Předklinické studie ukazují, že léčivo s tzv. nanonosiči lépe cílí na místo zánětu a působí déle. I proto jsou účinné i nižší dávky, než je tomu u současných léčiv.
Nová magnetická rezonance váží 7 tun a v laboratoři kvůli ní museli vyměnit i podlahy. Vědci chtějí s její pomocí v budoucnu zkoumat třeba srdce nebo transplantované buňky.
Akustický detektor může v případě kritické situace dodat policii podstatné informace během několika sekund. Výhodou detektoru je podle vědců i vysoká spolehlivost.
Nervová vlákna regenerovala do délky pěti centimetrů v míše potkanů. I poranění lidské míchy mívají rozměr do pěti centimetrů. Dostali jsme se do měřítka, které je smysluplně přenositelné na člověka.
Česká policie spolupracuje i se sbory jiných zemí a Interpolem. Data této metody by mohla vytvořit mezinárodní databázi, která pomůže mapovat původ a putování zásilek drog nebo padělaných léčiv.
Nová antibiotika reagují na bakterie známé pod zkratkou Crab, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.
Ornitologové vyvěsili v Brně 70 budek. Pomůžou ptákům přečkat zimu a na jaře se uhnízdit. Veřejnost by podle nich měla budky vyvěšovat také, musí ale dbát pravidel.
„Ženy jsou souzeny víc. Když udělá žena chybu, tak je blbá, a když udělá chlap chybu, tak se blbě vyspal,“ říká Burešová. Dodává ale, že více narážek slýchává od společnosti než z vědeckého prostředí.
Experti pomocí analýzy odhalují například padělané obrazy a drahé kameny. Zkoumají stavbu, složení a vlastnosti předmětů na nejzákladnější úrovni molekul a atomů.
Poprvé v historii se státy na klimatické konferenci shodly na odklonu od fosilních paliv. „Je to opět nějaká deklarace, vítězství fosilního průmyslu,“ říká novinář Kubala.
Vynález brněnských vědců nejdříve zvedne jedno z ložisek otáčivého mechanismu a poté mezi nimi vytvoří mazací vrstvu oleje. Následně můžeme na ložisko posadit desítky i stovky tun těžké objekty.
Rekreační běžkaři stále používají vosky s fluorem, přestože od letošní sezony jsou zakázané na všech závodech Mezinárodní lyžařské federace. Do přírody se tak dostávají zdraví škodlivé chemikálie.
S drozofilou neboli ovocnou muškou pracují na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zkoumají na ní genetické příčiny neurovývojových onemocnění, především poruchu intelektu a autismus.
Vodu systém čerpá z řeky Bělé, která protéká jen pár metrů od zasněžovací stanice. Uvnitř už zařízení pracuje na plné obrátky a odpovídá tomu i všudypřítomné hučení.
„Ani se nepovažuji za čistého vědce. Vždycky mě inspiruje osud pacientů a zajímá mě, jestli nemůžeme něco posunout v bezpečnosti a efektivitě. To je ten největší stimul,“ říká Zuzana Moťovská.
Částice, které tvoří základ aerosolů, vznikají v řadě různých chemických reakcí, až se z nich stanou kondenzační jádra, která dají vznik oblakům. Zatím nebyly dostatečně popsány.
Jde především o experiment. Kromě fotovoltaiky společnost s univerzitou vysadí druhý vinohrad bez solárních panelů a pak porovnají úrodu na obou. Vědci navazují hlavně na výzkumy z Francie.
Průlet armádní casy nad letištěm v Chrudimi. V rychlosti zhruba 220 kilometrů za hodinu vojáci shazují náklad, který váží až stovky kilogramů. I tak může vypadat výzkum vědců z Univerzity obrany.
Rodina, nebo kariéra? Častá volba, před kterou stojí mladé vědkyně. Některé svou profesi dokážou skloubit i s výchovou dětí. Mnohem častěji se ale stává, že už se po porodu k vědecké práci nevrátí.
Když játra rozkládají určitou složku, produkují látku, která má stejné účinky jako lék používaný k tomu, aby se alkoholici cítili hrozně, pokud se napijí.
Lidské plicní buňky V Holešovičkách pět dnů simuloval mobilní toxický inkubátor. Obsahuje lidské plicní buňky. „Třeba od lidí nemocných, zdravých, různého věku, pohlaví, kuřáků,“ přibližují vědci.
Výtisků kramářský knih se dochovaly desetitisíce. Jejich témata, materiál, písmo a dobový kontext v posledních pěti letech zkoumalo patnáct vědců, filologů, etnografů, muzikologů a dalších.