„Jakákoli autorita může v případě nebezpečí požádat o satelitní průzkum a dostane rapidně odpovědi, které jsou viditelné na webu,“ říká David Moravec z České zemědělské univerzity.
Cílem snažení irských vědců bylo zvládnout vyhodnotit bakteriální znečištění na místě rychle a co nejpřesněji. Výhodou metody je, že se dá používat v terénu, vybavení se vejde do menšího kufru.
Aktuálně pomůže s vysušováním domů teplé počasí a průvan. Důležité je, aby odvod vlhkosti z místnosti šel ruku v ruce s vypařováním vody ze stěn a povrchů, jinak se bude vlhkost stále vracet.
Co se děje při panické atace? Hyperventilující tělo se zbaví oxidu uhličitého a ztrácí kyselost, což vede k zatuhnutí svalů, vysvětluje mimo jiné biochemik platformy Zeptej se vědce.
„Odrůda Carolina Reaper může mít pálivost v rozmezí od 1,2 milionu po 2,5 milionu jednotek. Výrobci často neznají skutečnou pálivost, takže uvádí to, co je v literatuře,“ říká chemik Pavel Diviš.
Výzkumníci zatím postup zkoušeli jen na tělech živých zvířat. Popisují ho jako vratný a opakovatelný. V současné době je průhlednost omezena pouze hloubkou, do které barvivo proniká.
„Moře je stále teplé, takže bych se shodoval s odhadem Copernicu, že je poměrně dobrá šance na to, že letošní rok bude buď těsně druhý nejteplejší rok, anebo těsně první nejteplejší rok,“ říká Trnka.
Hurikán Ernesto minulý měsíc způsobil rozsáhlé škody na Portoriku. Bouře získala nejnižší hodnocení na oficiální Saffirově-Simpsonově stupnici pro klasifikaci hurikánů, a to kvůli rychlosti větru.
Vědci z České zemědělské univerzity odhalili fungování unikátního termitího obranného mechanismu. Starší jedinci druhu Neocapritermes taracua mají na zádech speciální vaky s toxickou látkou.
Stanislava Bezdíček Králová měla možnost vyrazit na Antarktidu pro tamní mikrobiální minikomunity. Právě z těch by mohli vědci vyvinout nová antibiotika.
Výzkumná skupina v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd teď představila novou látku, která cíleně působí proti oběma nemocem. Potvrzují to testy na speciálně upravených myších.
Světelné znečištění škodí nejen lidem, ale také hmyzu. Které typy lamp jsou pro něj nejšetrnější, zjišťují entomologové z České zemědělské univerzity v Praze. Pod osvětlení instalují lapače hmyzu.
„Zkoumali jsme 3D tisk a metody, které můžeme při 3D tisku používat a taky materiály. A pak jsme testovali i jejich mechanické vlastnosti při různých zkouškách,“ popisuje student pro Český rozhlas.
Studie zjistila, že v těle těchto ptáků koluje širší škála bakteriálních kmenů a až třikrát více genů AMR (bakterie odolné vůči antibiotikům), než u ptáků žijících v izolovanějším prostředí.
Díky přístroji, který pomáhá s dýcháním, může být Martin po většinu roku doma. Do nemocnice jezdí na několikadenní pobyt jednou za čas. Lékařka při něm kontroluje, jestli přístroj funguje tak, jak má.
„Když je hrazda špatně nastavená, je to, jako by mi špatně fungovaly ruce. Když je moc tvrdá, tak může například gymnastu příliš vymrštit a následně může dojít k nějakému pádu,“ vysvětluje sportovec.
Desítky let zanedbávané větrací šachty v panelových domech se mohou zanášet různými bakteriemi a plísněmi. Tým vědců zkoumá, jak přesně se zanáší, aby mohli vyvinout zařízení, které je bude čistit.
Podíl žen v české vědě představuje oproti mužům asi čtvrtinu. Ministr pro vědu a výzkum přpravuje zákon, který by podmínky pro ženy mohl zlepšit, kritizují ho ale některé vědkyně.
„Materiál vyžaduje, dalo by se říct, extrémní podmínky pro průtok, teplotu, výkonnost chlazení… jsou nedosažitelné běžnými stroji,“ vysvětluje způsob zpracování recyklátu zakladatel start-upu 3DDen.
Vědci z Českých Budějovic se již několik dekád věnují výzkumu octomilek severských. Ty se totiž od ostatních druhů mušek odlišují jednou „superschopností“ – zvládnou přežít i extrémně nízké teploty.
Lékaři by v budoucnosti mohli lépe bojovat s genetickými poruchami a zemědělci efektivněji šlechtit plodiny. Vědci z české Akademie věd totiž jako první na světě zobrazili povrch chromozomu.
Utíká vám čas neúprosně rychle? Podle zjištění britských vědců to může být způsobeno pozitivními emocemi. Pokud se totiž na něco těšíme, mění se nám vnímání času.