Zapáchá plíseň nebo zkažené vejce dětem stejně jako dospělým? Na českých školách začalo testování čichu
V desítkách českých školek letos začalo testování čichového vnímání. Tým Etologie člověka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy chce potvrdit předpoklad, že předškolním dětem tolik nevadí nepříjemné pachy jako dospělým. V rámci výzkumu děti hodnotí vedle vůně květin nebo ovoce i uměle vytvořené odpudivé pachy jako pot nebo zkažená vejce. Výsledky studie by mohly vést k odpovědím, proč řada dětí odmítá jíst třeba kapustu či brokolici.
„Tady mám speciální fixky. Jednu vždycky otevřu, dám ti ji očuchat a ty mi vybereš, jako který z těch obrázků to voní,“ vysvětluje čtyřleté holčičce postup testování Daniela Dlouhá z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
V mateřské školce v pražských Kolovratech se do testování po souhlasu rodičů zapojilo asi 15 dětí. Na obrázcích před sebou vidí citrón, banán, pomeranč nebo květiny. Podobné navoněné fixky používají i lékaři v ordinacích ORL k testování čichu.
Voní? Přiřaď smajlíka
Příjemnými vůněmi ovoce ale všechno jen začíná. Součástí testování jsou i odpudivé pachy, jako je kanál, pukavec, stoka nebo zvratky. Děti je nemusí rozpoznat, ale hodnotí jejich příjemnost na pětibodové škále smajlíků.
„Používáme emotikony, usmívající se nebo šklebící se. Jsou děti, které hodnotí třeba většinu těch vůní jako příjemných nebo úplně naopak. I ty, které mají být hezké, hodnotí negativně. Je to velmi individuální,“ přibližuje Daniela Dlouhá, která se dětí ptá i na řadu doplňujících otázek.
Ty představují určité znechucující situace. Například jestli by snědly polévku, ve které plave vlas, jestli by olízli zmrzlinu po psovi nebo zda by si sedly vedle zpoceného dítěte
Předškolní čichové preference
Do čichového testování, které potrvá tři roky, se zapojilo několik stovek dětí. Výzkumná skupina Etologie člověka se tedy bude stejných dětí ptát na vnímání zápachů a vůní také v roce 2025 a 2026. Bude tak mít možnost sledovat vývoj čichového vnímání tři roky po sobě.
„Cílem je zjistit, jak se vyvíjí čichové vnímání u dětí v období od 4 do 6 let, protože předchozí studie se zaměřují buď na novorozence a kojence, nebo na děti v průběhu puberty. Období před školou je tak poměrně velkou neznámou,“ vysvětluje vedoucí studie Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty UK.
„Budeme mít ty samé děti ve čtyřech, v pěti a v šesti letech. V tom je ten výzkum velmi cenný,“ dodává antropolog a etolog a doplňuje, že jde o mezinárodní projekt, protože na studii spolupracují i kolegové z Francie nebo Skotska.
Zapáchá, ale neškodí
Vědci předpokládají, že čtyřleté děti jsou vůči zápachům tolerantnější než starší děti a dospělí. Silné zápachy jako plíseň, stoka nebo pukavec výzkumníci podle Jana Havlíčka vybírali záměrně.
„Pachy jsme vybírali podle toho, co právě považují dospělí za příjemné a nepříjemné vůně. Samozřejmě, když se to řekne, tak to pro někoho možná vypadá i opravdu nepříjemně nebo děsivě. Ale jsou to všechno vůně, které jsou syntetické a které jsou vyráběny komerčně třeba pro muzea nebo únikové hry, kde mají dotvořit atmosféru, dejme tomu sklepa, středověké místnosti a tak podobně,“ přibližuje vedoucí výzkumu.
26:00
Měli bychom děti učit, že najdou léčbu v přírodě a že je na dosah ruky, říká aromaterapeutka
Číst článek
Pachové látky jsou nezávadné a děti se jich nedotýkají. Studii schválila i etická komise Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Proč děti nemilují brokolici?
Výzkumníci v rámci studie také řeší, do jaké míry ovlivňuje čichové vnímání dětí rodina. Jak například rodiče silně reagují na to, když cítí na ulici nebo jinde zápach.
Kromě základního výzkumu můžou výsledky přispět k odpovědím na otázky, proč řada dětí nechce jíst zeleninu nebo ovoce, a může tak mít problém s nedostatkem vitamínů.
„Výsledky mohou sloužit jako podklad pro lepší pochopení takzvané dětské potravní neofobie. Celá řada rodičů má zkušenosti s tím, že se děti vyhýbají z nějakého neznámého důvodu celé řadě potravin, které třeba jsou jinak v té rodině oblíbené. Studie by mohla vést k porozumění, proč jsou některé děti daleko víc vybíravé než jiné,“ věří Jan Havlíček.
Mezi málo oblíbená jídla u dětí patří například aromatická kapusta, brokolice a květák nebo luštěniny.
„Pokud děti nejedí skoro žádnou zeleninu a jedinou oblíbenou ‚zeleninou‘ je kečup a hranolky, tak to začíná být výživový problém. Třeba brukvovitá zelenina nebo luštěniny jsou ten typ potravin, které celá řada dětí příliš nemiluje, ale z hlediska výživy je to docela významná součást,“ doplňuje vedoucí výzkumné skupiny.
Voníme si?
Výzkumníci sbírají data i od rodičů předškolních dětí. Anonymně se můžou zapojit online na webu cichame.uklab.cz. Dotazník se týká hygienických návyků nebo situací, které souvisejí s vnímání pachů a vůní.
33:35
Podle vůně jsem poznal, že je moje žena těhotná, říká písničkář a parfumér Václav Lebeda
Číst článek
Jan Havlíček se dlouhodobě věnuje etologii člověka, zejména výzkumu čichu. Ten totiž podle něj stále hraje zásadní roli v tom, jak spolu lidé navzájem interagují, a to i v době používání antiperspirantů, kosmetiky nebo pracích prášků a aviváží.
„Platí to obzvláště v intimních vztazích, ať už partnerských, nebo mezi rodiči a dětmi. Bez ohledu na to, jestli používají kosmetiku, nebo ne, tak nakonec vědí, jak druhý voní. Ty dvě složky – náš přirozený pach a vůně, dejme tomu parfém – mezi sebou interagují a vytváří specifickou vůni. To znamená, že parfém na každém jedinci voní jinak,“ poznamenává Jan Havlíček.
Čich nás dokáže chránit a pomáhá předejít nebezpečí. Pokud cítíme kouř, zjišťujeme, jestli někde nehoří. Také nesníme zkažené maso, protože cítíme jeho silný zápach. Vyhneme se i zapáchající mršině, protože bychom se od ní mohli nakazit.
