu zjišťují, jak vznikaly galaxie a vesmír jako takový. Desítky vědců z Česka a Slovenska pracují v takzvaném Spojeném ústavu jaderných výzkumů v ruské Dubně.

Od stálého zpravodaje Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příprava modulu k neutrinovému teleskopu | Foto: Ivana Milenkovičová | Zdroj: Český rozhlas

Kontrola ruskou národní gardou, brána z těžkých kovových plátů a vysoký plot s ostnatým drátem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý magazín Experiment z 27. března 2021

Tak v Dubně zajišťují, že se nikdo nepovolaný nedostane dovnitř rozlehlého areálu uprostřed lesů, asi sto kilometrů severně od Moskvy.

Není divu. Uvnitř se ukrývá i malý jaderný reaktor. Jeho použití k vojenským účelům je ale podle ředitele ústavu Grigorije Trubnikova vyloučené.

„Hlavní zárukou je otevřenost všech prací. Otevřenost všech výsledků a plný přístup ke všem získaným experimentálním datům pro členské státy. V tomto smyslu máme maximální zájem na tom, aby se nejčerstvější data stala co nejdříve dostupnými a přístupnými pro vědce,“ přibližuje pro Radiožurnál.

Syntéza supertěžkých prvků

Ve zdejších laboratořích pracuje také Ivan Siváček, a to na syntéze nových supertěžkých prvků.

Vědci si tu už připsali objev několika z nich. Jeden po tomto místu dokonce nese svůj název: dubnium.

S rozpadem Sovětského svazu pro ústav nastala hubená léta, postupně ale prochází rekonstrukcí a rostou nová pracoviště.

„Tahle laboratoř je na naše česko-slovenské poměry obrovská. Je tu sedm různých výzkumných skupin, z nichž se každá zaobírá trošku jinou tematikou. Je tu spousta lidí, dá se tu naučit hodně nového,“ popisuje Ivan Siváček.

Rozdíly v organizaci práce

Ústav je mezioborový, tudíž v něm pracují experti z řady oblastí – od radiobiologie až po laboratoř vysokých energií, kde působí třeba Vladislav Benda.

Podílí se na projektu tří na sebe navazujících urychlovačů s názvem NICA. Snaží se tak kromě jiného vysvětlit, jak vypadal vesmír po velkém třesku – tedy podobně jako jeho kolegové ve švýcarském CERNu.

Příprava modulu k neutrinovému teleskopu | Foto: Ivana Milenkovičová | Zdroj: Český rozhlas

Vladislav Benda prošel za svou kariéru oběma ústavy. „Pracoval jsem v CERNu asi 27 let. Na první pohled jsem viděl rozdíl v organizaci práce. Zatímco v CERNu se mi zdá ta organizace práce téměř ideální, tady to tak nebylo, proto jsem se snažil některé věci z CERNu přenést sem,“ přiznává.

Míří sem desítky Čechů ročně

Češi jsou v Dubně zastoupení téměř ve všech důležitých projektech. Podílejí se i na neutrinovém teleskopu, který vědci spustili do vod Bajkalu.

Podle Ivana Štekla z ČVUT, místopředsedy výboru, který koordinuje spolupráci Česka s ústavem v Dubně, na různé projekty každoročně zamíří hned několik desítek Čechů.

„Teď je to samozřejmě ovlivněné neblahou situací s covidem, ale je to tak, že máme asi 30 až 40 dlouhodobě vyslaných pracovníků. Přivážíme sem ročně asi 40 studentů na letní praxe a nabídli jsme vítězům fyzikální olympiády v České republice desetidenní praxi tady v ústavu.“

Česko na provoz ústavu v Dubně ročně přispívá v přepočtu asi 120 milionů korun. Příspěvek se odvíjí od hrubého domácího produktu členských zemí. V celkovém rozpočtu ústavu představuje český příspěvek asi tři procenta.

Modul k neutrinovému teleskopu | Foto: Ivana Milenkovičová | Zdroj: Český rozhlas

Navzdory současným komplikovaným vztahům mezi Českem a Ruskem se podle velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňky spolupráce na vědecké úrovni dál rozvíjí.

„Tady není politika. Ani ta vnitrostátní, ani ta zahraniční. Jsem velmi rád, když mohu v podstatě konstatovat, že my tady pouze slavíme úspěchy. My neřešíme to, co se děje v podstatě mimo hranice jaderného ústavu," říká.

Místní ústav si na své apolitičnosti zakládá. Po roce 1968 se dokonce stal útočištěm i pro některé československé vědce, kteří doma už nesměli z politických důvodů ve výzkumu dál působit.

Ivana Milenkovičová, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme