Vesmír, nejstarší vědecký časopis u nás, slaví 140 let existence
Před 140 lety, 3. května 1871, vyšlo v Praze první číslo časopisu Vesmír. Čtrnáctideník vydal v pronajatém bytě v pražské Lípové ulici vlastním nákladem a ve vlastní redakci 27letý student medicíny Václav Kumpošt. Vesmír vychází s přestávkami dodnes, je nejstarším vědeckým časopisem v Česku.
Do prvního čísla Kumpošt napsal: „Pěstování věd přírodních v rozměrech nejširších je životní otázkou naší! Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným.“
Časopis Vesmír vznikl v reakci na doznívající Národní obrození. Podle vedoucího jeho redakce Ivana Boháčka také Vesmír vznikal v době velkého vědecko technického pokroku: „Společnost měla téměř dojem, že stačí vyřešit ještě několik posledních problémů a ten dosažený pokrok vyřeší i problémy sociální. Tohle všechno zmizelo s první světovou válkou a dá se říct, že už se to nikdy nevrátilo.“
Časopis se odmlčel od roku 1906 do roku 1923. V tomto roce, krátce po vzniku Československé republiky, se Alois Rašín obrátil na tehdejšího profesora University Karlovy Bohumila Němce s tím, že má-li být národ ekonomicky úspěšný, je zapotřebí aby měl časopis tohoto typu.
Vesmír se v období profesora Němce a profesora Matouška zaměřil hlavně na středoškoláky. Když v roce 1952 vznikla Akademie Věd, tak časopis Vesmír začala vydávat ona a změnila zaměření na vysokoškoláky a akademiky.
Šéfredaktor časopisu Vesmír Ivan Boháček nemá pocit, že by Vesmíru v České republice hrozil konkurenční tlak například ze strany časopisů jako je National Geographic: "National Geographic pro nás není konkurence svým zaměřením, je to časopis,který je založen na naprosto perfektních obrázcích a tématům, kterým se věnujeme my, se věnuje jen okrajově."
