‚Významný krok k záchraně druhu.‘ Vědci získali nosorožčí zárodečné buňky z uhynulé samice
Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil takzvané primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli v sobotu zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.
Jde o součást mezinárodního projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Vědci získali primordiální zárodečné buňky ze severní samice Nabiré, která uhynula ve Dvoře Králové v roce 2015.
OBRAZEM: Súdán v Národním muzeu. Poslední samec nosorožce bílého bude vystavený do konce roku
Číst článek
„Naším cílem je vytvořit vajíčka a spermie v laboratoři, díky tomu budeme mít v budoucnu dostupnější mnohem širší genetickou variabilitu nosorožců bílých severních pro založení nové populace. Vytvoření primordiálních zárodečných buněk je významným a náročným krokem k tomuto cíli,“ řekl v sobotu Jan Stejskal z dvorské zoo.
Nosorožci bílí severní jsou ohroženi vyhynutím. Poslední dvě samice tohoto druhu, třiatřicetiletá Nájin a její dcera Fatu, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří dvorské zoo.
„Jsme nadšeni, že se vědcům z BioRescue tento průlom podařil a že Nabiré je stále součástí mise na záchranu svého druhu. Během svého života nepřivedla na svět žádného potomka, nicméně vzhledem k nedávným úspěchům spojeným s kmenovými buňkami se zdá být zcela reálné, že se někdy v budoucnu přímý potomek Nabiré ještě narodí a sehraje důležitou roli při znovuosídlení střední Afriky severními bílými nosorožci,“ uvedl ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.
Tým BioRescue se pomocí pokročilých metod umělé reprodukce snaží zachránit nosorožce bílé severní před vyhynutím. Vědci postup popsali poprvé tento týden v časopisu Science Advances.
„Vědci z BioRescue produkují embrya severních bílých nosorožců oplodněním oocytů (vaječných buněk) spermiemi v laboratoři. Embrya jsou poté určena k tomu, aby je odnosily náhradní matky jižních bílých nosorožců. Rozhodující pro produkci embryí je dostupnost oocytů a spermií,“ uvedli zástupci dvorské zoo.
Blízké příbuzenské vztahy
Samice Fatu je podle nich jedinou dárkyní přirozených oocytů a program má k dispozici zmrazené sperma pouze od čtyř samců, přičemž někteří z nich jsou s Fatu blízce příbuzní. Pomocí technik spojených s kmenovými buňkami se vědci snaží tento problém překonat.
Angalifu rozšířil naději. Projekt záchrany nosorožců severních bílých už má k dispozici 12 embryí
Číst článek
„Z živé tkáně, například z kůže nosorožců, je postupně možné vytvořit takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky, následně primordiální zárodečné buňky a nakonec umělé gamety (pohlavní buňky), tedy oocyty a spermie. Tím by se zvýšil počet jedinců, z nichž bude možné založit novou populaci, až na 12 zvířat,“ uvedli zástupci zoo.
Vědci vycházeli z poznatků získaných při práci s myšmi. V roce 2016 vytvořili primordiální zárodečné buňky a nakonec zárodečné buňky myší, které byly oplodněny v laboratoři, a narodili se z nich zdraví potomci. V případě bílých nosorožců japonští vědci spolupracují s kolegy z několika evropských vědeckých institucí.
Podle vědců, jakmile bude vytvoření umělých gamet úspěšné, se spojí tento plán s postupy, které provádějí s přirozenými gametami. Stejně jako v případě oocytů získaných z Fatu a spermií rozmražených ze zmrazených vzorků, budou uměle vytvořená vajíčka a spermie oplodněny in vitro v laboratoři. Vytvořená embrya budou uložena v tekutém dusíku, než bude možný jejich přenos do náhradní matky.
