Žraloci před 19 miliony let málem vyhynuli, zjistili američtí vědci. Příčina je zatím záhadou

Mezi vládce moří bezesporu patří žraloci, kteří brázdí oceány stovky milionů let a přežili řadu velkých vymírání. Před 19 miliony se ale stalo něco, kvůli čemu neměli k vyhynutí daleko. Jejich populace se zmenšila zhruba o 90 % a mnoho druhů zmizelo. Nový objev amerických vědců zveřejnil magazín Science.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ze srovnání mikroskopických fosilií vyplynulo, že po žraločím vymíraní zbylo jen 30% původní rozmanitosti (ilustrační foto) | Foto: Gyöngyvér Fábián | Zdroj: Pixabay

Většina žraloků před 19 miliony let podle studie v relativně krátkém čase zmizela z oceánu. Zbyly po nich jen šupiny, přesněji řečeno fosilie zubů a plakoidních šupin, které pokrývají a chrání žraločí tělo. Tyto destičky se neustále obměňují a opadávají na mořské dno.

Americká oceánografka a paleobioložka Elisabeth Sibertová z Yale University zkoumala právě přítomnost mikroskopických fosilií rybích zubů a žraločích šupin z dávné minulosti. K dispozici měla geologické záznamy za desítky milionů let pořízené z podmořských vrtů v Tichém oceánu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek Štěpána Sedláčka

„V křídě jsme našli zhruba stejné množství zkamenělin ryb i žraloků, zatímco v paleogénu připadá na pět rybích fosilií jedna žraločí. V pozdějším obdobích se ale stopy žraloků naprosto vytrácejí. V průběhu většiny neogénu jsou žraločí šupiny v záznamech mikrofosilií v otevřeném oceánu ohromně vzácné. Zjistila jsem, že na jednu připadá 100 nebo více rybích zubů. To je opravdu velká změna,“ uvedla Sibertová v přednášce, kterou zveřejnila na svém youtube kanálu.

Zmenšení populace žraloků o více než 90 procent se navíc z geologického pohledu stalo za pouhý okamžik za zhruba 100 tisíc let. Ve spolupráci s Leah Rubinovou přišla Sibertová na to, že některé druhy žraloků byly zřejmě postiženy více než jiné. Vyvinuly způsob, jak klasifikovat rozdílné tvary a další odlišnosti šupin do desítek skupin. Ze srovnání mikroskopických fosilií vyplynulo, že po žraločím vymíraní zbylo jen 30 % původní rozmanitosti.

„Zjistili jsme, že před 19 miliony lety došlo k velkému vymizení mnoha druhů žraločích šupin. Je to spojené snížením rozmanitosti morfotypů pozorovaných šupin o 90 procent ve fosiliích na otevřeném moři. V souhrnu jde o vyhynutí 70 procent. Pro srovnání velké vymírání před 66 miliony let je spojeno s vyhynutím zhruba 30 procent žraloků… Muselo se tak stát něco významného, přinejmenším v otevřeném oceánu. Žraloci tady můžou posloužit jako takový lakmusový papírek.“

Neznámá příčina

Co tento úhyn způsobilo, je zatím záhada. Známá data z daného období totiž nepoukazují na nějakou významnou změnu klimatu, která by mohla souviset s vymíráním. Sibertová věří, že věc by mohla pomoct objasnit nová data. Vědci zároveň upozorňují, že žralokům teď po milionech let opět zvoní hrana.

Mezinárodní studie, která vyšla letos v lednu, vypočítává, že od roku 1970 se populace žraloků a rejnoků v oceánech snížila až o 71 procent. Více než polovina z 31 zkoumaných druhů je přitom na seznamu ohrožených živočichů. Podle vědců jsou tyto varovné statistiky výsledkem nadměrného rybolovu i s ohledem na to, že oficiální úlovky žraloků se za posledních 50 let ztrojnásobily.

Proč jsou žraloci důležití pro ekosystém? ‚Nejen že požírají ryby, ale i hnojí trusem,‘ říká bioložka

Číst článek

Vedle nadměrného rybolovu a vypouštění odpadu včetně plastů se na oceánech také podepisuje změna klimatu, jak popisují například každoroční zprávy z dílny unijního programu Copernicus nebo Zvláštní zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) o oceánech a kryosféře z roku 2019. Oceány pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého, čímž zpomalují oteplování, ale zároveň to vede k okyselování moří.

Hladina se také ohřívá a vědci monitorují přibývající mořské vlny veder. Teplejší oceány přitom můžou způsobit silnější deště, bouře a hurikány, ale také úhyn korálů, méně kyslíku v oceánech a s tím související proměny ve výskytu ryb, na kterých závisejí lidské populace. Teplejší voda také kvůli tepelné roztažnosti zabere víc prostoru, což spolu s postupujícím táním ledovců zrychluje růst mořské hladiny.

Světový den oceánů letos OSN pořádá s podtitulem Život a živobytí. To vybízí k zamyšlení, kolik toho oceány a moře lidem poskytují a jak by se mohl vztah lidí k nim zlepšit. Otázkou je, jak oceány chránit a využívat udržitelně, aby stejně dobře sloužily i dalším generacím a postupně nevyhynuli žraloci, velryby, želvy, tuňáci a další ohrožení mořští živočichové, kteří mimo jiné pomáhají udržovat mořské ekosystémy v rovnováze.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme