Zázraky medicíny: podívejte se, jak lékaři zachraňují člověka po pádu do kolejiště

Lékaři anesteziologicko-resuscitačním oddělení pacienta často přebírají v kritickém stavu, kdy nedýchá, nebije mu srdce nebo má rozsáhlou infekci. Případem, který by bez rychlé pomoci lékařů zemřel, byl i muž, který spadl do kolejiště.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Záchrana člověka po pádu do kolejiště | Foto: Ondřej Manda | Zdroj: Český rozhlas

„Na urgentním příjmu je pacient po pádu do kolejiště. Je teď na vyšetření CT, volal nás traumatolog s tím, že je tam krvácení z dýchacích cest,“ říká během natáčení projektu Radiožurnálu vedoucí lékař oddělení ARO Jan Beroušek.

Štáb pospíchá na urgentní příjem. Ještě za chůze si lékaři předávají základní informace o stavu mladíka, který leží na pojízdném lůžku. Hlavu má zakrvácenou, v obličeji tržné rány. Sténá bolestí a je agresivní. Sestrám dá docela práci, aby ho zklidnily.

Aby lékaři mladíkovi mohli účinně pomoct, musí ho uvést do umělého spánku a převzít kontrolu nad jeho dýcháním. Kolem pacienta v jeden okamžik kmitá několik lékařů a sester. Dávají si stručné signály, jeden přes druhého si podávají různé nástroje, injekce, hadičky nebo stetoskop. Ještě neznají přesný rozsah zranění, přesto už musí začít s léčením. To znamená převézt pacienta na lůžku chodbami a výtahem se všemi monitory, infuzemi a přístroji, které zajišťují dýchání.

Na oddělení ARO pacientovi pod klíční kost zavádějí centrální žilní katetr a dostávají pod kontrolu všechny jeho životní funkce. Za pár minut má Jan Beroušek k dispozici výsledky vyšetření. Nejvážnější je zranění hlavy. „Teď se díváme na CT vyšetření mozku, kde jsou vidět černé tečky. To jsou bublinky vzduchu, to znamená, že tam je někde komunikace s atmosférou. Tady je vidět, že má rozlomenou kost v oblasti čela," říká lékař.

V tomto případě akutně hrozí otok mozku, proto musí lékaři zavést pacientovi do hlavy čidlo nitrolebního tlaku. Pacienti v ohrožení života se nemůžou převážet z jednoho oddělení na druhé, a specialisté proto chodí za nimi. Jedním z nich je neurochirurg Václav Dlouhý. Vzápětí si už pomocí plastického pravítka a červené fixy vyznačuje na oholené hlavě místo, kde vyvrtá ruční vrtačkou otvor pro čidlo.

Zázraky medicíny: doktoři v Plzni pěstují játra, pomáhají tak pacientům s rakovinou

Číst článek

Chce to sílu, protože musí překonat kost, ale současně musí pracovat velmi jemně, aby neporanil mozek. Neurochirurg do vyvrtaného otvoru zasunuje asi dva milimetry tenký drátek, na jehož konci je rtuťové čidlo a tím se dotýká přímo mozku. Na monitoru je hned vidět, jaký je tlak uvnitř lebky.

Zhruba po hodině a půl se podařilo dostat pacienta z přímého ohrožení života. K úplnému uzdravení je ale ještě dlouhá cesta. Tento dramaticky vyhlížející případ je ale pro lékaře intenzivní medicíny běžnou denní praxí. 

„Pacient, který se dostane až na naše oddělení, je vždycky v kritickým stavu a naším úkolem je pacienty v tomto stavu převést přes toto kritické období, stabilizovat životní funkce, dýchání, oběh, diagnostikovat příčinu a tu začít léčit,“ říká Beroušek.

„Moderní medicína má rychlý vývoj, ale stále jsou situace, které nedokážeme ovlivnit. A srovnání se s tím, že jste pacientovi nedokázal zachránit život, to je věc, na kterou si zvyknete, zpracujete si ji ve své hlavě psychicky, ale musíte mít vždycky v sobě vyrovnání, že jste udělali naprosté maximum pro pacienta.“

Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme