Věda pro děti: Jak dlouho žijí nejstarší stromy a co se dá poznat z letokruhů?
Nejstarší lidé na světě se dožívají kolem sta let, maximálně pár let přes stovku. U zvířat se rekordní věk pohybuje kolem dvou set let nebo trochu přes. Ale takové stromy mohou obývat náš svět i několik tisíc let. Jak se dá jejich věk zjistit?
Nejjednodušší je spočítat letokruhy buď na pařezu, nebo přímo na kmeni. V našich oblastech odpovídá jeden letokruh jednomu roku, takže podle toho, kolik jich strom má, poznáme jeho stáří.
Jak se letokruh vytvoří?
Stromy většinou nerostou celý rok, ale pouze v době, kdy je dostatečná vlhkost a vhodná teplota. U nás třeba od jara do podzimu. Tato růstová kresba je pak vidět jako letokruhy.
V oblastech mírného pásu mají letokruhy všechny stromy, ale například v tropech, kde díky stálému podnebí roste strom celý rok, se žádné letokruhy nevytvoří.
Co můžeme vyčíst z letokruhů?
Z letokruhů však nemusíte vyčíst jen věk, ale i změny počasí, třeba velký mráz, sucho nebo záplavy, různé choroby stromů nebo zásah ohněm. Stromy jsou takové živé kroniky krajiny. Je v nich zapsáno vše, co se v okolí lesa událo.
Věda pro děti: Proč v mušli slyšíme šumění moře?
Číst článek
Díky letokruhům jde zjistit třeba i věk historických staveb. Odborník získá řez z původního trámu a dokáže skoro na rok přesně odhadnout, kdy byl dům postaven.
Spočítat letokruhy je možné i bez pokácení stromů. Lze odebrat vzorek speciálním vrtákem, který se jmenuje Presslerův přírůstový nebozez. Odebraný válec dřeva se opracuje, a pak z něj lze vyčíst různé informace.
Zkoumáním letokruhů se zabývá vědní obor dendrochronologie. Jde vlastně o jakési čtení ve dřevě pomocí speciálních přístrojů, počítačových programů a mnoha znalostí. U opravdu starých stromů je ale odběr pomocí vrtáku komplikovaný. Často totiž mají vyhnilý střed kmene nebo nejsou k dispozici dostatečně dlouhé vrtáky.
Stáří stromu jde určit také z velikosti kmene, ale jde rozhodně o méně přesnou metodu. Platí poučka, že obvod kmene v palcích zhruba odpovídá věku stromů. K měření dochází ve výšce kolem 1,3 metru.
Dalším postupem pro určení věku je pak radiouhlíková metoda, která se nejčastěji používá při archeologických vykopávkách.
Nejstarší stromy
A jaké stromy patří mezi nejstarší rekordmany? Stejně jako u zvířat závisí věk stromu na jeho druhu.
Věda pro děti: Proč se nám dělá husí kůže? A mají husí kůži i zvířata?
Číst článek
I když má strom dostatek vody, živin i slunce, nedožívají se různé druhy stejně. Krátkou životnost mají třeba palmy. Naopak i několik tisíc let mohou vydržet cedry, sekvoje nebo jeden druh borovice.
Nejstarší zdokumentovaný strom se našel ve švédské stepi a je mu údajně asi 9550 let. Jde o smrk ztepilý. Měří asi pět metrů a své dlouhověkosti zřejmě dosáhl klonováním a vrstvením.
Ve východní Kalifornii pak můžete najít borovici starou kolem 4850 let.
Českým přeborníkem je pak vilémovický tis, jehož stáří se odhaduje na 1,5 až dva tisíce let.
