Pokud budeme lovit žraloky dnešním tempem, přijdeme o ně, varuje americký biolog

Žraloci jsou známí jako rychlí predátoři, rybářským sítím ale neuniknou. Patnáct druhů je kvůli intenzivnímu lovu kriticky ohroženo. Derek Kraft analyzuje vzorky DNA a pomáhá tak najít odpověď na otázku, jak moc jsou propojené nebo naopak izolované populace žraloků hedvábných. Vede hned několik výzkumných projektů, které se žralokům věnují. Natáčela s ním redaktorka Českého rozhlasu.

Havaj Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Derek Kraft ve svých výzkumných projektech zkoumá žraloky

„O žralocích panuje spousta mylných představ. Může za to třeba film Čelisti,“ říká Derek Kraft, americký biolog | Foto: Martina Pouchlá | Zdroj: Český rozhlas
Přehrát

00:00 / 00:00

Budeme-li lovit žraloky tempem jako dnes, přijdeme o ně, varuje americký biolog

„Krmíme sledi, ale také huňáčky a někdy chobotničkami. Jde o jídlo se spoustou živin. Jsou to velmi dobře krmení, zdraví jedinci,“ popisuje chov žraloků v Havajském institutu mořské biologie jedna ze stážistek.

„O žralocích panuje spousta mylných představ. Může za to třeba film Čelisti. Právě kvůli nim jsou žraloci považování za agresory, co trhají a jedí všechno okolo,“ připomíná divácký hit Stevena Spielberga Derek Kraft.

Žraloci hedvábní a kladivouni soupeří o rybu | Foto: Martina Pouchlá | Zdroj: Český rozhlas

Jako malý kluk se žraloků taky bál, ale když zjistil, že jsou starší než dinosauři, začal je pozorovat v akváriu. Byl fascinován. „Když jste v kontrolovaném prostředí, je plavání s nimi magický zážitek. Jsou klidní a elegantní. Rád bych předsudky vůči žralokům rozptýlil,“ říká.

V laboratoři ToBo pomocí analýz DNA studuje, jak rozmanitá je ve skutečnosti světová populace žraloka hedvábného. Díky tomu dokáže přesně odhadnout, kde jsou izolované skupiny. 

To je důležité pro systém kontroly rybolovu. Žraloci jsou totiž obětí nezáměrného i cíleného lovu, a to zejména kvůli masu na tradiční čínskou polévku z ploutví.

Doteď se mělo za to, že žralok hedvábný je schopen migrovat na dlouhé vzdálenosti. Pokud by to byla pravda, tak by se dalo usuzovat, že můžou do oblasti s intenzivnějším výlovem doplout a opět ji osídlit. Opak by ale znamenal problém.

„Pokud je výlov v jedné z oblastí intenzivnější – s čímž se setkáváme například v jižním Pacifiku nebo Indickém oceánu – a pokud žraloci z jiných částí oceánu necestují tak daleko, jak jsme předpokládali, může dojít ke kompletnímu vylovení dané populace,“ vysvětluje mořský biolog.

Žraloci se rozmnožují pomaleji

Derekova data zatím potvrzují, že by se měly jednotlivé populace chránit. Nelze přehlížet intenzivní výlov v Indickém oceánu, a to ani když v Pacifiku je žraloků ještě poměrně dost.

Vědci vypočítali velikost předchůdce žraloka bílého. Měřil až 16 metrů

Číst článek

„Žralokům hedvábným trvá sedm až deset let, než se rozmnoží. A když to udělají, nemají moc mláďat, takže doplňování jejich populačních stavů je pomalé. Pokud je budeme lovit stejným tempem jako dnes, přijdeme o ně rychleji než o mnohé ryby,“ apeluje mladý vědec.  

I proto přišla ochranářská organizace Shark Project s iniciativou, která požaduje zpřísnění evropské legislativy ohledně obchodování se žraločími ploutvemi, včetně jejich dovozu, vývozu a překupování. Petice je k dispozici online pod heslem #stopfinning a podepsat ji může každý obyvatel EU do 31. července 2021.

Martina Pouchlá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme