Věda

Vědci budou hledat slavnou lochnesku. Doufají, že záhadu rozluští díky vzorkům DNA

Jezero Loch Ness je opravdu důkladně prozkoumáné. Přesto se najde dost lidí, kteří v jeho vodě zahlédli záhadného tvora. Tajemství jezera ale bude brzy definitivně rozřešené: díky průzkumu vzorků DNA.

Londýn| 24. 8. |ČTK |Věda

Zdraví ohrožuje i střídmé pití alkoholu. Může způsobit předčasné úmrtí a invaliditu, tvrdí globální studie

Nový výzkum je významný svým rozsahem zvažovaných faktorů. Vědci mapovali míru konzumace alkoholu a její dopady u lidí ve věku 15 až 95 let ve 195 zemích v období od roku 1990 až do 2016.

Tucson| 22. 8. |Štěpán Sedláček |Věda

Kontaktní čočky se v přírodě rozpadají na mikroplasty. ‚Nesplachujte je,‘ nabádají američtí vědci

Američtí vědci zjistili, že je ročně vyhozeno do záchodu a umyvadla alespoň 20 tun kontaktních čoček. Ty se přitom v přírodě nedokážou zcela rozložit a vznikají z nich mikroplasty.

Olomouc| 20. 8. |ČTK |Věda

200 vědců z 20 zemí. Na rozluštění genetického kódu pšenice se podíleli i Češi

Olomoučtí vědci hráli v projektu klíčovou roli: byli na počátku třídění chromozomů, vyvinuli metodu třídění, která umožnila rozdělit velkou a složitou dědičnou informaci na menší části

Praha| 16. 8. |ČTK |Věda

Úpravny nezvládají odstraňovat mikroplasty, v litru pitné vody zůstává až 900 plastových částic

Drobné plastové částice, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokážou úpravny pitné vody zcela odstranit. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd.

Praha| 15. 8. |Lucie Výborná, Mahulena Kopecká |Věda

Jak dojde k blackoutu? Většinou bývá několik příčin, které se kumulují za sebou, popisuje expert

Česká soustava je jen malou částí velké sítě evropských přenosových soustav, proto je nutné trénovat situaci při blackoutech ve větší skupině.

Praha| 13. 8. |ČTK |Věda

‚Jednoho dne zmizí úplně.‘ Čeští vědci přispěli k odhalení záhady degenerujícího pohlavního chromozomu

Během milionů let evoluce chromozom Y postupně degeneruje, vypadávají z něj části a není, jak je opravit.

Čeští vědci dokážou vyrobit látku butyrát. Může pomoci s řadou střevních nemocí

Praha| 8. 8. |ČTK |Věda

Nový objev látky, která je součástí střevní mikroflóry, by mohl pomoci při zánětech střev a dalších nemocech, kdy je butyrátu nedostatek, nebo zlepšit cukrovku.

Washington| 7. 8. |ČTK |Věda

,Doufáme, že se pleteme.‘ Vědci varují před spuštěním dominového efektu oteplování

Klimatologové varují, že spuštění různých navzájem se podporujících procesů by vedlo k růstu teplotních průměrů o čtyři až pět stupňů Celsia.

Praha| 6. 8. |Matěj Skalický, Anna Duchková |Věda

Nový kabát nedostává jen budova, ale i exponáty Národního muzea. Jak se obléká pravěký ještěr?

Stálé expozice se budou dobudovávat ještě další dva roky. Patřit k nim budou například i Česká okna do pravěku, na jejichž přípravě pracují muzejníci už nyní.

Praha| 2. 8. |Marie Štenglová |Věda

Vědci hlásí rekordní množství skleníkových plynů. Mění se globální klima, extrémy budou častější, varují

Podle vědců se mění klima a kvůli tomu se loňský rok stal třetím nejteplejším v historii měření. Vyplývá to ze zprávy o stavu klimatu, kterou zveřejnil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru.

Bonn| 1. 8. |bej |Věda

Současná vlna veder má příčinu v globálním oteplování, tvrdí vědci. Extrémů má přibývat

Ze srovnání sedmi evropských meteorologických stanic vyplývá, že se kvůli skleníkovým plynům zvýšila pravděpodobnost extrémního počasí dvojnásobně.

Washington| 26. 7. |Marie Štenglová |Věda |Video

Psi běží ke smutným pánům rychleji než k těm klidným, ukázal výzkum

Psi vyslyší lidský pláč spíše než broukání klidné melodie. Vědci zkoumali emoční pouto mezi lidmi a psi a zjistili, že mazlíčci chtějí pomoct svým smutným pánům pomoct.

Londýn | 25. 7. |Jaromír Marek |Věda

‚Nic zvláštního jsem neudělala. Jen jsem se narodila.‘ Před 40 lety přišlo na svět první dítě ze zkumavky

Britka Louise Brownová byla prvním dítětem, které přišlo na svět díky umělému oplodnění. Během uplynulých 40 let ji následovaly miliony dalších.

Při pokusu s Viagrou zemřelo v Nizozemsku 11 novorozenců, lék měl pomoci nemocným ženám

Amsterodam| 25. 7. |ČTK |Věda

Během pokusu, při němž lékaři podávali těhotným ženám Viagru, zemřelo v Nizozemsku 11 novorozenců. Přípravek na poruchu erekce měl u žen, které mají špatně vyvinutou placentu, urychlit vývoj plodu.

Stanford| 23. 7. |Jakub Rerich |Věda

Vědci údajně našli způsob, jak z obličeje vyčíst sexuální orientaci. Výzkum kritizuje LGBT komunita

Američtí vědci loni vyvinuli algoritmus, který má na základě obličejových rysů rozpoznat sexuální orientaci. Studie však obsahuje několik sporných bodů.

Praha| 23. 7. |Nela Krawiecová |Věda |Data

Česká věda málo komunikuje se světem a je zahleděná do sebe, ukázala analýza článků ve vědeckých časopisech

Pětina českého výzkumu vychází v časopisech lokálního významu, které mimo Českou republiku téměř nikdo nečte. Situace je horší ve společenských než v přírodních vědách.

Praha| 21. 7. |Veronika Paroulková, |Věda

‚Na takové množství peněz jsme nebyli připraveni.‘ Z prostředků za patent podporuje filantropka mladé vědce

Hana Dvořáková spolupracovala na vývoji antivirových látek s profesorem Antonínem Holým. Peníze z patentu se spolu s manželem rozhodli vrátit do výzkumu.

Praha| 20. 7. |Josef Kluge, Zuzana Marková |Věda

Mozek se umí chovat jako GPS, říká neurolog

Mozek je vlastně taková GPS lidského těla. Schopnost prostorové orientace ale najdeme i u velmi jednoduchých organismů.

Peking| 12. 7. |ČTK |Věda

První člověk přišel do Asie o 270 000 let dřív, než se myslelo

Dosud platil za nejstarší lidskou stopu mimo africký kontinent nález lidských ostatků na gruzínské lokalitě Dmanisi, jejichž stáří vědci určili na 1,8 milionu let.

Praha| 9. 7. |Pavla Lioliasová |Věda

Od první transplantace srdce v Československu uplynulo 50 let. Pacientka žila jen pár hodin

Dnes první rok s novým srdcem přežije 90 procent pacientů. Deseti a více let se dožívá zhruba 60 procent lidí.

Embryo dokáže úspěšně přežít nedostatek kyslíku, vysvětluje vědec

Praha| 7. 7. |Ondřej Čihák, David Šťáhlavský |Věda

Jak reaguje lidský plod na nedostatek kyslíku? Hostem Magazínu Leonardo byl Ondřej Naňka z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Praha| 7. 7. |Petr Jadrný |Věda |Rozhovor

iRozhlas

Nejnovější zprávy