Vědci jsou o krok blíž k léku na neplodnost. Češi přispěli k popisu problematických enzymů

Vědcům se podařilo popsat téměř 300 genů, které ovlivňují plodnost žen. Na rozsáhlém výzkumu se podíleli také čeští experti. Výsledky teď vyšly v prestižním časopisu Nature. Podrobná identifikace genů způsobujících třeba neschopnost donosit dítě nebo stárnutí vajíček by mohla pomoct při léčbě neplodnosti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podrobná identifikace genů by mohla pomoct při léčbě neplodnosti. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jednalo se o široký výzkum, na kterém se podíleli vědci ze 180 institucí po celém světě, včetně Česka. Experti analyzovali data od dvou set tisíc žen a popsali například geny, které hrají roli v tom, kolik vajíček bude mít žena během svého života, nebo jak rychle dojde k jejich přirozenému zániku.

To by mohlo v budoucnu vést třeba k tomu, že by lékaři mohli přesněji předpovědět, kdy u dané ženy nastane menopauza. A právě to by pak dávalo lepší možnosti při plánování těhotenství.

Očkování plodnost neovlivní, uklidňují odborníci. Reagují tak na dezinformace šířené na internetu

Číst článek

„Teoreticky je v praxi možné použít tento výzkum právě pro diagnostiku a prevenci. Je možné, že si žena nechá v budoucnosti zjistit jaké má geny a tím pádem jakou má pravděpodobnost, kdy jí ta vajíčka ‘dojdou.‘ Tato predikce by také mohla pomoci předpovědět i různé choroby, které souvisí s nástupem menopauzy,“ přibližuje uplatnění výsledků v praxi spoluautorka výzkumu Lucie Knoblochová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd.

Problematické enzymy

Vědci zjistili, že v souvislosti s neplodností většina sledovaných genů závisela na buněčných procesech, které probíhají při poškození DNA a jejich následné opravě. Poškození je podle vědců běžná věc, v buňkách ale existují enzymy, které poškozené buňky opravují. Pokud se to ovšem nestane, může to vést k vývojovým poruchám nebo zániku embrya. Právě takoví hlídači jsou třeba popsané geny s označením CHK1 a CHK2.

V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd sídlícím v Liběchově nedaleko Mělníka se příčinám neplodnosti věnují dlouhodobě a zkoumají je na myších.

Český tým přispěl do mezinárodní studie, kterou společně vedly univerzity například v Cambridge nebo Kodani, právě popisem role už zmíněného genu CHK1, konkrétně toho, jak po jeho vyřazení dochází k neplodnosti.

Vědecký tým s českou stopou vyvinul nové značení stavebních bloků DNA. Dal jim vlastní redoxní značky

Číst článek

Nadějné výsledky

Neplodnost by se tedy díky novým poznatkům dala léčit jednoduchou úpravou aktivity popsaných genů. Nejedná se ovšem o vždy proveditelný a snadný proces. Spoluautorka výzkumu Lucie Knoblochová, která působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ale upozorňuje na gen CHK2. Ten je sice jedním z hlídačů, ale často jako poškozená označí ta vajíčka, která by byla schopná dalšího vývoje. U něj vidí potenciál použití v praxi jako celkem vysoký.

„Mohlo by to fungovat tak, že v momentně, kdy nastane problém s vyprodukováním zdravého vajíčka, tak by se mohlo ženě podávat léčivo, které by upravilo aktivitu genu CHK2. To by pak mohlo pomoci vyprodukování zdravého vajíčka,“ říká vědkyně.

K případnému uvedení do praxe je ještě dlouhá cesta plná dalších výzkumů a klinických studií. Vědcům ale dávají naději výsledky testů na myších. U nich totiž dokázali úspěšnou manipulací s některými popsanými geny prodloužit plodnost a to až o 25 procent.

Ondřej Vaňura Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme